Cesty - Dra doup - Sketi

Sketi

Sketi jsou odvrcen tv elf. Elfov jsou krsn a ulechtil, sketi kared a zl. Aspo tak to tvrd tradice. Jist je, e tato dv plemena maj spolu spolenho vc, ne jsou ob ochotna pipustit.
O sketech se hlavn velmi mlo v. Jednak mlokomu vbec stoj za studium (zpravidla jsou povaovni jen za obtn kdce), jednak jejich komunity jsou velmi uzaven a nikoho mezi sebe nepust. Ten tet dvod je, e se bhem vk jednotliv jejich rody od sebe vrazn diferencovaly zpsobem ivota i vzhledem, take se zobecnnm jakchkoli poznatk o sketech jako takovch je pot.

Pvod

Pvod sket je stejn star a zhadn, jako pvod elf a mnoz odvozuj, e oboj pochzej odnkud z jinho asoprostoru. Elfm dovolily jejich schopnosti vybudovat si v naem svt dstojnou existenci, sketi se stali vnmi nomdy a vyvrheli. Jejich pravlast zejm byla temn nebo s vrazn jinm spektrlnm sloenm svtla (ale kde na Zemi nebo snad jin sti znmho vesmru by to mohlo bt ?!), protoe sket ke je alergick na pm slunen svtlo. Proto se sketi pokud mono vyhbaj pmmu slunci a nejaktivnj jsou v noci.

N svt sketi za domov nepovauj. Ct se v nm jako nevtan vyhnanci, nenavazuj dn vztahy k mstu pobytu ani k obyvatelm v sousedstv a pohybuj se sem-tam jako vn nezakoenn koovnci. S trochou nadszky bychom vlastn mohli s uritou bsnickou licenc hovoit o jaksi sket diaspoe.

Existuje dokonce nepodloen zprva o kronice mytickho Rin-Vita, v n se vyskytuj zmnky o pchodu sket branou mezi svty z domova znienho podivnou vlenou katastrofou, po n "zl svtlo" niilo ve iv

Vzhled

O sketech se tvrd, e jsou pinejmenm okliv, je to ale trochu klam. Jejich na slunce pecitlivl ke je nut zakrvat si co nejvt plochu tla, nezakryt obliej si asto natraj hlinkami nebo rznmi mastmi a ani ast chronick ekzmy (jejich obvykl reakce na pebytek jinho svtla ne era) jim na krse nepidvaj. Tak znan ledabylost v oblkn a zvyk nosit neforemn zavazadla na zdech pispvaj k rozenmu tvrzen, e jejich tla jsou kiv a zkroucen. Ve skutenosti jedin vraznj odlinost od proporc ostatnch humanoid spov v tom, e zpravidla maj krtk nohy a dlouh pae.

Sketi tak pomrn patn vid, zejmna v ostrm svtle. Jejich oi jsou vyladny na ero a na mal vzdlenosti. To je tak jeden z dvod, pro preferuj kontaktn zpsob boje a stelc je mezi nimi mlo. (Ostatn jejich zorniky siln pipomnaj uspodnm oi plaz kolmo postaven trbinovit zornice svd o jinm pvodnm prosted. Mlo kdo to v, protoe kdo pohldl sketovi zblzka do o, nedostal u vtinou pleitost, aby o tom kdykoli a kdekoli promluvil.)

Jednotliv sket klany se mezi sebou ms jen velmi mlo, proto se po tsciletch izolace jejich vzhled vzjemn dost odliuje. V jejich rodech je tak patrn ast vskyt deformit a genetickch obt kvli limitovanmu msen krve. Vtina z nich je nevysok postavy, maj krat nohy, mohutn a svalnat trup a dlouh siln pae. Dky tomu je jejich chze trochu kltiv a psob nemotorn. Zdn klame, sketi jsou jednak rychl a obratn, jednak velmi vytrval v bhu i v pochodu.

Pomrn vrazn hlava je nasazena na zpravidla kratm silnm krku. V oblieji dominuj vrazn sta s mohutnmi elistmi a silnmi zuby. Oi psob dojmem jako by byly mal a hluboko zapadl, souvis to ovem s tm, e sketi vyuvaj rznch druh ochrany a pistnn zraku. V dennm svtle se asto chrn rznmi polomaskami, trbinovmi brlemi", nebo aspo vhodn upravenou pokrvkou hlavy. Barva vlas je neastji tmav, ale li se klan od klanu. Vlasy jsou obvykle kudrnat, udrovan, osthan nakrtko. Vousy jim zpravidla pli nerostou. (V tto souvislosti je zajmav, e nkter klany si naopak potrp na vlasov ozdoby, asto dokonce spltaj vlasy poraench neptel a zdob si jimi apky, pilby a helmice, co psob pinejmenm zvltnm dojmem.)

Oblkn

S oblknm a mdou se sketi pli netrp. Na odv maj nroky hlavn praktick. Mus pokrvat cel tlo a pitom dovolit voln pohyb. Materil je takov, jak se zrovna seene. asto sket sestav jednotliv sousti rznho pvodu tak, aby na sebe njak pasovaly. Pokud me ovlivnit barvu, vol tmavou (nutno podotknout, e materil jakkoliv barvy se po delm pouvni sketem stv tmavm). Sketi si tak pli nepotrp na hygienu (viz ve uveden problmy s pecitlivlou odkrytou k), aty nos, dokud se nerozpadnou, a protoe jsou asto na cestch, jednodue na sebe nathnou ve, co maj.

Tm vdy maj sketi na sob pokrvku hlavy, velmi asto maj i tv zakrytu polomaskou, tak ruce si chrn rukavicemi. Pokud maj tu monost, nos zbroj nebo aspo pilbu.

Strava

Cokoli. Jejich specialitou je trvanliv strava vhodn k dlouhmu cestovn. Vynikaj v pestr prav suench mas a vyrbj rzn kalorick bomby" na zpsob pemikanu. Pro zhkan neskety je to ovem potrava poivateln jen s obtemi, o chutnosti nemluv. Odtud pravdpodobn pramen nepodloen pomluvy, e se sketi iv masem neptel i zajatc.

Na druh stran ovem rozhodn nejsou vybrav a kdyby byl hlad a nic jinho po ruce ne ruka nebo noha?! (Nutno ovem poznamenat, e oni sami se nect bt blinmi ostatnch humanoid a to ve smyslu psychologickm i biologickm, co dokld tak nemonost kit se tedy produkovat ivotaschopn potomky s jinmi rasami. Mon to njak souvis i se zhadou jejich pvodu. Blinho z tho klanu by ovem nikdy nepozeli. To by pro n byla nepochopiteln svatokrde.)

Biotop

Za sv sdlit si sketi vybraj pevn podzemn prostory, lhostejno zda prodn nebo uml. Na rozdl od trpaslk je ale nebuduj. Vezmou za vdk tm, co najdou, ppadn si vybojuj. Zskan prostory si uprav jen velmi jednoduchmi prostedky. K orientaci v tmavch prostorch jim pomh jejich vynikajc sluch. Neum vyslat ultrazvuk, jako netopi a nkte dal jeskynn tvorov, ale ozvnu pirozench zvuk dok vyut tak, e maj velmi dobrou pedstavu o tvaru a velikosti prostoru.

Jako notorit nomdi nekladou na pravu svho sdlit vysok nroky a jsou vlastn trvale pipraveni na pchod, pochod i odchod. Tak se nikde nezdr pli dlouho, nejvce nkolik msc. Lidem (nebo jinm rasm), usazenm v okol, me sice pipadat, e njak msto je skety trvale obydleno, ve skutenosti se tam vak sket tlupy a klany stdaj.

Sketi nejsou nron na podneb a okol, najdete je ve vech prostedch a podnebnch psech. Jen mlokdy ij v pln pustin (po jejich delm pobytu se ale kraj pustinou me stt) jsou toti zpsobem obivy koistnci a proto v okol mus bt usazeni jin obyvatel, u kterch mohou obivu zskat.

Jazyk

Jazyk, kter sketi pouvaj, je nco naprosto uniktnho a srovnatelnho snad jen s dorozumvacm systmem kytovc. Je to toti jazyk tonln, nikoliv artikulovan. dn jin rasa jej nedoke pout nebo dobe napodobit. Sketi jsou od prody vybaveni dokonalm sluchem a dobe modulovatelnm hlasem s neobyejn velkm rozsahem, pedevm smrem k vysokm tnm. Pro neskety je to e na poslech velmi neladn, pipomnajc vskn.

Krom dorozumvacho kdu" m tento jazyk jet jednu zvltnost, pro kterou je jen velmi tko peloiteln i pevoditeln. Znan st komunikace toti vyjaduje pmo emoce bez vazby na konkrtn vznam, podobn jako hudba. Pro skety, kte jsou velmi emociln zaloeni, je to nesmrn dleit.

Jednotliv sket rody hovo znan odlinmi dialekty, proto nkdy mus pouvat obecnou e, aby se vbec mezi sebou domluvili o konkrtnch vcech. Pro sket mluvidla je jakkoliv klasicky artikulovan e velmi obtn, pesto mnoz obecnou e pouiteln ovldaj. Tedy celkem dobe rozum, ale kdy sami mluv, maj velmi chud slovnk, primitivn gramatiku a pouvaj pemru zjmen a expresivnch citoslovc (m pipomnaj mluven projev teenager bez rozdlu ras).

Profese

Mal a relativn velmi uzaven komunity sket si nemohou dovolit zkou specializaci, a tak dlaj vichni vechno, specializovan emesla neexistuj. Snad jen ikovn zbroj je ostatnmi ctn.

Hlavnm zdrojem obivy sket komunity jsou pedevm loupee a krdee, v men me lov a sbr. (Dluno ci, e ovem sketi to za nepravost a nespravedlnost nepovauj, spe si berou koist jako jakousi nhradu za tk osud vyvolenho" sketho spoleenstv.) Neznaj zemdlstv a jejich jednoduch emesla slou jen jejich potebm. Vjimen se sket bojovnci nechaj najmout jako oldci, ovem vojci jsou to neukznn a jen mlokter velitel s takovmi ve svm vojsku doke spn bojovat (v obojm smyslu toho slova). Naloupen zbo sketi zpravidla prodvaj resp. mn za potraviny, zbran a ostatn pedmty denn poteby. dn sv cti dbal obchodnk se s nimi nebav, ale v okol jejich sdli se tm vdy najde ochotn pekupnk (nejastji z ad lid), kter obchod zprostedkuje a zpravidla na nm eredn vydlv na kor lupi i oloupench.

Boj je pro skety ivotn nutnost, nebezpen bojovnci jsou vichni, vetn dt. Jejich styl boje bv nkdy oznaovn za zbabl, protoe sket tlupa to jen v pevaze, zpravidla ze zlohy nebo pod roukou tmy. V boji samm jsou sketi nesmrn obtav, vrhaj se i na podstatn silnj protivnky a nedaj se tm nim zastrait. Zd se, jako by ani nemli pud sebezchovy.

Umn

Absolutn sluch a dokonal hudebn nadn jsou zkladn vbavou kadho sketa, jejich tonln jazyk by byl jinak k nepouit. Pokud by tyto schopnosti byly objeveny jinmi rasami, byli by sketi slavn jako fenomenln hudebnci. Pravda, jejich hudebn vyjadovn me bt pro konzervativn ui trochu nron. Atonalitu zavedli do praxe dvno ped Stravinskm, tvrtny ani disonancemi neet, take nkte nhodn pozorovatel z hlubokosti svho nepochopen pak mluv o vskavch sketcch"

Zpv a vyprvn jedno jsou. Dalo by se ci, e o je chud jejich kultura materiln, o to je hlub specifick spiritualita, zachycen jejich umnm akustickm. Obadn vyprvn zpravidla nboensky orientovan mty a hrdinsk eposy, vynikaj melodickou i rytmickou sloitost (jde o obadn jazyk, bn e je jednodu). asto bvaj koncipovny jako slo s odpovmi sboru. Hudebn nstroje s vjimkou bubn a rznch perkus nepouvaj, sta jim vlastn hlasy. Vokln rovinu ovem dothli k neuviteln dokonalosti. Maj vt hlasov i sluchov rozsah oproti ostatnm rasm, mrn posunut k vysokm tnm. Vysok C m sket nkde uprosted rozsahu. U sama pozice zvuku vyjaduje nkter, jinmi prostedky nesdliteln, vznamy. Pro pedstavu nap. skety tradovan skladba" Pl nad ztracenm domovem, byla s nepochopenm popisovna jako kik neexistujcho tvora nazgla. Ovem i hudebn tupch jedinc nesketho pvodu se nepochybn dotkla hlubok a intenzivn expresivita tohoto dla.

Mimo tyto hudebn-literrn opusy se sketi umlecky neprojevuj, zejmna ne vtvarn. I jejich pedmty denn poteby jsou tvarov hrub, nezdoben, psn funkn. Snad za to me ivot v eru, e vizulnm podntm sketi nepikldaj velk draz. Ostatn rasy je proto asto povauj za primitivn a umleckho vyjden neschopn.

Spoleensk struktura

ij v nevelkch rodovch skupinch (tlupch), tajcch nejv nkolik destek jedinc. Jednotliv tlupy se mezi sebou prakticky nestkaj, i kdy ij nedaleko. Dokonce se k sob chovaj velmi neptelsky i jednotlivci z rznch komunit. oldnsk kapitn, v jeho vojsku se sejdou sketi rznho pvodu, mus potat s jejich neustlmi potykami a projevy neptelstv.

Uvnit komunity ij sketi skuten komunitnm zpsobem. Prakticky nemaj soukrom majetek (jen odv na sob), ve co dlaj, dlaj ve prospch cel skupiny. Jednotlivci jsou zcela podzeni celku, individualita se neuznv. To se tk dokonce vztah nejosobnjch trval pry nebo rodiny neexistuj, o dti se staraj vichni spolen.

Gender aspekty

V dob, kdy se sketi objevili v naem svt, byl zejm mezi nimi bn matriarcht. Ve znan sti komunit (zejmna tch mn ovlivnnch nesketm okolm) je tomu tak dodnes. Sketice jsou (ostatn jako samice mnohch druh dravc i elem) silnj, odolnj i agresivnj ne jejich druhov. Ti pak hraj druh housle.

Tam, kde se asem tento stav zmnil, panuje vcemn rovnost pohlav a velmi mal diferenciace rol.

Vztahy

Jejich vztahy je mono popsat jako velmi specificky komunitn. Sketi se obtuj sv skupin a k hranici naprost ztrty individuality. Nejen e nemaj soukrom majetek, oni nemaj ani soukrom ivot. I autoritu svch vdc chpou jako zosobnn bosk" vle skupiny.

Vchova

Vechny dti jsou cel tlupy, nen dleit, kdo jsou rodie. Dospl se o n staraj velmi peliv a obtav. Jsou-li sta na vprav, zpravidla zstvaj mal skata pohromad v jeskyni pod dozorem nkoho ze starch. Pi pochodu je nos na zdech a stdaj se pi tom rodie i nerodie.

Sotva dti odrostou natolik, e udr zbra (a to je po pr letech), vytvo dtskou tlupu, kter vyr na vpravy do okol. Nkdy je vede nkdo zkuenj, nkdy vyraz samy. Protoe vuka ze strany dosplch je znan autoritativn, mal sketi si rdi uij trochu samostatnosti. Existence dtskch tlup je jednm ze zdroj zvst o znan rozdlnch velikostech sket ostatn nepoznaj skata a povauj je za jinou odrdu sket. Ostatn sket dti se vi ostatnm humanoidm dtsky nechovaj a jsou stejn nebezpen, jako sketi dospl.

Vuka

Dti se u pedevm napodobovnm a vlastnmi zkuenostmi. Formln vuku obvykle zajiuje nkdo ze starch, kter u dti pedevm nboenskm zpvm a vrouce. ten a psan neznaj, ostatn jejich tonln jazyk dnm bnm zpsobem zapisovat nelze, ani do not ne. Zato se dobe pamatuje (tm, kte maj absolutn sluch). Potn se omezuje na kupeck poty" zpamti. Kad sket oplv (z naeho hlediska) fenomenln pamt jin pokladnice uchovn informac neexistuje. Dky specifikm tonlnho jazyka vak existuje cosi jako zvukov psmo" nebo systm mnemotechnickch pomcek. Obdobn funguj i zpvan pbhy.

Nboenstv

Vra m v ivot stet velk vznam. Akoliv jejich nboensk systm se bhem doby (podobn jako jejich jazyk) rozrznil, spolen zklady zstvaj patrn.

Nboenstv sket je psn monotheistick, jmno a slova pro oznaen bh" splvaj, ale li se komunitu od komunity. Tento bh (nebo bohyn nen mono rozliit rod) je vidn jako velmi psn a trestajc, s velkmi a nejasnmi poadavky na sv vc. To on je vykzal za njakou dnes u nejasnou vinu ze starho domova a oni mus bloudit, dokud se neusm a nevezme je zpt. Cesta k onomu usmen vede pes zachovn vrn oddanosti a neptelstv ke vemu ostatnmu ivmu.

lohu rece (a je to loha velmi ven) zpravidla pln nejstar z komunity, asto m vt vliv ne nelnice (u nkterch komunit tyto funkce splvaj). rec d nboensk obady, kter se skldaj hlavn ze spolench modliteb. rec zpv nkter z mtickch text a posluchai se na patinch mstech pidvaj sborem nebo odpovdaj. V nboensky vznan dny (kter nejsou odvozeny od astronomickch udlost jako teba slunovrat, ani nesouvis s bnm kalendem) bvaj bohosluby del a sloitj. Den svtku uruje rec podle pravidel, kter jsou naprosto zhadn a ostatnm nesrozumiteln.

Pohebn obady

Smrt je mezi skety tak astm hostem, e jim dvno zevednla. Tak jejich potlaen individualita zpsobuje, e smrt lena komunity za zjmy celku je povaovna za nco zcela samozejmho, co nen teba upravovat njakm ritulem.

Jedinou vjimkou je smrt nkterho z nejvznamnjch len komunity nap. nelnice (pesnji Velk matky - to je pouze obecn oznaen funkce, nelnic Velkou matkou tedy me bt i mu) nebo rece. Pak nsleduje sloit procedura ustanoven nstupce. Je obvykl, e poad nstupnictv je pedem ureno (vkov nebo si kad nelnk ur sv nstupce sm). Designovan nstupce mus provst velkou bohoslubu, bhem kter mus pesvdit vechny ostatn (emon, ne argumenty), e je ten prav. Pak ho pijmou za novou autoritu a podd se. dn projevy demokracie jako teba volba hlasovnm mezi skety nepipadaj v vahu.

Hodnoty a etika

Hlavn hodnotou je naprost oddanost skupin a pevnost ve ve, co spolu zce souvis. Jinak je dovoleno ve, co posl komunitu.

V genech a v nboenstv maj sketi tak vepsnu nezpochybnitelnou ctu k autorit. Pokud nkoho za autoritu pijmou (a to je sakra obtn kol pro kadho vdce), jdou za nm naprosto oddan a dokonce jsou schopni pekonat kvli tomu vzjemn rozpory. Na ostatn psob sketi jako vzntliv, hdav a rvav. Dvaj sv emoce najevo velmi bouliv a jejich zpsob ei jet vsledn dojem posiluje. Uvnit komunity ale jen velmi zdka dojde ke skuten rvace se zrannm i smrt. Mezi skety z rznch rod, teba ve vojsku, u sebezchovn mechanismy nefunguj a bitka s tragickmi nsledky me snadno vzniknout i z malichern piny. To ve se ovem dje jen v klidu". Na vprav nebo v boji psob sketi jako by byli bez nerv, reaguj dokonale eln a chladnokrevn. Mon je to pro n rovn specifick emotivn stav, by nap. lidem ne zcela pochopiteln.

Sketi ij hlavn ptomnost. Dleit je te a tady" (ppadn njak bylo - njak bude"), proto jejich schopnosti plnovn a vytven dlouhodobjch strategi jsou nevaln. Z hlediska ostatnch ras neumj hospodait, dvaj pednost okamit spoteb. Zajmav je vztah sket k bohatstv. Sketi v podstat nechpou soukrom vlastnictv a pli ani vlastnictv vbec obchod je nco, na co si asem zvykli, ale co se p jejich pirozenosti. Shromauj zlato a cennosti, protoe ze zkuenosti v, e se daj vhodn smnit a pitom jsou snadno penosn, co je pro nomdy vhoda. perky nepovauj za krsn, s penzi neumj hospodait. I zde jsou mezi tlupami velk rozdly, ty civilizovanj", kter se pohybuj vc v okol lidskch sdel, si na penze zvykly, ty divoej" je asto vbec neznaj a nechpou.

Vdy

Vda a vdeck zpsob uvaovn je jim ciz. Ne, e by byli hloup, ale systematinost a analytick zpsob mylen nen jejich lek aje". Blzc by snad byli emusi na zpsob intuitivnho mysticismu. Navc jejich ivotn styl nedovoluje vt specializaci, tedy ani na vdce" a laiky. Jejich znalosti, a u o prod nebo emesln, nejsou utdny do njak soustavy a sdlej se pouze jako zkuenosti a izolovan poznatky.

Postoj k magii

Sketi sami magii neprovozuj, ale jej projevy u jinch je nijak neudivuj. Jejich ivot je zaloen na emocch a ne na logickch analzch, co je a co nen mon. Magii tedy chpou jako cosi na zpsob specifick emoce okolnho svta. Magik tak pro n pedstavuje nco na zpsob rezontoru i retranslan stanice pro pocity svta". Nap. ton kouzla jsou jen zeslenm odrazem hnvu, magick len koresponduje s projevy vztahu i lsky. Teleportace je pro n jen zvraznnm pohybu apod.

Vztah k jinm rasm

Proti vem ostatnm rasm jsou sketi v trvale neptelskm vztahu. Snad ct i uritou zvist (ostatn maj domov, jenom je bh vyhnal), tak jejich vra jim k, e pizpsobit se (tedy usadit se, asimilovat se) by bylo zradou na konceptu vlastn vyvolenosti.

Vztah mezi skety a ostatnmi rasami je tak zaten mnostvm nedorozumn, vyplvajcch z velmi odlin mentality sket i z nesrozumitelnosti jejich jazyka a duchovnho svta vbec. Sketi jsou zpravidla vnmni (pokud vbec jsou vnmni i jinak, ne jako kodn, kterou je teba na potkn hubit) jako uvskan ukien pinav pobudov, agresivn zlodji a rvi. O dvru a porozumn dn ze stran neusiluje.

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005