Cesty - Dra doup - Vzneen Elfov

Vzneen elfov

Jejich pvod je prastar, zhadn a dnes u naprosto nejasn. Vzneen elfov jsou star, ne vesmr sm. Nejmn nepravdpodobn je, e proli do naeho svta z njak paraleln dimenze a bohuel se jim u dlouh as neda najt cestu zptky.
elfov v noci

Vzhled

k se jim slin lid a to prvem. Jsou na prvn pohled krsn, vyvenou, klasickou krsou (snad trochu neivou a a pli sonou). Historie nezn oklivho elfa. Vbec krsno je pro n jaksi modus vivendi, cokoli dlaj, dlaj krsn (v podn elfa pokud by se k nemu takovmu snil by i zlodjna byla umnm, dokonalm svm obsahem i formou).

Oblkn

Mohli by si oblci tm cokoliv a vypadalo by to - na nich - dobe, ale nein tak. Sv obleen si velmi peliv vybraj a dvaj si na nm zleet. Mui i eny. Nejradji nos voln hbity, kter ladn povlvaj kolem tla. Miluj rafinovan zdoben ltky, sloitou jednoduchost, nenpadn, le propracovan proveden. Dleit je sladn celho odvu s osobnost jeho nositele nebo nositelky. Vtina vzneench elf si asem vypracuje urit svbytn styl (nakonec, asu na to maj spoustu).

Jen vjimen (a elov) si na sebe vezmou nco npadnho, i snad dokonce vavho. Elfov oceuj pedevm jemnost a dokonalost v detailech. Jsou a posedl umenost a vyvenost, ostatn nejen v odvn.

prava odvu je nedlnou soust umn oblkat se, i kdy maj na sob oacen podobn prostradlu, je nap. dleit, jak se narovnaj jeho zhyby kad detail m symbolick vznam, ktermu ostatn (vzneen elfov) rozumj. Nic nen ponechno nhod.

V kontrastu k tomu je vak teba poznamenat, e nkdy podlhaj podivn pitalivosti novinek v obleen, ba i jdle i umn z vnjho svta. jako by je fascinovala neuviteln sla ivelnho barbarstv v kontrastu k jejich vlastnmu stylu. Pro vnjho pozorovatele to ale nevypad nejlpe.

Strava

Strava se podob v nem oblkn rafinovan jednoduchost, jednoduch rafinovanost. Jed mlo, ale samu situaci jdla si vychutnvaj, a na jdle si cen hlavn pravy - forma pevauje nad obsahem. Jsou pevn vegetarini, maso povauj za hrub a okliv, usilovn vkn za vrazn neestetick.

Pokud pij alkohol, pak kvalitn vno a nikdy ne mnoho. Plenku nebo pivo povauj za nekultivovan, uchyluj se k nim v nouzi nebo ze studijnch dvod. Opilstvm pohrdaj, jednak je opilec neestetick, jednak elfov nesnej ztrtu sebekontroly.

Proslch se, e as od asu vyuvaj nkter rostlinn vtaky pro zeslen magickho transu i zefektivnn monosti nahldnout do budoucna.

Biotop

Z nedostatku lepch slov kejme jejich sdlm msta, akoliv s msty lidskmi nemaj naprosto nic spolenho, krom soustedn vtho mnostv obyvatel na jednom mst. Elf msto lze jet tak pirovnat k vilov tvrti s velkmi zahradami, je vak mnohem sloitj. Jednotliv sdla se ztrcej v zeleni, ale nejsou izolovna na oplocench pozemcch, naopak propojuj se a vzjemn prorstaj. Zele je protkv jako tek osnovu. Msto ulic jsou tu prchody, mstky, toit pinky a skryt zkout. Pro neelfa je takov msto vtinou naprosto nepochopiteln a nedoke se v nm orientovat.

Tak by zde kdokoliv marn hledal mstsk poulin ruch, obchodnky a emeslnky, lomoz a kik. Elf msto je tich (jen nkdy snad mrn hudebn) a psob przdn a ponkud zhadn. Po mstcch a stezikch prochz s vnou vzneenost jen sem tam pr postav a hovo spolu tie a rozvn, jako by prv eili nejvznamnj otzky filosofie, co mimochodem bv asto pravda.

Ta spousta bujn zelen je krsn, ale nen to proda. Ve je rafinovan a dokonale vymylen: Skladba rostlin, vren stny, kameny kolem cest, kany, potky a vodopdy i iv ploty, kter plynule pechzej do zd a naopak. Mlokdo dneska v, z eho jsou domy vzneench elf vlastn postaveny, e psob tak neskuten a lehce, jako utkan z pavuin. Stny jsou sloit lenny v krajkov ozdoby, to se v sloitch pdorysech, slova jako prav hel jsou zde urkou.

Elf msta, pokud nejsou oputn, jsou vzorn udrovan, nikde nen nic rozbit, opotebovan, nebo rozbouran. Pitom psob nesmrn stae a kehce, jako by stla u jen silou mylenky anebo ze zvyku.

Kde se takov msto d najt? Nikde, pokud vs tam sami elfov nevezmou. Snad byla vysunuta silou jejich magie nkam mimo as a prostor, kdy Zemi zabrali hrabiv, hlun a rychle se mnoc lid. (Ostatn, etli jste nkdy Bradburyho Maransk kroniky? etli. No tak vidte!)

Spoleensk struktura

Podobn, jako jsou pro smrtelnka spletit a nepochopiteln elfsk msta, je spletit a nepochopiteln i jejich spoleensk uspodn. Jist je, e ij v hierarchick a vysoce formalizovan spolenosti. Vldce nemus nosit korunu a bouchat do stolu, podle jemnho nznaku dren tla i odstnu hlasu neb pohledu jej vichni poznaj a respektuj. Kad m sv pesn uren msto, kter ostatn elfov znaj stejn dobe, jako on sm.

Zdnliv a navenek jsou rovnostt, v zahrad me besedovat kdokoliv s kmkoliv. Vnitn jsou si ale svho postaven pesn vdomi a nikdy nepekrauj hranice, dan zvykovm prvem. st tchto pravidel zachycuje i mnoho odstn kadodenn a zdvoil mluvy, toto porozumn je vak neelfm (i jinm ne vzneenm elf) prakticky nepochopiteln a nedostupn. Jako cizinec i vzdlen pbuzn jste v jejich spolenosti prakticky odsouzeni k nepetrit srii spoleenskch i jazykovch laps a trapas, jimi se na V et mohou jemn a skryt bavit, ale najevo vm to oteven nejsp nikdy nedaj. Dle slov znmho cestovatele Holuba-Livingstona se proto mezi nimi ctte vtinou jak brambora v podmsl.

Gender aspekty

Mui jsou nositeli dn a rozhodnut, eny patronkami krsna, kter je pro ivot vzneench nemn dleit ne dchn pro ns. Do jist mry jsou tak nm jako nositelkami tajemna a iracionlna a bvaj spojovny s jakousi prapvodn prodn ivotn silou. Z toho vyplvaj i jejich spoleensk role. eny jsou opatrovny a uctvny (t chrnny) a jako hybatel udlost se projevuj spe skryt a zprostedkovan. Ovem samo vmovn do udlost vnjho svta je pro vzneen elfy stejn ponkud nepedstaviteln.

Vztahy

Elfov ij zpravidla v prech, ale protoe en je mezi nimi vrazn mn, asi tetina mu zstv svobodn. Pry jsou stl doslova a za hrob. Nejen e rozvod neexistuje, ale pokud jeden z manel pijde o ivot, ct se druh vztahem stle zavzn. Na druhou stranu je souit pru znan formalizovno a nen povaovno za neobvykl, kdy partnei ij i del dobu oddlen.

I v nejosobnjch vztazch psob elfov chladn a formln, nedvaj sv city najevo. Pesnji dvaj je najevo zpsobem velmi nznakovm, kter je pro neelfy vtinou naprosto neiteln. (Nen vyloueno, e vztahy mezi mui a enami ostatnch ras se jim jev ponkud chud a barbarsky zjednoduen.)

Vchova a vuka

Narozen dtte je mezi vzneenmi elfy neobvykl udlost. Do jejich zvolna pomjejcho svta a zakonzervovanho vdom neodvratnho zniku se dt ten symbol rozvoje a budoucnosti, trochu nehod. Pokud vak k t udlosti dojde, vnuj elfov dtti velkou lsku a pi a to nejen rodie a nejbli pbuzn.

Elf dt vyrst zpravidla jen mezi dosplmi, bez vrstevnk. Jeho vchova probh v podob zvltn kombinace hry a pmho pedvn zkuenost. Ve je svzno mnoha zven nepochopitelnmi pravidly. Po urit dob rodinn pe vybraj rodie i jejich zstupci pro dt nco jako osobnho uitele, mistra. (Zde se uplatuje velmi asto ona nezadan tetina mu.) Tomuto uiteli je pak jeho kem projevovna vrazn cta a stv se celoivotn vznamnou autoritou (me nap. konzultovat dleit ivotn rozhodnut a prakticky vdy je jeho nzor akceptovn).

Dti samy jsou elfy pijmny s lskou a vnmny jako dar. Sv city vak i v tto sfe elfov projevuj onou formalizovanou a pro ostatn rasy nesrozumitelnou podobou. Kontakt projevuj nap. mnohem vce pohledem a slovem ne dotykem a sebeovldn je jim pirozenou formou velosti.

Profese

Due elfa to je due umlce a filosofa. A jej majitel nebude pst vepe ani stt u soustruhu. Pokud u se zabv nm pzemnjm, ne ve zmnn umn a filosofie, bude to profese nm tomu blzk. Elfov jsou nejastji magiky, a u dlaj cokoli (v tomto smyslu nen vyloueno ani to ve uveden pastevectv i - jak jinak - umleck soustrunictv).

Sta se podvat na jejich stavitelstv i kovotepectv nebo jen vkusn naaranovan talek ovoce a zeleniny a nezbv ne povzdechnout, e je to prost kouzeln

Pracovat zkrtka jen s prostou hmotou a na zklad pzemnch prodnch zkon tm ur jejich smysl pro nadrelno. Pokud budou pracovat v jakmkoliv oboru, pak spe z vnitnho rozhodnut a na zklad vdom osudov vnitn nutnosti. Budou-li zlodji, pak spe informac ne vc. Jako bojovnky a vlenky si je pedstavte spe v roli stratg ne nmezdnch oldk, kte nkoho neladn mydl meem. Jejich alchymie bude rovn ponkud nadreln a elf a nen vyloueno, e i v roli hranie budou vypadat znan arodjn. Vdy vak budou prostoupeni jakousi zvltn melancholi a vdomm osudovosti, kter je bude oddlovat od bytost ostatnho svta i asu.

Umn

Vzneen elfov jsou vestrannmi umlci, miluj poesii i hudbu, umleckm dlem je kad dm, cel jejich prosted.

Na rozdl od svch lesnch pbuznch preferuj umn v ase setrval a vysoce ctc nemnnost formy i jakousi kanonickou ritualizaci postupu vzniku. Kovotepectv, sochastv, hudba i tanec, o bsnictv nemluv, jsou esenc rafinovan jednoduchosti. Podobn jako prava ltek i jdel dv nap. i keramika vyniknout materilu a velmi psobiv jej dotv k na prvn pohled neznateln vy dokonalosti.

Jen vjimen m jejich vtvarn dlo figurativn charakter. Elfov miluj ornamenty, kter jsou v jejich podn velmi sloit a pln skrytch vznam a symbol. Tm nikdy nejsou pravohl nebo odvozen z jednoduchch geometrickch obrazc, naopak obvykle nezapou inspiraci rostlinnmi motivy.

Elfov mj. objevili tak fraktlovou teorii u ped tsiciletmi a jsou misti v jejm pouvn, a to ve filozofii pohledu na svt i v dekorativnm umn.

Nboenstv

Vzneen elfov jsou zvltnm zpsobem oddni svmu spoleenstv. Nect se vzni ke konkrtnm ivm jedincm (chpn spoleenstv v podn jejich pbuznch lesnch elf je pro n v tto souvislosti ponkud primitivn, konkrtn a barbarsk), ale k obecnm principm spolenosti. Zachovvn starch zvyklost, zkon a ritul je pro n nade ve, snad nkde uvnit v, e se jim tak poda zastavit as. Stedem jejich duchovnho ivota je pedstava svta, kter strne bez monosti obrozen, m se vrazn li snad od vech ostatnch rozumnch bytost. Sami jsou pesvdeni (jak u to u vry bv), e jejich pojet je to jedin sprvn a na ostatn se dvaj s lehkm pohrdavm nadhledem, jako na poetilce, chytajc se klamnch nadj.

Navenek je jejich nboenstv jen tko popsateln. Nejspe bychom mohli ci, e jsou zvltnm religiznm zpsobem nevc. Nemaj knze ani chrmy, nemluv o bozch (ale velmi asto o existenciln filosofii). Snad v ve vudyptomn Osud nebo vemohouc Chaos i vevdouc Entropii. Vsledkem je rezignace, podivn pasivita, prosycen vdomm konce a uplvn.

Obady

Obadem je cel jejich ivot sm. Ponaje prvn mylenkou po probuzen, pes vstvn, probrn sn, oblkn, jdlo, setkvn s ostatnmi atd. Forma jako by asto pevaovala nad obsahem. Obsah konn bez obadn formy jev se jim ponkud vyprzdnn.

Hodn pozornosti je vnovno obadnmu oiovn tlesnho i duevnho j. Velmi oblbenou je mj. jist forma oistn meditace v chzi, kter by se ovem pi pohledu zven podobala spe specifick form tance. Meditujc se oiuje tlesn vzdun lze i psychicky soustednm mylenek na pln vdom provn pohyb. Do jist mry lebn a pro spnou meditaci nenahraditeln je i vliv okolnho esteticky zformovanho prodnho prosted.

Velmi specifick obady rovn doprovzej nap. formln podobu diskuse o rznch otzkch. Tak mezilidsk vztahy jsou znan formalizovny a maj zven nepochopiteln obadnou podobu.

Kdy zeme "neumrajc"

Pro extrmn dlouhovk elfy je smrt nm nezvyklm, s m se jen tko vyrovnvaj. Jejich oekvn odpovd pozvoln upadn (dobr asy u byly) se znikem veho ve vzdlen asymptot, hrubou nsilnou smrt povauj na velmi neestetick poruen du svta.

Pokud elfov maj tlo padlho druha (co nen zdaleka vdy, vzneenho elfa potk smrt nejastji nkde ve svt, mimo jeho pvodn spoleenstv), spl jej magickm ohnm. Tento obad se odehrv v nejum kruhu pbuznch a vykonv jej nkter z vyhlench mistr magie. m vy je postaven padlho, tm vhlasnj mistr obad provede.

Aby zesnul byl aspo symbolicky dle mezi svmi, je mu postaven pomnk, kter me mt formu (abstraktn idealizovan) sochy, bt zabudovn do arabesek na zdi nebo kamen v zahrad. V jeho zkladech je ukryt popel mrtvho. Samozejm, pokud tlo padlho elfa nemohlo bt pineseno a zpopelnno, obejde se pomnk i bez nj. Z pouit symboliky lze vyst, kdo padl byl, jak byly jeho iny, ivot i smrt.

Elfov pak nikdy neeknou, e nkdo z nich zemel nebo padl, vdy pouij njak eufemismus. Napklad ten znm o edch pstavech

Hodnoty a etika

Ne vdy jsou jimi vyznvan hodnoty srozumiteln druhm, nkdy jsou sloit dostupn i jim samotnm. V jejich ivot m znan vznam skepse a pochybovn jako forma permanentnho ovovn reality.

Nejvy vznam pro n maj duchovn hodnoty vztah ke spoleenstvu, jeho prospch, ovem vhradn v souladu s tradic. Tak si velmi cen svch znalost a duevnch schopnost, proto si velmi v svch filosof a jejich uen. Krsn pedmty miluj pro jejich umleckou, nikoliv trn cenu.

Vztah vzneench elf k materilnm statkm je ambivalentn. Navenek vznamem bohatstv okzale pohrdaj, ovem v podstat neznaj chudobu, jejich msta jsou vzorem pohodl a neokzalho pepychu. Pitom nikdo z neelf netu, jak vlastn funguj hospodsky, o penzch se nejen nemluv, ale ani neuvidte, e by nkdo nkomu platil. Sv cti dbal elf peci nebude obchodnkem nebo bankem.

Nen ovem vyloueno, e obas provozuj jakousi specifickou formu bartrovch obchod, dky nim smuj teba oslniv umleck i mylenkov vkon za prostedky umoujc obivu. Jeliko si ale as od asu vypomhaj magi, nen to pro vnjho pozorovatele nic jinho ne dal zmaten strnka jejich ivota.

Pestoe je jim jakkoliv ekonomick innost na pohled tak ciz, elfov dky sv inteligenci velmi dobe chpou jej pravidla a vznam pro ostatn, zejmna pro lidi. Kdy chtj, dok se v ekonomickm prosted lidsk spolenosti pohybovat s neekanou bravurou. Jejich clem nikdy nen finann prospch sm o sob, ten povauj za krtkodob a poetil, ale bohatstvm zskan vliv a moc, pokud pin nco podstatnho elfskmu spoleenstvu. Elfov v lidsk ekonomice pipomnaj dosplho, kter hraje s dtmi karty. Um to lp, ale nev si toho.

Vdy

Vda v jejich podn je magick a magie je vysoce vdeck. Dokonce je pro n obtn rozliovat mezi umnm a vdou.

Jejich vdn je hlubok. Misti filosofie (kter je pro elfy krlovnou vd) pronikli hluboko pod povrch vc a v nekonench disputacch vytvej stovky novch a novch variant. Pokud zapisuj sv poznatky do knih, dlaj to sloitou verovanou formou, pomoc nznak a jinotaj. Stejn tak mohou svou prci zaifrovat do jin umleck formy vtvarnho dla, tanen nebo hudebn kompozice.

Hlubok studium jazyk je dleitou st elfsk filosofie, studuj skryt vznamy a magii slov. Proto nen neoekvan, e jsou jazykov nadni a mimo obadn Quenijtiny a vedn (v jejich nazrn) trochu pehnan expresivn a barbarsk Sindarin vtina z nich ovld i nkolik dalch jazyk. U se jim snadno i za pochodu ve svt. Dluno ci, e jazyk v jejich pojet nen jen soubor zvuk i znak sloucch k dorozumn, nbr hel pohledu na svt, zpsob poznvn, ivotn filozofie atp. (Ostatn jak u me bt svt bytost, v jejich rodnm jazyce existuje cca kolem osmi destek vznam pro vyjden smyslu a jen o nco mn pro duevno?)

Cesty jinam a kontakt s vnjm svtem

Vzneen bud dojem, e nejradji by zstali uzaveni ve svm tajemnm svt a kontakt s jinmi rasami nepotebuj. Nanejv ebudou ty ostatn sledovat jako zajmav studijn objekt, jako vdec bakterii pod mikroskopem. Pesto jsou jejich kontakty s okolm pekvapiv ast a bohat. Je mon, e rychl promnlivost a nestlost ostatnho svta je jim vzcnm a skryt fascinujcm ivotnm koenm, kter jim dodv energii. Jejich vlastn svt je a pli statick.

Proto se ve velkm svt pohybuj osaml vzneen elfov a tv se, e je to hemen okolo nezajm, pestoe na nm maj skryt, le vznamn podl. Leckter lidsk panovnk nepohrdl slubami a radami elfho kouzelnka a kouzelnk vskutku vrn slouil, pestoe se tvil, jako by pohrdal vm tm marnm mumrajem svta a svm zamstnavatelem pak zvlt.

Postoj k magii

Jako bytostn magici v podstat nechpou nemagick. Ut teba prost mechaniky je pro n nkdy obtnj ne telekineze. Pro elfa je bezcenn ve, co neobsahuje magii, filosofii nebo jin duchovno. Pokud elf vyrob kladivo, bude nejen umlecky zdoben, ale tak magick a pout jej k pouhmu fyzickmu zatloukn hebk by byla svatokrde.

Zliby a konky

Odliit v jejich ivot posln, zamstnn a zliby je prakticky nemon. Vechny tyto kategorie splvaj s jejich celkovou ivotn filozofi, poznnm a nutnost. Snad by peliv pozorovatel objevil nco jako drobn formy sbratelstv, napklad umleckch pedmt. Jsou nm jako bytostnmi staroitnky star pedmt m svou hodnotu u proto, e tak dlouho vydrel. Je jimi povaovn za svdectv uplynulho asu a oni sami sebe vid jako cosi na zpsob posvtnch svdk asu.

Vztah k jinm rasm

Tyto vztahy jsou sloit a velmi spletit. Zpravidla se jedn o nco mezi pezravost a zvist (jejich budoucnosti, perspektiv a blaen nevdomosti o svta bhu a nevyhnutelnosti chmurnho konce). Nejbli vztah maj patrn ke svm lesnm pbuznm, je to ale vztah shovvav, jako k mladmu (a poetilejmu) sourozenci.

Nen vyloueno, e pvodn oboj elf spoleenstv ila v jednot, ale postupn se diferencovala ve vztahu k pevaujc nplni svho ivota. Lesn jako przkumn, akn a aktivn vkonn spoleenstv (i nepesn kasta) v dsledku astj a intenzivnj interakce s vnjm svtem rozvinulo umn prolnout se a splynout s prodn rovinou ivota. Vzneen, jejich poslnm bylo zabvat se smyslem byt a filozofi, se naopak od vnjho svta ponkud odtrhli a uzaveli do sebe, a to penesen i v doslovnm smyslu toho slova.

Z ostatnch humanoid elfy nejvce zajmaj lid. Vzneen oceuj jejich vynalzavost, schopnost pizpsoben se a improvizan schopnosti. Naopak bvaj znechuceni nedostatkem kultivovanosti a obadnosti. Lidsk chovn povauj asto za odpudiv hrub a hulvtsk, pro nedostatek formy mu nkdy nerozum. Trochu se lid obvaj (lidsk hrabivost a rozpnavost), trochu je lituj i obdivuj (maj tak nesmysln krtk ivot a pesto nejsou nihilisty).

Krolly za humanoidy nejspe vbec neuznvaj, barbary chpou jako specifickou lidskou skupinu. Trpaslci jsou pro n nesrozumitelnou konkurenn skupinou (zejmna kvli upednostovn fyzick prce ped magickou). Hobity neberou zcela vn (a pkn jim tm lezou na nervy).

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005