Cesty - Skandinvie - Laponsko ili Siida

Laponsko ili Siida

Na cestu

Va
Let zc tmou
Va
ed na stezce jsou
Va
Sob pd planinou
Va
U bubny zn a zvou
Va
Tam dom za duhou

Krajina due

Poprv jsme o Laponsku nepmo cosi zaslechli v Andersenovch pohdkch. Ve Snhov krlovn se dvka Gerda dostane k jaksi Fince a Laponce. V pamti dtsk fantazie zstal obrzek tmavho zaouzenho koeinovho obydl nebo sp zemljanky, podivnost jmnem svcen rybou a vc nic.

Po letech piel zjem o prodn kultury a amany a nkde na okraji vdom se znovu pihlsili Laponci a jejich tradice. Pravda, jen jsme si tak letmo zamvali a dost. Pi prvn nvtv Norska pak konen i obrzky skromnch obydl kdysi a neuviteln barevnost a vpravnost svtenho obleen.

Laponsko je toti krajina due. Nepesn vzato le nkde mezi severnm polrnm kruhem a Nord Kapem. Ale Laponsko je tak siida, nco vc ne rodina a jinho ne nrod, snad kmen, snad prost jenom spoleenstv spznnch, kam patit nen jen formalita, ale spe snad osud. Nem pesn vymezen a rozkld se na pohyblivch koenech a bez ohledu na oficiln hranice okolnch severskch stt. Podobn vyznaeno spe zvyky a pbhy se nachz rozptleno i v historii. Proln vlnami mezi pogromy a pozitivn diskriminac ze strany provinilch majoritnch spolenost, kter je postupn obklopily. Sprvn se ani nejmenuje Laponsko (nm by se taky nejsp nelbilo oznaen Hadrov a Hadrnci, jak by bylo mon peloit jmno, pil pvodn ze vdtiny), ale Smieatnan. Nen jednotn, ale rozpad se do nkolika vtv etnickch (Laponci i Smiov jsou lesn, mot a nejznmj sob i koovn) i jazykovch. A nco je spojuje nejen navzjem, ale i se svtem duch (svtem sivo). Snad k tomu pispv zvltn rz krajiny, tvrd podmnky ivota a magie kraje, kde se den v prbhu jedinho roku promuje od praktickho nic do pekvapivho vechno.

A Laponsko se dlouho pipravuje a jen zvolna probouz. Kam poputuje?

Cesta bubnu

Do Laponska jsme vstoupili kousek ped polrnm kruhem prostednictvm okukovn drobnch suvenr (kostn noe, devn erpky a prvn vzorky koein). A tak skrze obrazy. V kostelch prosycench vn deva a pryskyice se zaaly objevovat oltn i jin obrazy, jejich nedlnou soust je sob.

Mezi spoustou turistickch nesmysl v Napapiiri jsme si vyhldli repliku amanskho bubnu starch Laponc. Ten buben se jmenuje gievvrre a taky tak zn (pomrn hlubok ladn a vibrace rezonujc s nktermi rytmy tla). lovk docela chpe, pro se za jeho pomoci d propojit svt reln se svtem duch. My vak jsme lid modern racionln a rozumn, a proto jsme si ekli, e si koupme buben mal penosn, se sice pouitelnm zvukem, ale omezen tm, abychom ho byli schopni bez problm dopravit dom.

To vechno nm bylo jasn a do doby, kdy jsme dorazili v hustm deti do msta, zvanho medvd jeskyn (Karhu cosi mimochodem pobl posvtnho jezera a navc s eskou vlajkou mezi jinmi zahraninmi) a tam si shli na buben velk. Ale co shli. My poetilci si na nj zahrli. A to byl konec!

Anebo zatek. Zatek cestovn s bubnem. (A to ani pli nerozmazvme, e zbytek vpravy chytil BB = bubnovho bacila, take jsme mstnm vrobcm vykoupili zsoby bubn na nejbli polrn zimu v kategorii stedn velikost, v maxivelikosti se dokonce myslm ocitli v mnusu.)

Cestovat s bubnem znamen pochopit ivot koovnk do hloubky nejhlub, vetn zkladnho pravidla, e vci se dl na nezbytn a ty ostatn a co sis podil, mus si odnst. Nen to jednoduch na sanch, ale kupodivu ani v autobusu. (Heblo elipsovitho tvaru s del osou asi tak metr dlouhou, navrch naputn impregnac s vonnmi parametry velmi dobe naskrovanch ly to jen tak pro lep pedstavu.) Nejprve s nmi posedval na sedadle obloen bundami, pak se tsnil mezi kufry pod podlahou, nakonec jsme s pomoc spolucestujcch, idi, noe a darovanho provzku vyrobili speciln cestovn balen, kter vydrelo a dom. Nicmn buben zstal spolenkem, kterho rozhodn nebylo lze pehldnout. Pi zvrenm odjezdu, kdy hranin kontrolou v Kodani propochodovalo se svmi majiteli asi 5 ks bubn, oividn znervznil i nkter odpovdn pracovnky. Na druh stran nm pomohl zahnat oklivou bouku nad Nmeckem (take jsme pistli v pedpokldan as a v pedpokldanm mst, pes oekvn posdky letadla, kter jemn naznaovala, e to nen pli pravdpodobn) a s ostatnmi naimi domcmi bubny se zatm sn celkem vzorov. A to i te, kdy mu u tet msc vibruje nosn stna v dsledku vmny vtahu v naem obstaronm panelovm dom.

Duch joiku

Bt v Laponsku a neslyet joik je hch. Sloitj je popsat, co to joik vlastn je. Pokud nkdo tvrd, e je to cosi na zpsob halekaky pouvan pi shnn std sob, nevte mu. Je to sp rozhovor osamlho jedince s krajinou, duchy, prodou, sebou samm, osudem a tak vbec.

Jene nepochopen nechod po horch, ale po lidech, a tak jednu dobu byli lapont amani (noidov) pronsledovni, magick bubny nieny a kultura (i ty joiky) velijak asimilovna. Po njak dob pilo na ty, kdo to dve psobili patn svdom spolen s pocitem viny, take te se pro zmnu sna seversk stty kompenzovat to vechno rznmi formami pozitivn diskriminace. Ta m napklad podobu morukovho monopolu moruka je cosi mezi lutooranovou malinou (plod) a jahodou (kek) a chutn mrn natrpkle a pomrn osviv moruky si me natrhat pro svou potebu kad, ale prodvat je sbrnm a vkupnm ovoce me jen opravdov Laponec (jak se jeho roduvrnost ovuje, jsme se nedozvdli). Na druh stran sbr se na blatech a mokadech pod soustednmi toky leteckch roj komr, take to zase takov slast nen.

A jet dodatek k amanm: jako i jin amani mli Moc a mohli dat duchy o pomoc a pineli jim za to obti. Jak jsme se ale doslechli, byl v nich kus poctibvho obchodnho ducha, nebo duchov a pedkov byli odmnni, a pot co se pn splnilo. koda e se tmto bohulibm obyejem neinspirovaly nae banky, prvnci, politici aj. Nojo, Laponc je mezi nmi jak afrnu!

Mli jsme to tst, zaili jsme joiky nejen z koupenho CD (a e i ty pehrvny v autobusu, kter jakoby bloudil tundrou, mly slu!). Pi nvtv Kansalipuisto Urho Kekkosen nm prvodkyn evidentn nelaponskho pvodu zazpvala jednoduch joik, dokonce ns vyzvala ke zpvu spolenmu. Ten zpv byl o ohni, tvoilo ho jen a prv to jedin slovo, snad tola (tolje?) = ohe. Ale pse mla svou verzi zimn, kdy je teba, aby plameny neadily a hly zmrzl tla, byly dobrou ochranou silou, ptelem a oporou lovku v osamn. Pak mla verzi letn hravou a prskav bzuivou, podobu, s n mal strn ohnek jen tak lakuje a zahn komry a i jinak pomh. Dost mon, kdybychom se jet chvli zdreli, dozvdli bychom se o ohni oslavnm a teba i pohebnm. O ohni, kter vede na cestch a m radost nebo ti smutky a o spoust oh dalch. A neptejte se, jak to vme, taky byste to poznali, bt na tom mst a v tu chvli. To vechno a jet spousta dalch vc je joik. Nohy se pi nm samy vydvaj na cestu, ctte thu polrn noci a nkde daleko jisk jedovat barvy aurory borealis a v druhov pamti procit strach z vlk a svt duch a svt n jsou jedno Tak teba nkdy pt.

Sobi

Tato erbovn zvata severu jsme nejdve potkvali jen ojedinle. Zvoln prvodkyn Sob vlevo ve kov dokzalo zvednout vtinu autobusu ze sedadel a mlem zpsobilo naemu korbu tundry ztrtu rovnovhy, jak se vichni nahrnuli s fotoaparty a kamerami na jednu stranu chodbiky. Pak jsme s veerem pijeli do lyaskho a turistickho stediska Saarisalka, kde jsme mli bt ubytovni. Prv, co jsme spatili, bylo stdeko sob (tak 30), schovanch ve stnu vedle vchodu do jednoho z hotel. Ubytovali jsme se, vybalili v pokoji sv vci a vyhldli z okna pokoje ve druhm pate. Pod nmi ubhalo dal stdeko sob pronsledovan zhruba stejn poetnm stdem naich spolucestujcch s fotoaparty u oka. Po veei jsme se li projt a na parkoviti nedaleko krsn barevn brny (v smijskch barvch) se mezi autobusy promenovali sobi Propadli jsme tak loveck vni a s fotoapartem jsme nadbhali jednotlivm skupinkm zvat ve snaze o co nejlep zbr. Sobi, zjevn na podobn ponn zvykl, klidn okusovali roh srubu, aby v zpt jako obvykle staili zmizet nebo se otoit zadkem dv, ne jsme zase my staili stisknout spou. Sobi byli toho dne prost vude i u veee jsme je nali alespo jako malovanou ozdobu na tali.

Od t doby ns sobi provzeli vtinu cesty po Laponsku. Obvykle jako kulisa nkde na plni nebo snhov ploe nkde v dli, obas kiovali cestu naemu autobusu.

Z mnoha setkni s tmito svrznmi kopytnky nm utkvla v pamti zvl᚝ dv, jedno (snad) astn, druh (aspo pro toho soba a idie onoho vozu) neastn. Neobvykl bylo setkn se sobem, kter doplatil na stet s civilizac a srazilo ho auto. Ke srce asi dolo jen pr minut pedtm, ne kolem jel n autobus. Sob jet il a zvltnm pobekvnm nakal. Kolem postvaly plac dti a vztekl (nebo okovan) idi nkam mobiloval. Pro nj to byl velk prvih, sobi maj ve Finsku absolutn pednost a srazit na silnici soba, to je na sebrn idiku, veejnou ostudu, maxipokutu a stralivou mstu duch a do tetho kolena. I na ns ta scna zapsobila velmi smutn a nae prvodkyn vyslala za provinilm idiem nevldn slova.

Jindy n autobus zpomalil, protoe pes silnici dstojn pechzelo stdeko sob. To u by nebylo nic neobvyklho, kdyby jeden z nich nebyl ziv, ist bl. Vidt blho soba znamen tst. Jsou vzcn. Chovatel sob je maj za posvtn a et je. Zkusili jsme ho vyfotit, ale nacpte do objektivu kouzlo. Zstala jen trochu rozmazan bl skvrna. Od t doby si kme: Musme mt tst, vidli jsme blho soba.

O sobech je nutno tak poznamenat, e jen poetil turista z ech je hled na vyhtch loukch, kdy je za polrem pes ticet stup nad nulou. Sob je zve moudr a tak udruje vyrovnanou tlesnou teplotu, v citovan situaci tm, e se napklad uchl na nejbli stinn plac a vyleze a za chladnjch hodin nebo vyhled zbytky snhovch pol atp. Pikantn na tom je, e na tom snhu z dlky pipomn pesn symbolick rytiny starch nrod, zachovan sem tam ve skalch.

Lapland air force

Moskyti, komi, pbuzn upr, krvezniv bestie, kolorit polrnho dne rate si vybrat. V kadm ppad, pokud vylezete nechrnni do libovolnho kusu prody, neomyln vs okamit vystopuj a zato hbit a razantn. (Ped nkolika lety pr tu tiskli pohlednice se symbolickou siluetou komra a textem, je odpovd nzvu tohoto odstavce, letos jsme narazili u pouze na alibisticky ptelsk text I like turists.)

Komi jsou velc a rav a den je tu velmi dlouh. Pravda, nkte humanist mezi astnky zjezdu doporuovali nechat ty roztomil ivoichy t a nezneiovat ivotn prosted repelenty, kter navc jet obsahuj pro ozonosfru kodliv freony. Ale moc neuspli.

Komi to neekan a rafinovan. Ukolbaj vs zdnlivm pocitem bezpe, vykaj, a zajdete kousek do lesa, odkud je k repelentu daleko, a u jdou po vs. Zvlt bestiln to pi hygienickch zastvkch a je dost mon, e na vedlej vazek pracuj jako strci prodnch rezervac a nrodnch park (dokonce by bylo mon pemlet, zda tak nepispli k netradin hudebn podob joik, ale to jen tak na okraj).

Nakonec jsme dle instrukc vyptrali i opravdu mstn (pr ekologick) laponsk repelent. Vonl jako skare a vypadal jako skare (nejsp to bylo skare). Jeho repelentn inek a eko tajemstv velmi pravdpodobn spov v tom, e kdo se tou dehtovitou hmotou nate, vytvo na sob vrstvu kehkmi sosky prost neprokousnutelnou. Nicmn i mstn asi obas maj stejn pote jako zmkil turist, u jezera Inari jsme toti objevili adu praktickch pomcek pro lovce a zejmna rybe: klobouky a kukly s penosnou moskytirou, podobn bundy, kalhoty i obaly pes spack. A taky haldu toho dehtovitho repelentu!

P. S. Mimochodem zdej mravenci jsou asi s komry spznni, alespo ti, kte se ns snaili doslova vytpat z lesa i pi kratik prochzc,e psobili mnohem militantnjm dojmem, ne cel hnut Green Peace.

O psan lapontin a eskch exulantech

Na severu Finska pibv k edn fintin a vdtin jet nemn edn lapontina (ostatn v sousednch sttech Skandinvie je tomu nejinak). Pozn se to tak, e se na silninch ukazatelch a oznaen obc zanou na prvnm mst objevovat npisy, bez zdvojench samo i souhlsek, zato vylepen o hky a rky (a zd se, e k naemu velkmu pekvapen se ty hky a rky tou jako nae hky a rky). No a to je prv lapontina, nepodailo se nm zjistit, kter z lapontin. Ono taky se slovn zsobou zahrnujc jedno jedin (navsost praktick slovo jako je vstava si moc nepovykldte).

Pesto nm ty hky a rky nely z hlavy a napadaly ns fantastick vklady, jak a kde k nim jazyk lovc a pastevc piel. eknme, e se tady ocitlo ve vyhnanstv nkolik posthusitskch exulant, kte v rmci misijn innosti zaali zapisovat e, kter nemla sv nezvisl psmo. Pak se to ujalo, a kdy se lapontina dokala rehabilitace, nkdo vyhrabal ty star zpisky a uvedl je nov do ivota.

J vm, dostat se tak k tomu pbhu Jra Cimrman, to by bylo drmo. Ale monosti tady jsou!

P. S. Pokud o tom vte nco vc, rdi se nechme pouit viz mailov adresa.

Jinak tu ovem funguje v rznch podobch latina poslednch let tedy velijak podoby anglitiny, v n je na tom vtina z ns stejn.

Duch obchodu

Laponci jsou (st z nich) vidni jako nomdi a potuln lid. Zd se, e tomuto ladn vcelku peje doba globalizan a postmodern. Kolem silnic tak as od asu potkvme Laponsk staven a obchdky, nkdy modern nomdsk psluenstv v podob karavanu. Obas to vypad zajmav: obytn domek, sauna a pak loveck stan vce mn stylizovan, kde je mono nakoupit suvenry, vychutnat si pepestr vivky tradinch laponskch kroj (nkde maj dokonce umlohmotn figuranty v ivotn velikosti, aby se turista mohl v klidu fotograficky zvnit). Zajmav ovem je, e prodejci tchto malch krmek jsou dokonale nadnrodn v tom, e mete kdekoli platit kreditn i debetn kartou o euru nemluv (a to i v Norsku, kde na to zase a tak moc zazen nejsou). Lovci a zvdov museli bt zkrtka pizpsobiv a u jim to zstalo. Nebo e by zadila neviditeln ruka trhu?!

Magick mylen v magick zemi

Atmosfra nkterch zem je zvltn a svm zpsobem neopakovateln. V Laponsku napklad exituj msta (seitte), kde ti kte to umli, dokzali prostupovat mezi svtem bnm a svtem duch (sivo). Vbec si tady na strn duchy (sivo omak) a posvtn msta potrp a netk se to jen mstnch a vztahu k blm sobm. Zaili jsme s naimi idii situaci, kdy ani nm svtskm stedoevropanm nebylo magino upeno. Ped stylizovanm loveckm stanem a devnm pamtnkem polrn ze zastavil s veerem Frantiek svj lut autobus a pravil vtm hlasem svmu kolegovi: Tady dnes umyjeme autobus, kdy jsem ho tady myl minule, tak bylo pod hezky i na Nord Capu! A jak ekli, tak udlali.

Taky kolem cesta silnic je mon vidt nejrznj umleck i amatrsk artefakty (pokud to ovem nen skryt litba duchm). Barevn figura cestovatele se sanmi v nad- nad- nadivotn velikosti. Devn varhany. Obas do dnench dob zachovan prastar obrazy ryt do skal. Malovan skla motorestu, kde se pyn lesnat krajina, aby t okolo nebylo snad mlo. Nebo vzpomnka na zhadn poas v okol laponskho hotelu v Kilpisjrvi na pomez Norska, vdska a Finska, kde leel setrval mrak a stailo pejet hranice tam nebo zptky, aby se zmnilo poas (mon tam ten mrak mli na trojmez pivzan rou k hraninmu udlku). Mimochodem ten hotel byl moc mil a pipomnal trochu nae horsk chaty z 60. let, je tam nejkrsnj vhled ( vrbka, bzy a jezero - tk malebno) z jdelny, jak jsme kdy vidli, a pan nk um i nkolik slov esky.

Svbytnm druhem artefaktu jsou i mstn muzea nesmrn interaktivn a jinak popisujc historii. Historie je tu toti pod s nmi, take v muzeu najdeme multimediln pojet stylu ivota let 60. nebo 90., stejn jako nzorn ukzky vroby loveckho lunu nebo teplch zimnch bot. A kdo chce, me se seznmit teba s hlasy ptk a nejrznjmi druhy rybolovu.

Jen pobl posvtnho jezera Inari se na ns duchov zejm natvali a lilo a lilo a lilo. Jezero jsme tm pdem nevidli z nadhledu hydroplnem (na co jsme se moc tili), ale zato jsme v mstnm skanzenu potkali zajmavou vstavu obraz mstnch obyvatel o mstnm kraji. A a si k, kdo chce, co chce, obraz je nkdy lep sdlen ne co jinho.

Na farm

Pi jedn z povinnch zastvek u malho motorestu nae prvodkyn na kohosi ekala a ten nkdo se neobjevoval. Pak se nechala slyet, e nedaleko m farmu jej znm a e mu slbila pivzt esk pivo. A on nikde. Tak padnul nvrh, e kdy nejde hora k Mohamedovi Zkrtka vlezli jsme do autobusu, odboili na lesn cestu a jeli se podvat, jak vypad agroturistika po laponsku.

Byli jsme pivtni a provedeni po arelu. Farma je docela rozshl. U cesty stoj hospodsk budovy - stodoly a chlvy (chovaj tady asi 40 krav na mlko) a obydl rodiny, kde je tak jdelna pro hosty. Provzel ns syn rodiny a momentln spolumajitel farmy. (Na to pivo tak njak zapomnl nebo nesthal nebo po mstnm zpsobu prost jenom nespchal.) Pokud vme m vystudovanou vysokou kolu, anglicky mluvil s pehledem a vypadal jako typick esk zemdlec (vetn zanajcho bka a plee a univerzln uniformy: teplk - jen nevme, zda od mstnch Vietnamc). Rodie jsou Laponci a ani jinak nemluv, maminka vak dajn skvle va. Kousek dl smrem ke krsnmu jezeru stoj nkolik chatek pro hosty - krsnch devnch staveb v typickm skandinvskm slohu. Ubytovn tady najde nkolik destek lid. Nechyb velk sauna pmo na behu jezera (kter slou jako ochlazovac baznek), o kousek dl je tradin ern sauna. Vude kolem krsn lesnat krajina (a v tto dob i kom leteck oddly).

V lt jsou tu turist vzcn. Ta sprvn sezna nastane v zim, kdy pole a louky jsou pod snhem, zemdlsk prce je mn a majitel farmy m dost asu se turistm vnovat. To si pak domluvte po internetu pobyt. Zalette na nejbli letit do Rovaniemi a tam u si vs vyzvednou a na msto dovezou sanmi se sobm speenm nebo snnm sktrem. Pak si lze uvat krajiny, projdk na bkch, sauny nebo jenom tak mstnho pohostinstv. No, co me bt snazho, e.

Ale i tak dky za vykroen z oficiln trasy a jin hel pohledu.

Co je tedy Laponsko ve skutenosti?

Ve vnm kruhu se tak vracme na zatek naeho "dojmobran". Co tedy znamen Laponsko, kterm jsme projdli, a u vnj hranice vymezovala stejn nebo jin stt?

Laponsko je zem - nezem. Rozprosten v prostoru mezi stty, rozprosten v ase mezi nomdskou minulost a elektronickou budoucnost, mnohotvrn a nepehledn jako ponorn eka. Laponsko nen jen zem. Laponsko je spoleenstv. Laponsko je stav due. Laponsko je bt na cest


Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.

Zpt - Skandinvie

Pedchoz dl - Finsk obrzky

Pokraovn - Norsko v srdci - 1. st (Sever a Lofoty)

Iva a Jirka, podzim 2005