Cesty - Skandinvie - Norsko v srdci (2. st)

Norsko v srdci

st druh - Cestou k Oslu

O ernch och modrho ledu

Kdysi dvno m kdosi nauil, e existuje epiteton constans tedy nco jako pevn stl neopominuteln pvlastek, kter vc in sebou samou. V Norsku je takovm stlm atributem vtr, snh, vodopdy, ledovce a vbec. S jednm z tch ledovc jsme mli tu est se i pi na zbsile hybn cestovn rychlosti poznat se ble. Svartisen pr znamen ern oi a nen jisto, zda se nzev zrodil dky ernm puntkm grant (tady jsou opravdu ernozelen a ne narudl), kter se npadn odliuj od elezem prosklho do zrzava zbarvenho geologickho podlo ledovce, nebo jestli je to njak pln jin legenda.

Po hodinovm ekn ns pes jezero svezla lo (za nekesansk penz rok od roku vt) a my, vybaveni rezervnmi vtrovkami, pltnkami a vbec, vyrazili vzhru podl ledovcov ky. Ledovec byl toho dne zjevn v nlad chladn a mraziv lezav, a tho druhu poas nm dval bohat zakusiti. Znaen cesty (nijak zvlt dkladn, kam se hrabe na Klub eskch turist) postupn mizelo v mlze a deti a potupn zmizelo vbec. Dal a dal chodci vzdvali pokraovn vstupu. Bojovou morlku na skupiny nepozvedly ani semo-tamo zabudovan tye s npisy nco jako nelezte sem, neb kdy se led utrhne, voda nohy podtrhne (v dern a strun nortin i stzliv anglitin).

D隝 houstl a zalzal vude. Kam se nedostal d隝, tam se lovk v nepromokavm obleen pro zmnu zpotil. Vlezli jsme, kam nemli, uvzli v rozsedlin, hloup se drsali svahem, zatmco nkde vedle stoupala relativn pohodln stezka. Zmokl hladk skla klouzala nepjemn pod nohama. A pak jsme ho uvidli. Ne klasick alpsk ledovcov splaz, maskovan zeminou a zmnn do edozelen hmoty, ani islandsk ledovec, promsen vrstvami popele a sopenho spadu. Byla tam kolm hrana blavho ledu. Oi ml mnoh a nebyly ern, ale hlubok a modromodr. Dvaly se nkam dovnit i ven souasn, nkam do nitra svta. Kolem ledu bylo trochu zimavo, ale led sm vonl snad asem nebo m. Nevm. Nkter vci lze jen zat a s pokorou uchovat v pamti

P. S. Jsou ovem lid, kte se nespokojuj s povrchnmi zitky. Nkte z ns proto po dtsku led ochutnvali a jedna spolucestujc to vzala s poznvnm doslova do hloubky, kdy se (ne zcela dobrovoln) vykoupala da capo al fine v menm ledovcovm jezrku, aby to vnmn bylo komplexn. Nakonec jsme ale vcelku neporueni dorazili jak do autobusu, tak na nocleh. Jen nkdy v noci jet pichzej sny o ernch och modrho ledu!

O stroji asu v Mo i Rana

Cestou zptky u zase na jih nocujeme v Meyergården hotell ve mst (pesnji dvoumst) Mo i Rana. Kdy se ubytujeme a poveeme, bloumme mstem. Je vidt, e je vskutku hav lto, Norov zavlauj zahrdky a se od nich i postikova kou (urit nejmn den dva neprelo a na trvncch je to vidt). Taky nachzme kostel, kter po tradinm norskm zpsobu vypad jako cokoliv jinho, s vjimkou kostela (v tomto ppad jako lo obrcen klem vzhru). Je pjemn malomstsky. Pobl hotelu objevujeme prototyp star nocleny trochu kombinace chaloupky na ku noce a t z pernku. Nai pni idii mezi tm umyli autobus a te sed v zavazadlovm prostoru na mst, kde obvykle sdl n maxibuben, a poklidn vee ze zsob. Chvli si korespondujeme s rodinou a kamardy dk hotelovmu internetu a tradin studujeme klov informace o poas.

A pak pak jenom tak brouzdme pro zmnu hotelem a objevujeme stroj asu! Kousek za modern jdelnou se skrv minul a pedminul stolet. Loveck salnek s trofejemi a pukami, kulenk, krsnmi obrazy vyzdoben spoleensk mstnost s krbem a pvodn jdelna. V pate se skrvaj pokoje oznaen namsto sel nzvy nejrznjch mst svta: Havana, Lisabon, Singapoore chyb u jen pnov v cylindrech a dmy v kloboucch a s rukavikami a slunenky s krajkou.

Proli jsme Salnem na terasu, otvrajc se do krsnho parku. Z venku jsme tajemstv hotelu pochopili ve stnu velk hotelov budovy (obyejnho betonovho kvdru) se skrvala men devn, pvodn hotelov stavba, zasazen do parku a vypadajc i z venku jako zmeek.

P. S. Tu dmu v klobouku a se slunenkem jsme nakonec potkali ve spoleenskm salonku pobl krbu. Jmenovala se njak jako Gudrun Meyer a byla velmi pvabn, na svj vk zachoval a v ivotn velikosti!

O mramoru ve Fauske

Norsko je zem neuvitelnch barev. Barvy moe a hor, neskuten podoby vodn palety. Neuviteln kombinace barev starch devnch domek vude jinde k, ale tady jsou doma. Sem pat. To ani nemluvme o barvch polrn ze. Ale urit nejde mluvit o norskch barvch a zapomenout na kmen. Kousek od polrnho kruhu se mimo jin nachz msto Fauske proslul svm neuviteln istm a jet neuvitelnji zbarvenm mramorem (ostatn kousek ho stoj prv na t pomysln linii polrnho kruhu jako pomnk krajin).

Ve Fauske se pak tento neskuten kmen nachz doslova vude, u vody na ulici i v hotlku, kde zrovna nocujeme. Vedle toho se ovem meme kochat tak sbrkou model lod  no nebute v takovm prosted romantiky. A protoe i tlo si d rozko, nejen duevno, ochutnvme toho veera poprv v ivot velryb maso a navrch si uvme saunu s neuviteln pjemnou odpovrnou na oteven sten terase. Dotvoeni tgami ze saunovch prostradel kyneme odtud kolegzni Hance na jejch toulkch mstem. Bl noc ukusuje dal hodinu kolem plnoci, a tak jdeme spt, neb ztra ek dal cesta

Nevstoup dvakrt do tho msta (Trondheimu)

Nevstoup dvakrt do te eky, ekl jeden star a moudr filozof. Kdysi jsme v tom mst proili pes dva tdny ndhern stelen posvatebn cesty v dlouhodob pjenm dom naich tamjch ptel. Naplno jsme si v cizm prosted uvali genia loci, kterm bylo msto prostoupeno. Prost je to msto krlovsk, i kdy te u dost dlouho nen mstem hlavnm. Naivn jsme ekali, e na ns to zvltn msto pok ve stejnm ase i po dvancti letech.To jsme si dali!

U na vjezdu do msta vidme, e vechno je jinak. Msto kolem pstavu (v jeho blzkosti se dly za druh svtov vlky dosti divok bojov aktivity mimochodem Norov jsou na vlenou kapitolu svch djin doposud velmi citliv a muzea 2. svtov vlky a norskho odboje v te se tu vyskytuj hust a zhusta jsou tak brna velmi vn), koupacch pliek v Trondheimsfjordu a univerzitnho arelu v Laade, projdme cestou od letit nkolika novmi tunely. Kdy ns autobusov korb vyplivne u katedrly Nidarosdomen, zjiujeme, e kolem kvete stavebn ruch ve velkm a navc tu vyrostly rzn pstavky s informanmi slubami pro turisty atp. (Mezi nmi, ty devn stnky kdysi, kdy jsme tu shldli plnon pedstaven Kristin Lavrancedatter, byly hez.) A v tomto duchu se nese vtina odpolednho asu. Na nmst k Olavu Trygvassonovi jsme trefili, ale shledvme adu zmizelch krmk a nepehldnuteln nrst asijskho a africkho zbo i stravoven tohoto typu. Zelen pahorky kolem centra vymnily st lesnho porostu za novou vstavbu. Ryb trnice stoj, ale z mile starobyl stavby se zmnila ve sklennou modern obludnost. Pekastv, kam jsme si nkolikrt rozmaile zali na kvu s kolem (sleva v akci :) !), zeje przdnotou mon zkrachovalo, ale teba se jenom pestavuje. Z Baklandetu se stv lehce komern tvr pro turisty (Mal Strana hadra). Jen u eky za Starm mostem je kousek atmosfry jako tehdy; dtsk hit, pohled pes eku na katedrlu, lye, sky a devn ledacosy (zejm vyloven z eky) pitluen jako ozdoba na stnu.

Pipadme si trochu jako ten posledn Viking, jeho socha postv (vjimen na postavci) u starho pstavu vedle ndra. Na msto, kde jsme ped 12 lety strvili dky laskavosti zdejch ptel skoro ti tdny posvatebn cesty, se ani nejdeme podvat. Ostatn kamardi jsou toho asu nkde kolem Narviku. Je nm smutno. Msto je s odstupem 12 let tak divn ciz. Asi je modernj a svtovj, zato bez pvodn atmosfry. Nebo je ta zmna jen v ns?

Nakonec jsme skoro rdi, e na individuln prohldku byl vymen dost krtk as a na srazu jsme s pedstihem. Odjdme svtlm veerem do hotelu nedaleko letit. Tam se pro zmnu tak stav, cestou na veei prochzme pod devnm leenm a za oknem mme malebnou vyhldku na jeb lut

Kam se asi dj msta i msta, kter nm v duchu tolik patila?

O lososu nedostinm

Losos je ryba nedostin. Poprv mi to dolo ped cca 15 lety, kdy jsme na nm hodovali v jedn zasnen chat v Optalu. Smen esko norsk skupinka. Spousty u ns jet tehdy neznmch ajovch svek. Dokonale vonc devo vnitnch obklad. Skvl uzen a marinovan losos (typisk norsk frisk fisk!) a dlouh noc ztien snenm a prochozen v debatch o tom, emu vit a nevit. Od t doby mi po kad chutn tou noc. Dokonce mm pocit, e prv podle toho rozeznm lososy neskandinvsk od tch skandinvskch.

Na velk cest jsme si nedostinost lososa uvdomili zase jinak. Po vstupu z autobusu u vodopdu Laksfossen, co je asi 32 km jin od msta Mosjøen, se vichni hrneme pozorovat losos peej, kterou ryby thnou proti proudu. Co o to, ryb thne hodn, co chvli vyskakuj z vody individuln i v kolektivn secviench skladbch tm spartakidnho typu. Bohuel, vdy jen do doby, ne nkdo z ns vythne fotoapart. Tak rychl digitl zejm jet nikdo nezkonstruoval. Nepotstilo se ani za cenu obtav nvnady tj. turistky do vody padl. Lososi si hj soukrom a my vichni konme na pozici paparazzi, kte s przdnou uteli nos. Jej jim pno lososm i vtravm fotografm. est vpravy a jejch fotograf nakonec jako obvykle zachrauje Hanka.

Vichni z Rørosu jsou si rovni (ale nkte jsou si rovnj)

Norov jsou hrd a paliat, nkdy trochu furianti, ale v kadm ppad jsou si vichni rovni. Z kadho pravidla lze ovem najt vjimku. Tak v hornickm msteku Røros je pravdpodobn jedin norsk kostel, kter oddluje chud od bohatch. To se dotete ve vech prvodcch. Ale to nen na tomhle mst to nejzajmavj. Prohldku zanme u pamtkov chrnnch hald, kde koistme upomnkov kousky vtvarn zajmav strusky. Vtina na vpravy se tady dezorganizovan rozpad na dl vsadkov skupinky, kter podnikaj osaml vplazy po mst, aby se pak po zbytek pobytu potkvaly, upozorovaly se na zajmav mstn pozoruhodnosti (jako nap. keramickou dlnu atp.), marn se shledvaly a nespn kolovaly kolem hornickho skanzenu, kterm jsme chtli vichni projt nejdv.

Dnes malebn msteko se spoustou tulnch kavrniek a malebnch turistickch ubytoven (s nemalebnmi cenami), ale vyprv i o asech tkch a nronch. Novj st je typicky norsky devn a barevn malebn. Star nebarevn domy psob tkm dojmem masivnho deva, kter je schopno odolat blizzardu i s vichic dohromady, ale malilink oknka je pistrkuj zemi bl a hloubji, ne aby zbyla energie na optimismus. Nakonec je souhrnn dojem z tohoto msta nejlpe zachycen sochou hornka a jeho eny kousek od msta, odkud vyjdme dl. A pak jet v tom kousku zprohban strusky, kter s nmi odjd dom

Kde si lesy zaslouily muzeum

Jeden z veer na cesty te u k jihu ns zastihl ve mst jmnem Elverum. Vjimen dojdme u asn odpoledne, take vyrme na toulky po mst. Obdivujeme mstn kany a vodotrysky jeden na dom mstn policie. A pomalu smujeme k muzeu lesa. Cestou kolem eky objevujeme pvabn dtsk hit, kter pro zmnu vypad jako lo. A za agresivnch protest mstnch komr hodujeme na zdejch velmi dobe vyzrlch malinch. Muzeum lesa u skoro zavr, take alespo nakukujeme do arboreta a bleskurychle probhme vstavou obraz. Nakonec se tak seznamujeme s mstn zvenou, kter nen prv plach mon i proto, e je son (doslova).

Po nvratu do hotelu pro zmnu se pestavuje jest nm konverzovati se starm Norem, kter zmaten pestavbou budovy, pokou se projt nam pokojem do svho. Marn. Jako zkuen cestovatel odhadujeme sprvn azimut podle sla na kli jeho pokoje a dopravujeme ho tamt. Vybalujeme, pevlkme (sebe), pebalujeme (zavazadla) a po veei pomrn rychle padme do postel.

P. S. A to jsme teprve asem zjistili, e pobvme v doasnm krlovskm mst, kam se po vpdu Nmecka do Norska uchlil i s rodinou krl Håkon a kde vznikal zrodek exilov (pozdji londnsk) vldy.

Je ten ko ist?

Pi pjezdu do msta Elverumpostvme chvilku v dopravn zcp a to je pleitost vidt rzn udlosti ze ivota, kter se jinak za jzdy kolem sotva mihnou. Tak tak vidme cosi, pi em nm kles elist nebezpen hluboko k aludku. Ped bufetovm stnkem v podob houby (i s pravm umlm ervkem) stoj odpadkov ko. Prodava as od asu vybhne, ote idle a stolky a samozejm taky ten ko, aby zkaznci mli kolem sebe dostaten isto. No comment!

Trollov, pomnky, sochy, vodotrysky a vbec

Norsko je pln troll, alespo podle prvodcovskch a reklamnch brourek soud. Ovem informace o nich jsou znan rozporupln. Napklad se tvrd, e jsou nebo tak e (u) nejsou. Vyskytuj se vhradn minimln ve dvou nebo se naopak nevyskytuj vbec. Jsou okliv, ale nkdy se objevuj jako krsn eny i mui. Jsou potmil a zl, ale nkdy i dobrosrden. Jedin shoda panuje v tom, e na dennm svtle tuhnou a kamen.

Rozhleli jsme se po nich, chtli jsme je vidt, ne e ne? Ale pod nic. Asi e jsou letn noci tak bl, e a vlastn taky vbec nejsou. Teprve po njakm ase jsme pochopili. Je jich tu plno! Skoro v kadm mst toti rostou doslova pmo z chodnk nebo zd leckdy velmi pvabn sochy. I socha krlovsk m vesms jen nizouk soklek, ani se tomu ned ci podstavec. Ano, jasn co to me bt jinho ne zkamenl trollov, kte pro pobaven obas pijmou i podobu njak znm osobnosti? A protoe norsk troll je patrn povahy a letory humorn, tu a tam na sebe pijme teba podobu teba losa, psa, zajce, soba, ptka, medvda nebo muchomrky. To aby t prody nebylo mlo!

Je to zejm takov zdej tradice a jet dvno dvnko ped tmi sochami tu byly malvky lid doby kamenn a jejich kamenn pomnky ty hodn znm jsou teba v Alt, ale rozhodn nejenom tam. Jakoby nestailo, e tady jako vtvarn umn vypad u krajina sama. Jakoby nestailo, e kde se d, naraz lovk na vodotrysky, fontny, vodopdeky pirozen i uml, velijak vodn hrtky nejneuvitelnjch podob a na neuvitelnch mstech.

(Vrcholem je ovem stejn vodotrysk jenom tak umstn uprosted eky protkajc mstem Elverum!)

O lidu autobusovm aneb Vidt, vidt, vidt

Podniknout dlouhou cestu a mt na ni jen mlo asu znamen pohybovat se rychle a v dlouhch secch. Z autobusu se stv domov na kolech a cestujc znovu objevuj nomdsk zvyky pedk (podrobnji viz t Finsk obrzky) a postupn mnohem lpe chpou mentalitu koovnch nrod. Rychle se ume uvait kdykoli za jzdy (i v horskch prsmycch) pohotovostn obd z hork vody a instantu (pestrou stravu dopluj cereln tyky). Pjujeme si vzjemn liky, noe otvrky na konzervy, prvodce a elektronick pekladae. Vstebvme informace na sto zpsob. eme vzjemn problmy s cestovnm vybavenm, obleenm i novmi i selhvajcmi (nejen foto) pstroji. Dokeme balancovat na jedn noze zaklesnuti o nejbli pevn bod, abychom nepropsli prv ten a nejin jedinen zbr. Dokeme padnout a bleskurychle se dospat na sedadle, jestlie jsou oi i srdce k prasknut naplnny dojmy. Zocelujeme se ve vztahu k poas a jeho zmnm. Jsme zrun v dobjen baterek do fotoapart skoro u jen silou vle. Disciplinovan se na povel rozbhme v mstech dojm a sname se zachytit nladu a as. V tunelech pak vyuvme tmy k nemilosrdn probrce vech tch neopakovatelnch snmk pozench v danm dni, z nich kadho je nepedstaviteln koda. Uprosted veho toho shonu mme dokonce i sv kratink ztien dobr samoty. Inspirujeme se inspiracemi ostatnch. Naslouchme historkm z cizch a pece tak blzkch ivot. U mme mezi spolenky sv oblbence, sv krevn skupiny i sv zdrenlivj vztahy. A tak i tak, to vechno pedstavuje jeden mal ostrvek lidskosti na kolech i mimo n. Proplouvme tak jinmi ostrvky na trajektech a v ubytovnch. Setkvme se a znovu ztrcme.

A nkde hluboko pod tm vm vznik posvtn posedlost severskou krajinou nebo snad kulturou. Anebo lska?

Krl na bkch

Norsko je konstitun monarchi, avak monarchi specifickou. Kdy toti mli Norov za sebou sotva pt let dvactho stolet, usoudili, e pinleitosti ke vdsku (v jejich historii se to prkrt vystdalo s Dnskem) u bylo dost a rozhodli se k osamostatnn. Jene na krlovstv byli zejm zvykl, norskch krl se vak v onom ase akutn nedostvalo. Vybrali si tedy pro zmnu dnskho prince, kter sice souhlasil, ale pod podmnkou, e se provede velidov hlasovn a to ho schvl. Jak se eklo, tak se udlalo. Take novou ddinou dynastii vlastn zaal volen krl. To jen tak na vysvtlenou, e Skandinvci jsou zvykl dlat vci po svm.

Ale protoe za tu dobu kralovn vtina krl byla vlastn z ciziny pevn vdov a Dnov, taky jeden Francouz jsou Norov, a monarchist, velkmi rovnosti. (Na vysvtlenou to je nae soukrom pojet a vklad, odbornci by to patrn podali jinak.) Za mnoho mluv ostatn u socha Olava V., kter stoj pod skokanskmi mstky v kopcch nad Oslem. Ta socha zachycuje krle na bkch ocente detaily lyaskho vzn i praktickou bkaskou bundu s kapsou klokankou a stoj na tm nepostavci (ostatn v Nizozemsku maj zase sochu krlovny na bicyklu, tak co?!). Mon by se to dalo shrnout do prohlen, e co Nor, to sportovec a rovnost, i kdy je to nhodou pitom monarcha.

Mimochodem Olav V. byl velmi oblben postava a dodnes o nm koluje ada historek z nejrznjch osobnch setkn, a to i mezi eskmi emigranty. Navc se mu podailo pevlcovat i mediln televizn mas o nejvtho Nora. Mon i proto, e tu velikost dl sp nepatetinost, schopnost nepovyovat se a neopoutn svch lid v nouzi (stejn jako jeho otec Harald) a tak to, e kdy u sm vodu ku, pak ji tak piji

P. S. Ped pr lety na prohldce krlovskho zmku v Trondheimu, tam ped krlovm pokojem na chodb zrovna monti instalovali takovou men kuchyku cca velikost panelk. N vtipn, jemn sarkastick a mnohojazyn prvodce to komentoval slovy: No, nevm, co s tm sporkem bude krl dlat? Asi si tam bude vait kvu.

Vigeland a Oslo, Oslo a Vigeland

Konen vidme Oslo jinak ne z letadla (a e to byla ped pr lety pkn leteck prohldka, kterou u si nezopakujeme, protoe z letit Fornebu je koncertn a vstavn centrum a nov letit je te cca 40 km od msta). Msto je typickm mstem severu tj. tch nemnoho (ve srovnn s centrln Evropou) obyvatel je rozloeno na neuviteln rozshlm zem. Centrum nahlouen kolem pstavu se zvolna zved nahoru k severu do kopc. My jsme ale nuceni k volbm znan limitovanm asem naeho pobytu. eme tedy co vynechat a co ne. Ovem vidt Oslo a nevidt park s Vigelandovmi sochami je stejn hch jako vynechat v Los Angeles Disneyland, v Moskv mauzoleum (co se nm podailo) nebo vidt Pa bez Sacre Coeur i Florencii bez Dmu a Ponte veccia, ppadn Trondheim bez katedrly Nidarosdomen (a to si nechat ujt je fakt koda!). Take stejnm smrem jako tisce turist ped nmi i po ns vyrme tak my.

Nae kochn se je ovem zpesteno inkovnm skupiny z FAMU, kter tady to jaksi dokument. st vpravy o tom cosi tu, neb byli varovni pi prjezdu Nmeckem. Nicmn nov pied se chovaj tak suvernn, e se ani neobtuj se njak vce uvst, zeptat se na souhlas. Strkaj lovku mikrofony za krk, i kdy se bav soukrom a vbec o n nestoj. Nkte z ns konen chpou, jak je profese papparzi obtn pro ty ostatn. Pot, co se jich definitivn zbavujeme, se nlada znan uvoluje.

Vak zptky k velkolep show zvan Vigeland. Msto Oslo a ve jmenovan pan socha uzaveli kdysi jakousi smlouvu, kde jedna strana (Oslo) se zavzala poskytnout t druh nco jako doivotn vmnek s plnm zaopatenm vmnou za to, e vechna vytvoen dla pak pipadnou mstu. Soud dle odezvy v podob turistickho ruchu, byla to smlouva oboustrann vhodn. Ve Vigelandov parku tak vyrstaj ze zem neuviteln poetn trsy, sloupy a koviska skulptur jednotlivch i skupinovch, nkdy pojat situan velmi pvabn, nkdy vedouc k smvu i zamylen. Vechny ty figury jsou neobyejn robustn, jaksi tk ve vyznn (skoro by se chtlo ci, e tak troiku trollovat). Somatotypy ivch Nor jsou pece jenom odlin. Je to zvltn monumentalita. Trochu psn a do vna ladn, bez hravosti a jaksi definitivn. Kdyby bylo mono postavit sochu ei, rodnho jazyka, pak mon prv to se podailo Vigelandovi

Vikingsk lod

Bt v Oslu jen jeden den je krut, protoe je pak teba uinit onu nesmlouvavou volbu, co vidt a zejmna co nevidt. A protoe v kadm suchozemskm echovi dm dobe utajen kousek due velkho nmonka, vztahuje se ta bolestn volba zejmna k rozhodovn, kter lod a jejich muzea nevidt. I v naem silninm korbu se rozvinula na to tma diskuse tm vzruen.

Nakonec jsme oplakali slavnou Nansenovu lo Fram (podailo se nm ji alespo zahldnout ve skulin asu a muzejnch dve), odpustili jsme si i jinak milovanho Thora Heyerdahla a pod heslem ad fontes ili k pramenm nejpramenovatjm jsme vyrazili s malou skupinkou, smujc k lodm Viking.

Muzeum vikingskch lod nikoliv nhodou pipomn prostory chrmov. Od blch zd se odr temn hn deva, pouze nen rozlita do ky, jako bvaj lavice v katedrle, ale zkoncentrovna do osy mstnosti a tvaru lod. Lod samo o sob vznosnch a imponujcch, kter v uzavenm prostoru psobc jet velkolepjm dojmem.

Pi bli obhldce obdivujeme, jakch vsledk sta stavitel doshli pomrn jednoduchmi prostedky. Konstrukce lodi skvle vyuv vlastnost materilu tpanch foen. Tvar lodi pirozen vyplv ze zpsobu skldn jednotlivch vrstev deva, pitom zrove dv lodi vynikajc plavebn schopnosti. Nevad, e plavidlo, kter s ctou obchzme kolem dokola, nebylo ureno pro dalek cesty po severskch moch, ale pro putovn jet tajemnj, je to toti lo pohebn. Ony ty obchodn nebo vlen se zase tolik neliily, jenom unaveny nronou slubou u tisc let odpovaj nkde na dn. A tak obdivujeme vznosn ladn oblouky pd, ste, kter koen uprosted lodi po zpsobu stromu, mohutn kormideln veslo, vyezvan detaily to se to pak odplouv, kamkoliv, nejen z tohoto svta.

Tak jsme si pi t pleitosti vzpomli na jin lod, z mnohem nedvnj historie, kter se skrvaly v Norskch fjordech, aby vyrely na vpravy za krv a koist. Jejich velitel, a se hrd hlsili k nordick rase, se skutenmi seveany nic spolenho nemli. Vyzbrojeni tkou technikou, dly a torpdy, napadali spojeneck zsobovac konvoje. Jejich lod tak skonily na dn, do znan mry zsluhou Norskho odboje. Tripitz, Scharnhorst a ada dalch, ne tak znmch. Nebudi jim ten vn odpoinek lehk.

Vzpomnme. I veer, kdy u nastupujeme na posledn trajekt tohoto zjezdu a norsk hory se rozplvaj v blavm severskm veeru.

Ja, vi elsker Norge

Do moe vzpomnek
a bl letn noci skanou,
kdy s Golfskm proudem uplouv
mch severskch sn kra,
napl u v ed lodi spnku
eptm: Na shledanou!
a ozvnou se vrac: Ha det bra!

Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.

Zpt - Skandinvie

Pedchoz dl - Norsko v srdci - st 1.

Pokraovn - Dnsk teka za cestou

Iva a Jirka, podzim 2005