Cesty - Skandinávie - Bonusy

Skandinávie

Bonusy - co se jinam nevešlo

Bývá dnes zvykem přidávat k libovolným výrobkům, filmům, písním a DVD něco jako prémii pro ty, kteří zakoupili, shlédli, vyslechli. Po stejném zvyku i my přidáváme závěrem bonus, pro ty, kdo s námi vydrželi a doputovali až sem. Trasa cesty jako omluva pro cestovatele, kteří postrádali více konkrétních a věcných informací. Odposlechnuté výroky nasbírané v průběhu cesty – jejich přímá atmosféra je ovšem nepřenosná a nesdělitelná, ale protože sem občas chodí číst i naši milí spolucestující, třeba je to trochu potěší a vrátí do času společné cesty.

Trasa cesty

Švédsko

Stockholm

Finsko

Turku (Åbo), Espoo, Helsinky, Jyväskylä, Kuopio, Oulu, Rovaniemi, Saariselka, Inari

Norsko

Karasjok, Honningsvåg, Nordkapp, Alta, Kilpisjärv – na noc ve Finsku, Narvik, Lödingen, Sortland, Henningsvæ, Nusfjord, Å, Svolvær, Fauske, Mo i Rana, Trondheim, Røros, Elverum, Hamar, Oslo

Dánsko

Kodaň

Odposlechnuté výroky

…Ålandy jsou moc pěkné ostrovy – já osobně dneska ani spát nepůjdu. (O noční plavbě trajektem přes výše zmíněné souostroví.)

Přátelé, vidíte to, do čeho jedeme? To je konec světa! Máte všichni napsanou závěť? (Konečně nás dohnala bouřka a průtrž, které jsme se tři dny usilovně vyhýbali.)

Ty rostliny netrhejte. Jsou chráněné! Já je pak utrhnu a dám je kolovat. (Zájezd s geobotanikem)

Jen to tam všechno vypleňte! (výzva turistům před stánky se suvenýry na polárním kruhu)

Máte snad něco proti komárům? Přece buddhismus – žít a nechat žít – taky patří do přírody. A repelenty strašně poškozují životní prostředí…

Přátelé, čeká nás další příkoří – musíme vyplnit přihlašovací lístky.

- V recepci si mě zavolali – já už myslela, že nějakej účet nezaplacenej – ale oni se mě ptali, jestli v našem zájezdu je ten malej kluk. Tak jsem povídala, že je to holka. Ona na to, že to nevadí, že dětem vždycky dávají dárek. Tak, Hanko, tady máš ty pastelky. Nechte kolovat. (průvodkyně)

- Kolovat! Kolovat! (dožaduje se houfně autobus)

- Ne, ne, vy byste mi je vykreslili. (obdarovaná cca 25 letá spolujezdkyně)

…Přátelé, bude japonská fotografická – 36 vteřin! (O krátké zastávce)

Zdržela mě recepční, že jsme první skupina, která bez problémů vrátila všechny klíče (karty). Ta byla tak dojatá, že mi popřála úplně všechno, včetně polární záře… a pak mi popřála, abychom se sem vrátili i v zimě. Tak nevím. (Odjezd ze Saarisalky)

To zas bylo IQ šumícího listí. Viděli jste to?

Ten by snad měl vrátit i rodnej list!

Měl by nosit čelenku, aby se mu ty tři neurony udržely pohromadě a nerozutekly se! (o nesvědomitých řidičích na silnici)

Taky už vám došly paměťové karty? Já osobně už vymazala celý Stockholm. (O trablech digitalizovaných fotografů.)

Já si svého manžela a živitele vážím… byl mi za svědka na mé první i druhé svatbě. A pak jsme se vzali. Konečně pochopil, kde měl stát při těch předchozích svatbách.

No a já volala na to vyslanectví, že mám turistu, který má vážné zdravotní problémy. Abyste věděli, bylo asi půl čtvrté ráno. A v tom sluchátku se profesionálně ozvalo: Dobrý den, tady vyslanectví, co pro vás můžeme udělat? Tak já to řekla a oni na to: Vy máte v zájezdu pana XY? Ježišmarjá, to je mi vás líto! (Slasti života průvodce v exotických zemích.)

…a oni tam tak stáli v té hale za sklem a dívali se, jak jim nějací lidé odnášejí zavazadla. A netušili, že jsou to zloději. (dtto)

A pak se mnou vyšel v novinách (celostátních) rozhovor. A nejenom, že mi to ta redaktorka nedala autorizovat, ona se mnou vůbec nemluvila. Já ji dokonce ani nikdy neviděla. (do třetice totéž)

…a ten celník se mě ptal akorát, jestli vezeme něco zvláštního. Já mu řekla, že ne a že ráno tudy pojedeme zase zpátky. A on se mě ptal, proč sem jedeme. A já, že přespat. A pak už se mě na nic neptal… (Přejezd hranic na Trojmezí: Finsko – Norsko – Švédsko)

Hovězí? Kde by tady na severu vzali krávu? To byl sob! (Pronikání do podstaty jevu večeře)

A pak budeme exploatovat Lofoty!

Teda minule tady ten hřbitov vůbec nebyl – tady snad řádily neštovice nebo co. František taky říká, že si ho nepamatuje. (U hřbitůvku nad lofotskou pláží)

- Evo, už jsi tam po té silnici jela?

- No jasně!

- S autobusem?

- S autobusem, s karosou, s tankem… (při dohadování, zda místními silničkami na Lofotech projedeme tam a zase zpátky)

Začneme tam u těch hald – jsou památkově chráněné!

A tak jsem se ptala, proč se s těma dvěma Nory nikdo nebaví. A oni mi řekli: „Oni jsou tady kousek z Horního Klacíkova a nikdo jim nerozumí.“ (O složitostech norských dialektů)

Teda, ty Norové už nevědí roupama, co s energií! (Při pohledu na uměle vytvořené vodotrysky v řece)

…no a on tady učí jazyky a taky občas hraje v parku na kytaru. V tom parku vydělá víc. (Jak se uživit v Oslu)

A každej druhej z těch lidí se mě, přátelé, ptal, jakou exotickou řečí jsem mluvila. Tak jsem jim řekla, že česky. (Průvodkyně Eva poté, co ji při prohlídce Kodaně nechali na turistické lodi doplňovat dánsko-anglicko-německo-francouzský výklad o komprimované údaje v češtině)

- Co to vezete?

- Buben. Velký, šamanský. Chcete ho ukázat?

- Ne. Co to máte vy?

- Taky buben.

- A co je tohle zavazadlo?

- No, to samé.

- Tak už raději jděte. (Celníci v Kodani na letišti)

Hlásili, že se sem přes Německo žene hrozná bouřka. No, já jenom doufám, že přistaneme v tolik, kolik máme, a tam, kde máme. (Letuška před odletem povzbudivě)

Žádám cestující, aby zůstali na svých místech a znovu se připoutali. Stále prolétáváme turbulencemi a takový úraz způsobený náhlým pohybem není nic příjemného. (Kapitán za letu, když letové cesty byly už dlouhou dobu značně „vyježděné“ a drncavé)

Jó, poznávací zájezdy – to není žádnej odpočinek. To si pak musíte vzít volno!

Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.

Zpět - Skandinávie

Předchozí díl - Dánská tečka

Iva a Jirka, podzim 2005