Cesty - Skandinávie - Švédsko na skok

Švédsko na skok

Švédský stůl

Je tolik švédský "švédský" stůl:

Hory a moře
Jezera, lesy
Kůň malovaný v Dalarně
V polích si řehtá kdesi

Vzlety a pády
V čase minulém
Bitvy a trápení
Radosti i plesy

Je tolik švédský "švédský" stůl
Pojďme z něj pojíst
V bělostné noci
Pod nebesy…

Švédsko projíždíme velmi telegraficky. Ne že by si nezasloužilo víc pozornosti, to jen pevně daný cestovní plán nám nadělil sotva pár hodin. Zhruba o půl čtvrté jsme vyšli z bran letiště, v osm jsme vyplouvali trajektem do Finska.

Okolí Stockholmu se ze všeho nejvíc podobá krajině kolem Máchova jezera. Ploché mírně zvlněné okolí, z leteckého pohledu chundelaté převážně borovými lesy a proložené zelenými polnostmi se odlišuje od české zkušenosti zejména volností prostoru mimo město a dřevěnými domečky v teplých barvách. Nachystáni zážitkem švédského Midsomaru před měsícem v českém hlavním městě, ladíme formu k zážitkům z terénu.

Hlavní město je prostě hlavní město. Plné turistů a lehce kosmopolitní jako i ledaskde jinde v Evropě touto dobou. Jenže když máte laskavé řidiče v autobusu a znalého originálního průvodce či průvodkyni, stihnete bleskem vstřebat kupu zážitků a informací o vyřezávaných konících z Dalarny například (kdopak sem asi přinesl pravé moravské "žúdro" nebo naopak přicestovalo z Dalarny k nám?). Zjistíte, jaký lidový kroj nosí královská rodina při slavnostních příležitostech (mimochodem je na něm hojně modré i žluté). Objevíte umění švédských sklářů (tady ovšem riskujete vzpouru vlastního patriotismu). Vychutnáte si malebnost strážní gardy před královským palácem (není jednotná uniforma, ale liší se podle oddílu, který právě slouží a možná uvidíte velet i říznou důstojnici - není jich tu zrovna málo). Uvidíte výrobky až z dalekého Laponska, ale známě vás pozdraví i sv. Jiří s drakem. V řece zahlédnete originální výtvarnou performanci s rukou a bradou utopence v nadživotní velikosti. Okouzlí vás skansen Skansen a spousty starých i nových lodí všech velikostí. Budete závidět ty spousty fontán, kašen a vodotrysků - toho kouzelně pomíjivého sochařství vody, které na rozdíl od domova ve Skandinávii vzkvétá. A místy narazíte i na vlastní vzpomínky: den procouraný nezávazně předvánočním městem se spoustou světel, pěší zóna tak stejná, nádraží, kde jste přestupovali a učili se některá tajemství výslovnosti jazyka švédského…

Večer je blíž, než by si kdo přál (i když tma vám to tady v červenci neohlásí) - je čas pomalu se nalodit. Při čekání na mírně opožděný trajekt si můžete opakovat řadu jazyků, které je možno odposlechnout v okolí. Ke slovu přichází i pozapomenutá ruština. Nebo se můžete pokusit o malý kviz, koho že to vlastně známe z finských slavných, co nám utkvělo z literatury a umění vůbec. Pravda, pokud jediné, co vytěžíte, je spisovatel Sinpalaa a jeho kniha s povzbudivým názvem "Umírala mladičká", možná se podaří hlouběji pochopit melancholickou stránku země, kam směřuje další cesta.

Noc je bílá a švédský stůl u večeře vpravdě švédský (formou i náplní - ach, ty skvělé ryby). Trajekt pokračuje změtí kanálů, jezer i ostrůvků švédských, které nepozorovaně přecházejí v ostrůvky finské do jiného času (ve Finsku posunout hodinky dopředu), do jiné země. Jít spát je skoro škoda…

Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.

Zpět - Skandinávie

Pokračování - Finské obrázky

Iva a Jirka, podzim 2005