Cesty - Skandinvie - Finsk obrzky

Finsk obrzky

Veer si podv ruku s rnem jet dve, ne se noc vbec stihne dostavit na schzku. Nikdo nepozn, jestli plujeme kolem slz ostrvk v moi vody nebo zda jde o zlomky pevniny ve velkm jezernm komplexu. Ped nmi u le Turku a jeden ze t finskch hrad.
Nekonen a nikdy neokoukan pse pistvajc lodi. Hledme zavazadla, vstup z lodi, autobus a u konen poznvme i nkter spoluputujc
Mit tm on?

Maltn rozloeno mezi ve velk vdsk a ir rusk a skryt vlastn j
Moe jezer a ostrov, zele les v rovinch, osaml lodiky saun
Zpvn nedostupn jazyk skryt minulosti lovc a stopa
Vn deva, chu ryb, vlniv melodie novch staveb
Pod snhem paliv sen Egypana Sinuheta

Spoutan zpvem bubn gievvrre
Znaeno koptky sobch std
Tundrou tam na severu

Suomi

Obrzek prvn

Kdyby bylo zapoteb vybrat jednu podobu, aby vystihla celou zemi, byla by to nejsp borovicemi chundelat rovina zdoben nekonenmi jezery, s devnmi domky a lokou pozapomenutou nkde na okraji. Tolik v lt. V zim nevm.

Ze veho nejvc to pipomn Mchovo jezero zbaven vrcholk Bezdzu s pms vdsky a rusky ladnch devnch domk. Jet pidat malebn altnky saun a tonou letku polrn okrunch komr a je hotovo.

J vm je to zjednoduen - ale lkav.

Obrzek druh - o erbovn barv fialov

Kdyby se mla vytvet barva vlajky podle krajiny v lt (v zim ta modrobl asi projde), bylo by Finsko zelen podle les a raelini, bled modr podle nebe, jezer a dozrvajcch borvek, trochu hndav podle srubovch staveb s ervenavmi skvrnkami plamnk lesnch jahod a hlavn fialov, fialov a fialov jako vrbka zkolist, erbovn to kvtina zdejch luk a les.

Fialov sem zkrtka pat a smrem k severu snad dky geologickmu podlo nebo dlce osvitu sluncem v lt je stle fialovj a fialovj. (A se mi doma stskat po Finsku, sta zajt na phodnou podhorskou louku)

A jet by na t vlajce nesmly chybt houby. Rostou! Skoro vude. A Finov je - na rozdl od ostatnch Skandinvc - sbraj a jako dobrtka to vbec nen k zahozen.

Obrzek tet - o hradech a zmcch

Hrady jsou ve Finsku asi ti. Jednu tetinu jsme vidli v Turku (zase jsme ale nevidli pli mnoho z msta samotnho). Hrad byl mohutn a vypadal v tu asnou rann dobu znan nedobytn. Pokusili jsme se jej dobt hromadnou rozcvikou vech astnk zjezdu, ale ani pak nepovolil a zdi se smchy nerozsypaly.

Take hur na sever za dalm dobrodrustvm. ekaj ns Helsinky.

Obrzek tvrt - hlavn msto

Helsinky jsou prost Helsinky, maj v sob nco z hlavnch mst obecn a taky trochu ruskho Pitru (chrm, co ml bt podstatn vt) a holandsk malebnosti nesetnch ostrov a ostrvk (mj. voda m prv cca 23C, vzduch 36C - inu chladn sever!) a mrn oputnou atmosfru vkendovho veera. A ovem v zeleni stojc (krajn uveden) tvr Tapiola. Kany a pomnky a pomnky a pomnky. Tomu, kter pat "autorovi" Kalevaly jsme ovem neodolali.

A tak je teba vzpomenout na jedinen vhled z ve tyc se nad sportovnm stadionem a kehce monumentln Sibeliovy varhany. (Ke cti helsinskch radnch budi eeno, e kdy oni sami vybrali ke skladatelov poct jin nvrh pamtnku ne ostatn obyvatel jejich msta, vypsali hlasovn nov a hlasovali a hlasovali tak dlouho, a to odhlasovali podle pn oban. Pklad vru hodn nsledovn!) Ke cti t plastiky budi podotknuto, e ji jej autorka vytvoila tak, e m jednu zvltn vlastnost. Kdy stoj pod sochou a mte to tst, e pobl hraje iv trio mezinrodnch konzervatorist, mete slyet jak jej "p횝aly" jemn vibruj - snad proto, e rozpoznaly melodie tvrce, na jeho poest byla plastika vytvoena.

Pstav je kapitola sama pro sebe, nese v sob vni dlek a vn zemi do vnjho svta. Vnitn svt naopak dokresluje trit s mkoli a dokonce s adou vc velmi "neglobalizovanch" - pvabn ezby z kost i kamene, devn krabiky, koeiny a ly, laponsk noe a nepopsateln vn ovoce a ryb. (Propadme mrnmu patriotizmu po objeven na vlajky mezi leny unie.)

Nicmn nejsilnjm dojmem bez debaty psob podzemn kostel (pvodn msto, kde se tila ula). Velmi jednodue vybaven - rafinovan prostota, chtlo by se poznamenat - pekryt obrovskou mdnou kopul. I tady je horko, ale ten prostor m v sob takovou slu, e se tu spiritulno objevuje velmi siln, a to "bez rozdlu vry a nboenstv". Neodolali jsme a zapalujeme svku za zdar vech cest i jejich poutnk.

Vtinu veera ns pronsleduj malebn mrana, za kter by se nemuseli stydt ani sta vlmt misti, a slibuj vci nejhroznj. astn uniknuve o to vce si pochutnvme na skvlm sobm mase s bramborovou ka.

P. S. Fakt je, e za npoje k pedem zakoupen veei se plat zvl᚝, ale neobyejn obyejn voda je naopak samozejmou soust.

Obrzek pt - o dovednostech nomd, pocestnch a poutnk vbec

Bt na del cest, by v reii zaveden cestovky a pod taktovkou dovednho prvodce (a e nae prvodkyn pat v tomto smru opravdu k mimodnm), znamen bt zrunm baliem, zvlt tehdy pokud jste jako my nuceni bydlet kadou noc nkde jinde. V naem ppad to znamenalo veer vybalit a vyvtrat kufry, umt se a pevlci propocen obleen, pokud jsme sthali. Rno pak znovu zabalit, ev. pebalit, navait aj a horkou vodu na poledn instantn polvku a kvu, dobalit atp. Mezitm se pokusit peprat a usuit, co se d a tak pod dokola. Zabalili jsme toti na chladn sever, a tak nm brzo dola lehk trika. (Natst je standardn vybaven ubytoven stedn rovn a to i na trajektu velmi ptelsk: vyhvan suk na runky, fn a baterie bidetka jsou tu naprostou samozejmost.)

Postupem doby jsme doshli znan zrunosti v tto nomdsk disciplin (co takhle njak Olympida?) a pomrn vyven jsme zachzeli i s detaovanou vnitroautobusovou depandanc - tj. batohem zkladnovm (rezervn potraviny a obleen) a jeho menm expedinm blencem (fotopstroj, dalekohled, termoska a rezervn bundy dle poteby). Bez problmu to lo a do doby, kdy se k nm pipojil velk amansk buben gievvrre. Ale o tom zase jindy

Obrzek est - univerzitn msta

Univerzitnch mst jsme potkali nkolik - za jin alespo Jyvskyl, Oulu, Rovaniemi Jsou zvltn civiln, s prodou splvajc a pln mladch (i kdy prv tenhle parametr je v letnm ase turistickch "nomd" siln zavdjc). Vyznauj se knihovnami, botanickmi zahradami, pamtkami a pvabnmi sochami a pamtnky asto v podob prodnch motiv. (Pravda ten abstraktn modr "pavouk" msto brny kampusu v Jyvskyle by se uplatnil i jako varovn ? nebo e by to njak hluboce souviselo se zdej katedrou bohemistiky?)

Univerzitn msta se navc vyznauj jednou typickou vlastnost vtiny finskch mst - tedy mst rozlehl zem bez pehnan hustho osdlen: thnou se od "furt do furt" (kdy jsme byli o trochu vt republika, kvalo se "od umavy k Tatrm"). Zpravidla obyvatelstvo kumulovateln do jednoho sdlit zabr zem o rozsahu jednoho kraje. I msta zejm kopruj tvar krajiny (rozshl rovina).

Obrzek sedm - o tichu na pli a pedsudcch

Ve mst Oulu prochzme po triti a hoce litujeme dlky (resp. krtkosti) pobytu, jinak bychom stran stli o vypjen kanoe, kter se tu nabz. Opakovan pouovni o sociln plachosti a uzavenosti Fin, polohlasn si pro sebe povdme a heme na specifika osamn v cizin a jejm jazykovm prostoru. Nhle se za nmi ozv s pvabnm, tm neznatelnm pzvukem: "J, vy mluvte esky? J mluvm taky esky, ale jsem Finka! Tak se tu mjte hezky!" Mlem jsme t mlad blonat dvin studentskho vzhledu doprovzen dtkem a muem v hippies ladn nedokzali podkovat, tak nm to vzalo dech. Inu pla Finov!

O kus dl mstsk (jezern) pl. Trpce litujeme, e plavky jsou hluboko v kufru - pt lpe! - a tak do vody jen, nakolik dovol vykasan kalhoty. Ale tady u je nrodn naturel patrn, akoliv tu dost lid (i dt) vyuv slunenho dne, je tu nebvale ticho. U ns by u bylo halasu a rmusen a hlasitch hovor a pokik. Tady i ten kytarista na lavice hraje njak tlumen.

Obrzek osm - o poas

Pedsudky m lovk nejrznj. Finsko udlalo mnoh pro jejich odstrann (alespo v naem ppad). Tak napklad poas, nejprve se pokusilo povait ns, ale dky klimatizaci v autobusu se nezadailo. Pak ns nkolik dn pronsledovala velmi vhrn se tvc bouka ("Ptel, vidte, do eho to jedeme! Konec svta! Staili jste vichni napsat zv?"), aby ns dobhla na vyhldkov vi Puoio u msta Kuopio.

Vdycky, kdy jsme propadali skepsi, nakonec i to slunce zase vylo. D隝 ns naprosto vylikvidoval a u jezera Inari, kde jsme asi nebyli hodni pohledu z vky na odvk smijsk zem.

Ach jo!

Obrzek devt - o fintin

Fintina je jazyk tajemn, zhadn a nedostupn. U jeho pbuznost s maartinou mluv za mnoh. A to je jet teba dodat, e si Finov a Maai v podstat nerozum. Nikoli bez souvztanosti je i to, e kdy J. R. R. Tolkien hledal jazyk pro zhadn a tajemn elfy, inspiroval se finskou mluvnic. Pro ns je vslovnostn celkem pjemn, e vtinu hlsek jsme schopni vytvoit (vcensobn samohlsky znamenaj jen dlku, tedy pardon, souhlsky tak) a i s tmi pehlskami by se dalo smit. Jene! Jene ta slova opravdu, ale opravdu nic znmho nepipomnaj (dokonce ani tu elftinu ne, dle konstatovn znalce nadence). Navc jazyk obsahuje tm tinct pd - informace odbornch publikac se li - a tud slova zmnn pdovmi koncovkami pi dalm setkn opt nepoznte. Dle kad sloveso obn cca 5 infinitiv, dn budouc, ale dva minul a jeden pedptomn as ("Konen zem, kde ztra ji znamen dnes!"). A e ve slovnku zcela chyb sloveso mt, o tom si u lze udlat tak lecjak zvry. Nejhor ovem je, e bn finsk slovo bnmu (eskmu) Evropanovi opravdu, ale opravdu nic nepipomn. a tak nauit se teba "kansallipuisto" (= ji zmnn nrodn park) nebo hyv piv (dobr den) je docela problm. Jsou prost chvle, kdy je lovk docela vdn za anglofonn globalizaci. Krom toho m tento jazyk velmi specifickou a specializovanou slovn zsobu, take nap. nrodn park a prodn rezervace se d ci nejmn pti odlinmi zpsoby. A tam, kde my ekneme lakonicky kopec, m fintina adu vraz, kter pak znamenaj nap. mrn povlovn kopec porostl kovinami nebo piat hora skalnatho typu, ppadn pskovcov kupa obrouen eroz (to pokad vyjdeno jednm zcela specifickm slovem). Obdaeni prvodkyn geobotanikou, vyuvme nakonec specifickho univerzlnho vrazu "picholk" (pravda, nejvce se osvd k popisu reality pozdji v Norsku na Lofotech).

Vymlen pekladu takovch specifickch vraz se ostatn stalo na oblbenou zbavou po zbytek zjezdu. Ale nenechte se ukolbat, jet je tu edn jazyk slo dv - a to vdsk a do tetice na severu lapontina!!!

Obrzek dest - nrodn parky a proda vbec

Nrodn parky jsou ve Finsku ndhern skvl rozshl a udrovan. Do ady z nich je zakzn vjezd vozidly a osobn si nejsme jisti, zda ton maximravenci v parku Urho Kekonena nejsou cvieni jako speciln obrana ped pli dlouhm pobytem turist na jednom mst. (V kadm ppad jsou nepehldnuteln a po del dob asi i nepeiteln. U!)

Za zmnku stoj rozhodn i to, jak se zde kc (nebo vlastn nekc les). dn pruhy holosee, jak jsme doma zvykl. Tady u dvno pili na to, e nejlep lesn kolka jsou nletov deviny (Ostatn hajn to u ns vd taky, to jenom ekonomm se to jaksi nedoneslo.) Proto pi obnov lesa se dl lesa vykc, jene se na nm nech stt ada vybranch "matench" strom. Ty jsou pak zdrojem novch semenk druhu, kter u se na mst desetilet osvdil, a navc chrn zem ped rizikem zbytench polom. A mezi nmi na takovou krajinu je i mnohem lbeznj pohled.

Nedivte se potom, e kdy vedle silnice uvidte znaku s namalovanou jahodou, vbec neuvaujete o tak pzemnm vysvtlen, jako e tam nkdo ty jahody prodv (ostatn tam prodvali jenom med!), ale hned je vm jasn, e tady nkdo chtl ci: "Unaven poutnku, m urit hlad a ze. Jen se na chvilku zastav a natrhej si!"

Obrzek jedenct - architektura ili sauna

Kdy Finsko, pak sauna. Sauny jsou vude. Tak mnohotvrn krajinotvorn prvek nelze pehldnout. Vzcnji - a u spe daleko na severu narazte na tzv. "ernou" saunu (trochu se to podob indinskm potnm chm: neprodyn uzaven vcemn kruhov prostor, ve stedu ohnit a rozplen kameny polvan vodou). astj jsou ovem sauny "such" asto v pvabn podob domek a altnk s okny. Nkdy sauny samy vypadaj jako mal vyezvan devn zmeky, jinde najdete podobu zmenench vdskch nebo norskch stavenek (dokonce vetn toho typickho ntru v barv "gammle rd").

Sauna ovem nen pouh msto nebo stavba, sauna je asoprostor, proces, setkn, ritul. A dajn jedin msto, kde se Finov zbavuj sv uzavenosti a plachosti. Mj. typick sauna je spolen, ale cizinci pr pro to nemaj to prav pochopen (take nevm, pro se ta pan recepn tak vydsila, kdy jsme jako spodan manelsk pr veli do sauny spolen?).

Neodmyslitelnou nezbytnost sauny jsou bezov vtviky ke lehn. Ty se mimochodem kupuj erstv do zsoby a ukldaj v mrazku, aby se uchovaly blahodrn inky erstvch silic i pro zimn obdob. Sauna asto stoj u jezera a vedou z n malebn schdky pmo do vody. Ale nemylte se, dn sv cti dbal architekt o saunu neokrade ani obyvatele panelku, najdete je tam stejn spolehliv jako kdysi u ns korkrny (te sp gare). Konec konc, i kad hotel m saunu pro hosty v cen (a prkrt jsme to vyuili).

Vbec architektura je nco, co se s novm Finskem nerozlun poj. A kdy architektura, pak Alvaro Aalto. Ten pn se pvodn jmenoval tum njak jinak, ale to nen dleit. Pjmen znamen nco jako vlna a vlna je tvar, kter vnesl do jinak pravideln a tradin podoby staveb. V Jyvskyle, kde se narodil a m muzeum, jsme dokonce nali ve tvaru vlny i opradla sedadel u mstsk p zny.

Obrzek dvanct - o pomalosti

Finsko znamen pomalost a pozvolnost (i ta krajina je takov). Tvrdili nm, e nen mono vidt natvanho Fina. No, ale nkdy to docela natve Nefiny. Zadailo se nm jednou ekat na polvku 45 minut, na hlavn chod nco pes 50, mounk dorazil u po tvrthodin (asi by ta zmrzlina u roztla). Vzhledem k jedinmu veeru pobytu neskonal koda. Jako malou nplast na bolstku jsme alespo vydrndali saunu mimo pravideln hodiny. A ta tedy zase byla (ta sauna)!

Obrzek tinct - o informan spolenosti

Internet a televizn infokanl pat ve Finsku ke standardnmu hotelovmu vybaven. Leckde Vs televize po pchodu do pokoje dokonce pozdrav vam jmnem (v ppad exotickch slovanskch jmen je to docela bunda). Rozhodn ale nen problm podvat se na poas a vydit si mailovou potu nebo zjistit zprva z domova. Nkdy to lovka pkn dobhne, teba kdy vm mobiln opertor pestav hodiny v mobilu na mstn as a najednou vm tm pdem zvon budk o hodinu dv. Jo, "velk bratr"!

I jinak je poznat, e jsme v zemi kde sdl Nokia a kde elektronick komunikace se povauje za vc zkladnho vznamu. Napklad antnn story (vech monch barev, tavr a velikost) pro mobiln telefony jsou vznamnm krajinotvornm prvkem, tko hledte msto, odkud nen vidt aspo ti.

Jen jednou na ns hotelov televize msto poadovan informace vyplivla modrou hlku "Windows error". Inu globalizace, velkmu Billovi neuniknete nikde.

Obrzek trnct - o spoluputujcch

Na dlouh cest se lovk potkv s adou lid, a pokud s nimi sdl vce dn spolenho asu a prostoru, maj tito doasn i trvalej blin nezanedbateln podl na kvalit zitku. Pokud jde o Skandinvii, zl jazykov tvrd, e jej nvtvnci (alespo pokud pochzej z naich kraj) se dl na dv skupiny: a) na ty, kdo tam jedou, protoe je to drah b) na ty, kte tam jedou, pestoe je to drah. V naem zjezdu evidentn pevaovala sympatick varianta b).

Krom toho jsme zaregistrovali t: skupinu vcemn profesionalizovanch fotografickch nadenc, bezkonkurenn hledaku tylstk kdekoli a kdykoli, magick Harrypotterovsk jmno Pytloun, nco akademickch pracovnk, przkumnici norskch vod (spolucestujc, kter mla smlu, e se necht dvakrt ve dvou dnech nedobrovoln vykoupala), potomka finskch pedk, nkolik znalc zklad nortiny, architekta, zstupce hyppokratova cechu, slovensk sbratelky plyovch maskot, znalce pstn jatench zvat, obhjce povn piva i jejich zdrenliv odprce. A na estnm mst musme jmenovat maskota zjezdu Hanku (nkde mezi 20 a 30 lety), vtinou povaovanou za dt, obas i kluka - jednou na tom vydlala drkov pastelky, obas i slevu na vstupu. Hanka doke vyrobit slunce i v mlze a deti. Hur!

Korunou toho veho je nae prvodkyn Eva (= p fov), lehounce zaten profes geobotanika, co je zrovna v tchto krajch vcelku skvl kombinace, a zrove autorka nepopsateln trefnch vrok (viz appendix v dalm pokraovn). U autobusov vpravy ovem velmi zsadn zle na idich a n tm: Ruda - Frantiek je super. Vdy ochotn, vdy naladn, soustavn peujc od aje, pes fotozastvky (tzv. Japonsk fotografick zastvka - vyfotit a rychle dl) a po "vesel" kalky.

Zvltnost autobusovch vprav je i to, e se chovaj podobn jako plyny - jsou nekonen rozpnav. Take a pijedeme do jakkoli velikho msta, nejpozdji za 20 minut potkvme przkumnky z naeho zjezdu (nkter pi jejich mimodnm rozkmitu i vcensobn - Eva, Hanka). Dokonce tie podezrme domorodce, e ze svch sdel neznaj adu mst, kter n zjezd prozkoumal dokonce opakovan.

Obrzek patnct - polrn kruh

Poprv v ivot pekraujeme polrn kruh (pelet nad Grnskem cestou do USA je diskutabiln). Je tu vedro! Deset km odsud jsem si rno skvle zaplavala v ece, kter protk mstem Rovaniemi, pod mostem s krsnm jmnem "devorubcova svka". Rno jsme se pedpekli v muzeu Arktiky (zajmav interaktivn expozice jsou ve zdejch muzech typick, v historickm oddlen je jaksi samozejmost i souasnost), te se nejsp dorazme.

Po pravd si neumme pedstavit, jak je mon, e prv tady v okol se v zim stav povstn ledov hotel. Jet ped tm ns ovem doraz zdej "office" Ddy Mrze - pardon, Santa Klause - ono to vyjde nastejno.

Fotografujeme se u vech monch symbol polrnho kruhu a pad na ns vlasteneck naden, kdy na mezinrodnm rozcestnku objevujeme "Praha 2222 (Turnov)".

Z cel t pehrle stnk a prodejniek nakonec siln zitek v symbolickm stanu (uzen ryby!) a nkup CD Laponskch joik. Malr, zabubnovali jsme si amansk na buben a to ns poznamenalo. Pi neorganizovanm courn okolo objevujeme chaloupku na ku noce (kurnk?!), reln laponsk stan i s koeinami (a krom ns dvou nikdo v nm) a vylzme na vyhldkovou v mrn rezatho typu. Kdo proboha piel na to, e prv Hercegovina je lautr rovina. Co je to potom tady?!.

Pekraujeme magickou hranici 66 35' 32'' severn ky a hur dl na sever - do Laponska.

Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.
>

Zpt - Skandinvie

Pedchoz dl - vdsko na skok

Pokraovn - Laponsko ili Siida

Iva a Jirka, podzim 2005