Cesty - Dra doup - Trpaslci

Trpaslci z pustch hor

Trpaslci, kte se usadili v Pustch horch, vytvoili asem svbytn kmen, pestoe vtinu vlastnost, zvyk i obyej sdlej s ostatnmi trpaslky.
trpaslk

Obiva

Trpaslci jsou pedevm hornci, hutnci a emeslnci. T rudn ly, kterch je ve vych a nepstupnch stech Pustch hor dostatek, tav z nich kovy (obyejn cn, m, zinek, i vzcn stbro, zlato, rtu a antimon) a z sti je zpracovvaj. V pustch horch nen elezn ruda, elezo a ocel tedy mus nakupovat. Nicmn um je velmi dobe zpracovvat. Tba a zpracovn kov vetn pomocnch profes (dln stavby, vodohospodstv) zamstnv drtivou vtinu z nich a na tch pr odrodilc, zabvajcch se nm jinm, hled skrz prsty. Toleruj obchodnky, jsou toti na obchodu zvisl.

Spoleensk organizace

Prce trpaslk je zvisl na dobr organizaci, proto povauj hierarchickou spoleenskou strukturu za samozejmost a mlky se ji podizuj. Jdrem organizace jsou cechy, sten splvajc s rody povoln se velmi asto dd z rodi na dti. Na vy postaven v cechu se nejastji postupuje na zklad zkuenosti, odborn zdatnosti nebo prokzanch zsluh. adov trpaslci uznvaj autoritu svch nadzench se samozejmost a nco jako vzpoura je jim zcela nepochopiteln.

Star cech tvo nejvy radu a jej nejstar nebo nejvenj len je povaovn za hlavu celho kmene. Nen krlem v lidskm smyslu toho slova, pestoe je tak asto lidmi (a ostatnmi rasami) z nedostatku lepch termn nazvn. Jeho pravomoci jsou omezen zvykovm prvem a jeho postaven nen ddin. asem se vytvoily mezi trpaslky rody, kter se vce zabvaj organizan prac, jejich pslunci jsou vzdlanj a tedy bvaj astji provolvni do nadzench postaven, asto i podle zsady kdy byl dobr mistr otec, bude dobrm i syn. Pvod sm vak rozhodn nesta, schopnosti a zsluhy jsou nutn.

Trpaslci pracuj ve partch, vedench mistrem. Jejich lenov dostvaj pedem stanoven podl na vsledku prce. Napklad parta kovkop dostane od svho cechmistra koncesi na uritou oblast i lu, na kter mohou pracovat. st vtku plat do cechovn pokladny, za st kupuj materil a o zbytek se dl podle pedem stanovenho kle. Cech ze svho podlu financuje spolen stavby, napklad vtrac nebo dopravn achty, st tak plat nejvy rad, kter zase financuje stavby nutn pro vechny.

Vojsko

Trpaslci nemaj (a neuznvaj) bojovnky jako profesi a nemaj pravidelnou armdu. Maj organizovnu jakousi domobranu, prakticky splvajc s pracovnm zaazenm. Kad trpaslk m zbra, um s n zachzet a v ppad poteby bojuje. Jejich protivnci jsou nejastji sketi, kte s nimi obvaj stejn biotop (podzemn prostory). Drobn arvtky vypuknou nkolikrt do roka, vt boje co pr let. Trpaslci by neli do vlky po boku nkoho jinho, snad jen jako nouzov pomoc jinmu trpaslickmu kmeni. Tak nejsou ton, ale obas se dostvaj do stetu s okolnmi rasami pi roziovn svch dol a dlen. Pi prosazovn svch zemnch zjm jsou tvrd a nesmiiteln, i kdy jim to tak nepijde.

Prvo a soudnictv

Trpaslci se d zvykovm prvem, nemaj psan zkony. Pokud se dostanou do sporu, e jej zpravidla cechmistr. Jejich soudy maj charakter civilnho sporu, instituce prokurtora neexistuje. Ob strany pednesou svj spor ped cechmistrem, ppadn dalmi uznvanmi leny cechu a ten se pokus najt een podle zvyku a zdravho rozumu. Pokud nkter strana nesouhlas, e spor znovu rada starch, konenou instanc je jej pedstaven. Mlokdy je teba nkoho trestat, obvykle se najde kompromisn een, kter je pijateln pro ob strany. Pokud njak trpaslk vjimen provede nco, co ostatn povauj za zavrenhodn (napklad se dopust nevry), je potrestn pokutou, co je velmi citeln. Krajn a velmi mlo pouvan trest je vyhnn.

Vztah k magii

Magie nen trpaslkm neznm, jejich vztah k n je vak ist utilitaristick. Je pro n jen jednm z ady nstroj a to ne tm nejdleitjm. Vtina trpaslk se dv na magii trochu s pohrdnm jako na ne zcela korektn zpsob, jak si usnadnit prci. Dvaj pednost klasickm postupm (kladivo je holt kladivo a dn magenergie ho nenahrad). Ryz kouzelnci mezi nimi nejsou, alchymist nemaj nejlep povst. Trpaslci oceuj pouze aplikovanou magii, napklad nkte dok rozeznat skrz vrstvu horniny nehomogenity jako jsou zlomy a prameny (jako lidt proutkai) a to je v podzem velmi uiten.

Vzdlvn a vda

Dti se u nejdve od rodi, pak od svch mistr. Institucionalizovan kolstv trpaslci nemaj. Velk st trpaslk je negramotnch, zpravidla jsou lpe vzdlni emeslnci, ne hornci a kovkopov. emeslnci tak astji znaj obecnou e a cestuj mimo kmenov zem, take maj pont o vnjm svt.

Trpaslci maj vlastn psmo, kter dost dsledn taj ped ostatnmi rasami. Z vdnch obor maj pedevm praktick znalosti z geologie, ppadn chemie, fyziky a matematiky. Naopak vbec se nezbvaj astronomi a astrologi, a to ani alchymist kte to jinak maj v popisu prce.

Trpaslci zcela pevzali lidsk kalend, pestoe pojmy jako msc vtin z nich nic nekaj. Jejich pvodn kalendov a asomrn soustava je zapomenuta.

Umn

Trpaslci jsou tvorov veskrze praktit, proto jim ist umn mnoho nek. Neprovozuj hudbu, nep bsn ani netvo sochy i obrazy. Zato maj velk smysl pro prmyslov design kdy vytv trpaslk njak vrobek, teba obyejnou sekeru, je nejen funkn a do ruky padnouc, ale tak tvarov ist a krsn. Podobn vztah maj k architektue  by omezen na podzemn prostory a stavby prmyslovho charakteru. Jejich stavby a podzemn prostory jsou vdy velmi eln rozvreny a drobn zdobn prvky jako ebrovn nebo tvarovn sloup jim dv eleganci.

Trpaslci jsou tak schopn vrobci perk, pestoe je sami nenos a povauj je sp za zbo na vvoz.

Psan literatura nehraje v jejich ivot podstatnou roli, zapisuj pedevm vrobn postupy, tebn zprvy, etnictv a podobn ryze elov zleitosti.

Za urit druh hudby by se daly povaovat rytmick popvky, kter vznikaj jako pomcka pro udren rytmu prce tam, kde je to nutn (msto hej rup), nap. pi prci s beranidlem nebo zaren pilot a vztu.

Duchovn ivot

Trpaslci jsou vesms vc, pestoe se navenek jev sp jako povriv. Nemaj svatyn, knze, ani pevnou vrouku. Naopak dodruj spoustu drobnch ritul pro odvrcen smly a pivoln zdaru (napklad do nov chodby vdy vkro pravou nohou). Rituly se dd od mistra k uednkm a tvo velmi pevnou st jejich ivota. Bohem, o kterm moc nemluv, zato v nj hluboce v, je pro n Matka Zem. Maj k n ambivalentn vztah vechno jejich bohatstv od n pochz, ale jedinm rozmarem si je me zase kdykoliv vzt zpt. Sta, aby se trochu pohnulo nadlo Na nebesch sv bohy nehledaj.

Trpaslci jsou sice trochu fatalist (to je ovlivnno nebezpenm prostedm v nm ij), ale v, e kdo se usilovn sna, tomu bude pno a nakonec sv dlo dokon. V jejich hodnotch je na prvnm mst prce pro spolenost. Jsou velmi trpliv a usilovn, zvykl na to, e vsledku sv prce se nemus dot. Velk podzemn prostory a sloit komplexy dlnch chodeb vytvej cel generace trpaslk. Hned na druhm mst je majetek. Ostatn rasy, kter nevid tu prvou sloku, povauj trpaslky za haminky a lakomce. Pro n sam ale shromaovn poklad nen samoeln, tvo si tak rezervu pro ppad problm (dojde rudn la a na novou se naraz teba za 20 let). Trpaslci pohrdaj bohatstvm, zskanm jinak, ne prac, napklad obchodnmi spekulacemi.

Kdy trpaslk zeme, je neastji pochovn ve vklenku nkde v dln chodb. Trpaslci sv vci rozumj a vdy vykopou hrob tak, aby byl vzduchotsn a nemohla do nj voda. Rozlouit se pijdou pbuzn a spolupracovnci, mrtvho ulo v odvu, ve kterm zemel, do ruky mu daj nstroj. Za dnou a estnou smrt je povaovno zemt pi prci nebo v boji, velk uznn pedstavuj slova zemel tak, jak il. Trpaslci nev v nesmrtelnou dui, ale v, e pamtka a vzpomnka na mrtv posiluje iv, proto teba oblbenho pedka pochovaj na rozcest dlnch chodeb a kdo jde kolem, vzpomene si.

Soukrom ivot

Rodinn ivot trpaslk velmi ovlivuje fakt, e v jejich populaci je relativn mlo en, sotva jedna na ti mue. Vtina trpaslk mu proto zstv svobodn. Ti, kte se oen resp. ty, kter se vdaj, vstupuj do trvalho svazku a za hrob. Typick trplivost a zarputilost jim v tom pomhaj. Neenat trpaslci zpravidla zstvaj s rodii jako stl pomocnci, nkdy jsou do rodiny pijati i uednci a tovaryi, pochzejc z jinch rod, to je typick zejmna pro emeslnick rodiny. eny, krom krtkho obdob matestv, pracuj stejn jako mui, dlba na musk a ensk prce neexistuje. Dtstv trpaslk je krtk. Sotva udr nstroj, pomhaj dosplm a na pomocnch pracch se zrove u. Velmi asto pebraj dti profesi rodi, pokud se vak nkter z dt rozhodn pro nco jinho, nen to povaovno za problm.

O co vc jsou trpaslci poslunmi koleky v prci, o to vt individualist jsou ve svm soukrom. Mimo spolenost svch nejblich jsou uzaven, o svch pocitech se nebav a velmi mlo je dvaj najevo. O svm soukrom s cizmi zsadn nemluv.

Kvli malmu potu en a nzk porodnosti trpaslk ubv. Jejich pedstaven si to uvdomuj, chpou ohroen budoucnosti rodu, ale neznaj een.

Vzhled

Typick trpaslk je zhruba o hlavu men ne lovk, ale rozloitj. Relativn velk hlava, krtk krk, velmi irok ramena a mohutn svalnat trup, to ve stoj na krtkch, silnch nohch. Pae maj vzhledem ke sv vce dlouh, zakonen rukama jako lopaty. Jsou fyzicky velmi zdatn, maj obrovskou slu a vytrvalost, trochu h jsou na tom s rychlost. Bh a skok jim pli nejde, naopak na ebcch a lanech jsou misti. Tak jsou velmi odoln. Dovali by se vku piblin trojnsobn delho, ne lid, mnoho jich vak zahyne pi dlnch netstch, nsledkem pracovnch raz a v bojch se skety. Zpravidla nos dlouh vlasy i vousy. Jejich tve maj pirozen vrsky, take i mlad trpaslci pipadaj ostatnm rasm sta. Trpaslice (kterch je mlo) vypadaj velmi podobn, tm se neli obliejem ani stavbou tla, take ostatn rasy je nerozeznaj (trpaslci mui samozejm ano).

Odv

Trpaslit mui i eny se oblkaj tm stejn a jejich odv je sp praktick, ne zdobn. Vdy (i v horku) chod obleeni v dlouhch volnch kalhotch, kabtci a epici, pipomnajc pilbu (ostatn v dolech a na podobnch mstech se plby stle). Odv je ze siln, pevn ltky a zpravidla m mnoho koench prvk, nkdy ke pevauje. Ozdob je mlo, sp jsou tvoeny provnm nebo naitmi drobnmi detaily. perky nenos s vjimkou prsten, pestoe je umj skvle vyrbt a dost si jich cen. Na nohou mvaj vysok a tk koen boty.

Strava

Trpaslci nerozum zemdlstv a ani pro nj nemaj podmnky. Potraviny nakupuj, nejastji od lid z dol, kterm zase dodvaj nstroje, nad a jin kovov vrobky. Jed vechno (a hodn), preferuj masitou stravu. Obvykle nejsou rafinovan labunci a dvaj pednost kvantit ped kvalitou. Oblbenm npojem je pivo (kaloricky bohat).

Voln as

Ten tm neexistuje, trpaslci vtinu ivota pracuj 12 a 16 hodin denn. Konky i zliby neznaj. Jednou za as (piblin tyikrt do roka) se sejde cel rod nebo cech na velk hostin, na kter se nejen nezzen j a pije, ale tak vyprv. Nkdy star legendy, astji ale o udlostech skutench a ne tak starch obvykle je vyprvj pamtnci. elem je udret kontinuitu v rodu i cechu. Pak tak povdaj ti, kte byli nkde na zkuen u jinho kmene, co a jak tam dlaj.

Vztahy k ostatnm rasm a cestovn

Obvykle se na ostatn dvaj spatra le opatrn, s nikm se neptel, nikomu nenechaj nahldnout do svho svta. Nejvce spolupracuj trpaslci s lidmi, protoe od nich kupuj potraviny. Lid jsou jim tak svm zpsobem ivota a mylen nejbi. S krolly a lesnmi elfy, kte tak povauj Pust hory za svj domov, se obas dostvaj do zemnch spor. Skety hluboce nenvid. Mluv vlastnm nem trpaslickho jazyka, ale s trpaslky jinch kmen si rozum. Ciz jazyky se u jen mal st z nich, obvykle ti, kte astji pijdou do styku s lidmi (obchodujc a ve postaven trpaslci, zvdov a prospektoi). Kultura jinch ras je nezajm, ciz zvyky povauj za nesmysln a pohrdaj jimi. Jistou vjimku tvo profesn dovednosti jinch ras, ty jsou ochotni studovat (pestoe se stejn povauj za nejlep).

Potkte-li trpaslka mimo jeho kmen, mete si bt jisti, e cestuje nkam po uren trase za zcela konkrtnm clem, nejastji k jin trpaslick komunit. Jednotliv kmeny si toti vymuj znalosti a dovednosti tak, e si vzjemn poslaj tovarye na zkuenou. Jinm pdnm dvodem pro cestovn me bt obchod. Jen tak si cestovat po svt, to trpaslci neuznvaj. Nejbl k bnmu pojet cestovatele maj przkumn a prospektorsk skupinky, kter maj za kol prozkoumat urit zem, zda tam nejsou loiska vyuitelnch nerost. Takov druina m typick poet 7 len.

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005