Cesty - Skandinvie - Norsko v srdci (1. st)

Norsko v srdci

st prv - Sever a Lofoty

Purpurovou stopu
vezaly nepokorn vrcholky
norskch hor
hluboko do srdce.

Dalek lofotsk vtr
zpv
o bolesti
odlouen.

A moe
m vem
stejn
nemilosrdn.

Uvtn v krajin

Pod jet v Laponsku cestou do podezele slovansky znjcho msta jmnem Karasjok pechzme z podoby finsk Skandinvie do sti norsk a je to znt. Krajina se zhoupla, zavlnila, ukzala zuby horskch vrcholk a zastudila moem a vtrem. Zaala bt zatracen sebevdom. Zdramatitla!

Zdramatitly i ostatn dojmy. V Karasjoku se zrovna chyst njak velk laponsk kmenov slavnost (nadarmo tu nen sdlo laponsk sti norskho parlamentu). V muzeu jsou k dostn pohledy, na nich bojovn vyhlejc mladk (laponsk separatista?) mv vlajkou samostatnho Laponska. Euforie nad tm, e se zadailo pout spn 6 z 8 zapamatovanch Norskch slov, pebj i ok z kurzu koruny ke korun.

O nortinch a jinch exotickch jazycch

Vstoupit do Norska je jako cestovat v ase do doby nrodnho obrozen (a snad i nrodn hrdosti) u ns kdysi. Mimo jin nvtvnk zjist, e zhruba pt milin lid, nemluv o pr stech tiscch imigrant, protoe Norsko je v tomto ohledu opravdu hodn otevenou a liberln zem, mluv dvma nortinami (a asi tak 150 nemi co dol, to jin varianta).

Star nortina ili rijksmål i bukmål m tradici a mluv jm vtina obyvatel, ale zase na druh stran je symbolem nesamostatnch rok Norska a nadvldy tu vdsk, tu dnsk (a tak je to na slovn zsob znt). Novj nortina ili nynorsk vznikla silm obrozenskch duch (zhruba v dob vzniku sloventiny) umle na zklad rekonstrukce z nkterch nezvislejch ne.

Pesto, e je to marnost nad marnost, ten jazyk se mi lb. Drn v nm pjemn esk r, mkce eplaj velijak rs a kj, tajemn se ztrcej nkter h (pokud se nezmn v ch) a exotick koen dodvaj zdnliv nevysloviteln ø nebo å (v zsad temn e a specifick o). Jene vztah k jazyku je tak vztahem k zemi a lidem. A ten je u ns velmi zaujat a nekriticky pozitivn, nebo jeg like Norge (mye)!

A to jsme jet zapomnli dodat, e pvodn pratvar severogermnskch jazyk se jmenoval Norrena, take pro by konec konc na svou e nemohli bt Norov krapet pyn (a my ostatn taky), e?!

Kdy se v Norsku chumel, oni hloub tunely

V Norsku lze nalzt neuviteln mnostv ndhernch, krutch, neuvitelnch (nkdy tak neviditelnch) divoce vysokch hor. Zejm proto, aby rovnovha svta byla zachovna, kompenzuj Norov toto bohatstv pnouc se smrem vzhru, nemn imponujc prac, kter smuje dol.

Kdy jsme druhho dne pobytu v severnch stech zem projdli piblin 28. tunel, a to jet nebylo popoledni, stal se v titulek tohoto odstavce nam oblbenm popvkem tm hymnovitho charakteru. Tunel je vskutku nepotan. Chvlemi se lovku me zdt, e tunely pln stejnou roli jako zklady vkovch budov vyvauj (v tomto ppad krajinu). Nkdy to dokonce vypad jako hobby a sport, kdy se nap. tunelem asi o 200 metr zkrcen silnika vine hned vedle toho tunelu, ale zejm se tenhle pstup dky rozmarm poas vyplc.

Vidli jsme tunely krtk i pedlouh, tsn pod povrchem jdouc i vpravd hlubinn (jeden takov vede na Nordkapp - oblben to nejsevernj bod pevninsk Evropy, kter ovem ve skutenosti nen ani pevninsk ani nejsevernj, ale co, skaldm do skldn jejich sg realita taky moc nekibicovala). Doslechli jsme se o tunelu, kde se pro ukrcen dlouh jzdy dokonce pr simuluje svteln efekt polrn ze. Vidli jsme i po povrchu jdouc (jaksi visut nebo snad vysunut) devn tunely, kter chrnily rizikov seky eleznin trat (ped nvjemi, lavinou a bhvm).

Nutno poznamenat, e v ad z tch tunel se plat i mtn (toti pardon, tuneln). Jene v Norsku m i to placen zvltn nrodn svrz: Kdy se tunel dostav, vybr se, vybr, ale jen do t doby, ne se stavba zaplat, pak se s tm vybrnm pestane. J, Norsko!

Na sever, na sever

Nordkapp samozejm nelze pi nvtv Skandinvie vynechat. To si krom organiztor zjezdu myslel nepochybn i ten cyklista, kterho jsme dne D potkvali vtinu asu na stejn trase (vetn tunel). Vtr nevtr, kopec nekopec, lapal a lapal. Naposledy jsme ho po plnoci vidli stavt stan v zvt jedn skalky na NK.

My, zmkil turist, jsme si zatm uvali komfortu rodinnho hotlku v Honningsvågu. Mal msteko, mal hotlek, vt pstav. V recepci pravdpodobn matka, veei podv dcera, zbytek rodiny urit taky nkde v budov pracuje. Pokoj je mal, malikat, skoro se v nm ned otoit. Hygienick buka v podob klasickho umakartovho jdra o velikosti men skn. Rychle vybalujeme vci tepl a jet teplej a pak hur na veei. Jdelna pro zmnu pipomn men koln tlocvinu, podvan ryby jsou skvl. Pivai u stolu frflaj na ceny piva, lkai poukazuj na politiku prohibice a riziko alkoholu, pivai kontruj mylenkou, e pivo nen alkohol. Hanka zatm podnik objevn vpravy po mst i blzkm okol. M. j. tu maj ndhernou miniaturu majku i s lod (skoro jako nae hrady na zahrdkch traovch domk).

Natahujeme budky i unaven tla postel pro dva m kapacitu jednoho nepli vyvinutho liliputa.

V nejlepm spnku zvon budk, je po dest veer a my navrstveni obleenm (pedevrem pes ticet stup, dnes oekvanch cca +5) nasedme do naeho autobusovho korbu. Mjme posledn vesnici, ke kter se v zim protahuje silnice. Asi osm domk, ale nen jist, co z toho je dm a co zsobrna. Z dob dvnch i dky pevaze devnch staveb a nebezpe por se zachovala tradice stavt obydl jako skupinu nezvislch budov: obytn staven, zsobrna, chlv, spka, devnk aj. Cesta na sever vrchol tradin vjezdem do tunelu, kde pro zmnu potkvme naeho cyklistu. lape a lape.

Ze tmy vyjdme do era NK. Jsme zvdavi na poas, vichni nai znm tu byli v mlze, v deti, za era a tak velijak podobn, zatmco mstn fotografov (dost mon, e za pomoci digitalizovanch trikovch postup) vytrvale mtus jasn oblohy a plnonho slunce.

Sama budova NK je rozlehl stavba s kavrnami, kapl, promtacm slem (ndhern film o prodnm okol!) a malmi naivnmi dioramtky, jak to tu navtvil ten i onen potentt. Pokoume se o litbu mstnm sktkm, ale jsou evidentn zhkan a vybran. Msto plnonho slunce se kon pouze plnon narovlo. Zahvme se pi psan pohled s pravm raztkem z NK a o plnoci nastupujeme k pedvn diplom, e jsme tu byli. Dl u pojedeme jenom na jih. Je umdlelo a postel vol hlasem neodolatelnm

Jak se rod vztahy: Lofoty a eskoslovensko

Nkdy je zajmav uvdomit si prvn kontakt s danou kulturou i zem. Osobn si teba z velmi velmi dtskho vku (cca konec prvn tdy) pamatuji Verneovskou vizi divokho moe v okol Lofotskch ostrov. V m hlav se pod jet ot ten neltostn vr, kter mlem potopil Nautilus a Norov splvaj s drsnmi rybi z Lofot, kte ovem nevhaj nasadit svj ivot pro neznmho utopence. Stejn tak vdm nkdy pi pohledu na sever putovat Kristin Lavrancedatter se svm hchem do katedrly v Nidarosu (jednou jsme to zaili krom knihy jako ten a baletn pedstaven v te katedrle a podruh jako divadlo jednoho herce v prask bazilice sv. Ji). A as od asu mi do usnn zpvaj vn Bjørndalsk lesy. To jen tak namtkou o tom, jak vznik vztah.

Kdysi jsme si o tch vcech vyprvli s jednou laskavou pan z Norska. Ona mi na opltku sdlila, e znala pojem eskoslovensko (Tsjekoslovakiskje) tak u jako mal dt. ila tehdy na Lofotech jej tatnek tam byl uitelem a na stn mli povenou velikou mapu Evropy. Byla na n namalovan (ped druhou svtovou vlkou, take plus Slovensko a Zakarpatsk Ukrajina) i divn dlouh zem (dlouh opanm smrem ne Norsko) s nevyslovitelnm jmnem. A jej tatnek si jako uitel na sprvnou vslovnost potrpl. Nakonec se to slovo nauila. A trnovala ho pak se svmi kamardkami

Ejhle, co vechno nevytv nae obrazy o svt a lidech!

Co se te na Vestrlch (na hbitov a v hotelu)

Z Narviku smujeme k pobe, dky mostm a trajektm se posouvme ve spleti fjord z pevniny na ostrovy. Prvn nocleh v oblasti Lofoty Vesterly (konen splnn dtskho snu o poznn zem pobl J. Vernem zmnnho Melstrmu z 20 000 mil pod moem!) ns ek v Sortlandu. Do veee tentokrt zbv trochu asu a tak po krtkm vybalen hur do msta. Zkoumme mstn kostel a hbitov (nauili jsme se z nhrobk nov vrazy: fred = mr a takk for alt = dky za vechno). Mimochodem hbitovy jsou tu zvltn komorn a nepatetick, oteven do krajiny, jako jsou star hbitovy na Slovensku nebo na Islandu. A zajmav je i vk odelch. Sem tam dtsk rvky (nkdy i se stm dvou t dn doit), potom mrtv mezi 20 a 30 lety (odhadujeme, e takhle si svou da vybr moe) a pak a osmdestnci a star. Jet chvli se pokoume pekldat jmna na pomncch, odhadujeme, odkud a jak sem pili lid evidentn ne-norskch pjmen, a dlme si obraz i o odvrcen stran ivota.

Pak ns lezav studen vtr zahnal do civilizace (pod zminkou een nedostatku pamovch karet do fotoapartu nakonec se jako nejlevnj een ukzalo nechat pepsat data na CD) a po skvl veei (zdej ryby fakt nemaj konkurenci!!!) chvli jen tak bloumme po hotelu.

Je tu malebn hotelov bar, zazen jako velk knihovna (ve v nortin). Sbrka zkon ns moc nezaujala a tak si listujeme beletri (vypad to na knihy koupen jako dekorace v antikvaritu na metry). Ve v nortin! Jako sprvn patrioti v Norsku je patriotismus zvlt nakaliv hledme alespo peklady tch naich autor, o nich se domnvme, e jsou svtov. Marn! Teprve po 20 minutch je nae sil korunovno dlm spchem. Objevili jsme jakhosi nm nepli znmho (naim kolegynm ze Slovenska rovn) slovenskho bsnka v norskm pekladu. Hur!

Po chvli vtrhla do mstnosti skupina Francouz a inila obdobn. Co chvli se nkdo z nich zaradoval a vykikl teba Verne nebo Sartre ppadn Rousseau. Zbytek vpravy pokad radostn zvolal: Ve francouztin? A tzan svsil ramena a pravil: Ne, norsky. Za deset minut dorazila nmeck vprava a inila obdobn.

Pak u nevme, li jsme v bl noci spt. A pak pr e mme my, lid z EU, mlo spolenho

Jak se koupe v moi na Lofotech

Nen pravda, e Norsko je zem ledu a snhu, ppadn taky ryb a lednch medvd. Norsko m mimo jin pekrsn ple. Zlatav hlaouk psek do bla vyhan lze najt na mnoha mstech, ale to, co je k vidn na Lofotech, pedstihuje i kovit fotografie z Karibiku (vidli jsme to cestou do msteka s nejkratm nzvem - Å). Jene s plavnm je to u hor. Jednak jsou tu thl a rozshl mliny a jednak voda, by vyhvan teplm Golfskm proudem, je vru sv a erstv. Natolik erstv, e kdy do n vstupuj dva nadenci (resp. dv nadenky, autorku textu nevyjmaje) z naeho zjezdu, je jim nutno se po kratink chvli pkn zerstva rozbhnout, aby se pli neztotonily s mentalitou i vnj tvnost ledovch ker. Take na Lofotech se koupe skvle, rychle a v poklusu.

P. S. Taky nm tam dolo, pro tady zchrani pi ztroskotn lodi nevytahuj z vody jako prvn ty nmonky, kte si nestaili zapnout neoprn. Nen to vtip ani zmrn krutost. Prost u jenom nemaj anci.

Obrazy a skutenost

Jednoho dne zveera se kochme atmosfrou msteka Svolvaeru. Od luxusnch rorbu (kdysi devn lodnick chky na klech, dnes asto bydlen pro nron turisty) a po prostink kostel, zato vak vyzdoben maximodely lod. Pokoume se zachytit objektivem i pocitem nladu zdejho kraje a asu.

A pak ji najednou objevujeme za sklem nkolika vklad mal mstn galerie. T. . je sice zaven, ale my chodme jen tak kolem vloh s malbami a v tch obrazech (nkdy naivnch a jindy velmi vtvarn ctnch) je vc ivota Lofot ne ve vech fotografich, prukch a prvodcch. Vechna zkost zimn temnoty, chlad vody, kter iv, ale doke i zabjet, nebezpe mlh, kouzla severskho svtla i nekonen ekn na ty, kdo u se nikdy nevrt

Lov na ryby a orla moskho

Bt v Norsku a nebt na moi jinak ne ve velkm trajektu je hch. Proe jsme z hlavnho msta lofotskho souostrov vyrazili na velmi mastckou plavbu do Trollfjordu. Jeli jsme lokou pjemn malou (tak do ticeti lid), na kter je ctit i houpn vln i vtr a zimu (inu, et blzniv turist na horn vyhldkov palub). Nicmn i tahle mal lodika byla propikovna technikou na zpsob menho vesmrnho satelitu namtkou: radar, sonar, GPS navigace, vyslaek povcero atp. Obvme se ovem, e jin lodi v tom kraji nemaj moc ance na peit. My jeli v celkem krsnm dnu, poas se za ty dv hodiny zmnilo jen asi 4x a prelo jen trochu.

Pokud jde o Trollfjord Trollfjord, to msto samo o sob a tak zajmav nebylo, nzev slibuje vc, ne me splnit. (Rozhodn troly vidt nebylo, zato se tam odehrla vznamn mstn tres vlka, co m v Norsku minimln zvanost naich vlek nboenskch a ideologickch.) Co zajmav bylo, byla voav kva, skvl ryb polvka (erstv voav ryb masko, amkov zelenina, smetana atp. oberstven v cen vletu vyrbno kapitnem tak severskho vzhledu, e kam se hrabe Dag Bjørndal, zatmco mlad nmonk byl vce mocen jazyka anglickho, a proto dlal starmu public relations) a hlavn pedveden rybolovu v Lofotskm stylu.

Cestou zpt nm posdka slbila ukzat moskho orla. Aby ho pilkali, potebovali pr ryb. Lo zastavila nedaleko chovnch sdek s lososy a dva mui hodili do vody jenom tak ry (bez prutu), na kad bylo nkolik velkch tpytek a solidn trojhky. (M skepticky jedovat alter ego ovem ponkud zlomysln poznamenv, e u ty sdky velk kruhov oblasti ohrazen v klidnjch moskch zlivech patrn oplvaj potravinovmi pebytky, posdka navc chvli ped lovem pomrn dkladn sldila se sonarem po okol, take li vce mn najisto.) rami jen tak tahali nahoru dol a kadou chvli vythli rybu. Za pr minut byl kbelk pln mrskajcch se upinatch tl. To nen rybolov, to je masakr! konstatovali et rybi, zvykl ekat dlouh hodiny na kadou menku. Tady vid, jak se to m dlat! konstatovaly provokativn nkter spolucestujc ke svm munm protjkm (zejm lo o dmy postien rybem v rodin). Norov se s rybami neprali. Mal nahzeli rackm, ty prostedn nachystali jako vnadidlo pro orla. Dv podn velk tresky zmizely v lodn kuchyni, zejm jako materil na ryb polvku pro dal vrku turist.

Loka zamila k pobenm tes a nmonci hzeli ryby vysokm obloukem, lkajce orla a odhnjce racky. Netrvalo dlouho a ukzali nm malou teku, krouc nad pobem. To je pr orel. Za nedlouho ta teka namila k nm a zmnila se v majesttnho orla moskho. Prkrt zakrouil kolem lodi, sledovn destkou objektiv. Vidli ho prakticky vichni, krom tch kdo fotografovali Ne staily zacvakat spout, drapnul za letu hozenou rybu a odletl s n na beh. Usadil se mezi skalami a tvil se, e mu to k obdu sta. Na dal hzen ryby s vrozenou krlovskou dstojnost nereagoval, pestoe se posdka opravdu snaila. Vydlali na tom jen vudyptomn rackov. Po slab tvrthodin jsme nechali orla, a si pochutn a vydali se smrem k pstavu.

Poas nm na rozlouenou vystihlo dalek modrav vhledy, my vysekli panu kapitnovi poklonu v nortin (ha det bra og takk fra alt nen nad inspiraci z nhrobnch kamen, e) s takovou nonalanc, e se zcela zden vyptval, jestli mluvme norsky. Ujistili jsme ho, e jen trochu a pak nm jednak dola nortina, a jednak jsme vystoupili v pstavu. V drobnm men nm dopl portrtn fotografii mstn racek. A nakonec jsme to vechno zapili veselm kalkem od naich idi (i na alost, e u musme dl).

Pohdka o vlaku nevlaku

e je v Norsku poas obas dosti drsn, tu i prmrn ech. Drsn jsou ovem i geologick podmnky a historick promny zem. Tak zdej zem v uritou dobu podporovala vznik elezninch trat, zejmna v oblastech tby kde eho, jene v t dob to byla soust vdska a podle toho se konstruovaly i ty eleznin trat. Z toho plyne pouen, e i vlak me bt nkdy pojem relativn (nejen proto, e tak oznauje oficiln nzvoslov prask tramvajov soupravy - i ty o jednom voze). Nkde mezi Narvikem a Fauske proto v Norsku jezd vlak, kter vlakem vlastn nen de facto, ale je de iure. Cestujc se doprav po kolejch nkam, kde pak pesednou na autobus, kter m na sob npis vlak a jedou dl, kde uin opan postup. Tato vluka trv celoron a furt, nejsou tam toti koleje. Inu, v zemi skald najdete poezii i na kolejch!

Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.

Zpt - Skandinvie

Pedchoz dl - Laponsko

Pokraovn - Norsko v srdci - 2. st (Cestou k Oslu)

Iva a Jirka, podzim 2005