Cesty - Dra doup - Lesn Elfov

Lesn elfov

Sami sebe nazvaj lid Kruhu (t velkho Kruhu, nkdy vnitnho Kruhu) na rozdl od vnjho svta. Kruhov a cyklicky chpou i uspodn asu, prody, ivl, svta a osudu. Lid vnjho svta jsou libovoln jin - neelf bytosti (humanoidn). Pbuzn se pouv jako zdvoil oznaen vzneench elf. Ciz je pak slovo pevn odsuzujc, asto vraz pro nemrtv, zlobry a jin podivn a ivotu neptelsk entity. V penesenm smyslu by tak ale mohli oznaovat i chemickou tovrnu, banku, tbu nerostnch zdroj, virtuln obchod aj. (ne vak nap. komunikaci na dlku, ta by do jejich svta dobe zapadala).
elf

Vzhled

Harmonie pohyb hlasu i tve je charakterizuje pedevm. Vynikaj pravidelnmi rysy tve i soumrnmi, by ponkud kehkmi postavami. Ple mrn do zlatova zbarven (ij v prod, ale spe ve stnu ne na plnm slunci), trochu zvraznn lcn kosti, mrn zeikmen oi (nkdy to pak bud zvltn dojem viz tzv. elf pohled u trpaslk posmn oznaen pro neurit vraz pesahujc konkrtn realitu hmatateln ptomnosti). Jejich ui jsou podle nich normln a nechpou nkter ne zcela vhodn a zdvoil narky na picovn u, ktermi se obas neotesanci z ad lid v jejich ptomnosti bav). Preferuj prost jednoduch prodn materily v obleen, bez plinho zdoben. Potrp si sp na pohodlnost a splvavou linii obleen ne aby oblibovali komplikovan stihy a barvy. Oblben jsou u nich zejmna velk plt s kp, kter dovoluj mnohostrann vyuit.

Jmna

asto jsou vznamonosn (vypovdaj o svm nositeli), mohou se mnit nebo doplovat i nkolikrt v ivot (ast to bv po velkch cestch nebo njak vznamn osobn zmn). Druh jmno, pokud se uvd, se vyskytuje zpravidla v patronymick form tj. jmno otce + -iliel (pro dceru) anebo -ilion (pro syna). Sindartina tedy nap. me podobn jako etina oznait pouhm nzvem mue nebo enu, u vznamonosnho prvnho jmna to nen vdy zejm. Za uritch okolnost me bt zkladem druhho jmna t jmno matky , nap. je-li otec neznm, utajen, odmtnut spoleenstvm atp. Druh jmno vlastn uruje pslunost elfa tedy to, kam pat. Na tuto rovinu pbuznosti a u pokrevn i psychick si dosti potrp, pomrn asto pak uvaj i oznaen mstn tedy jaksi von, kter zde ovem neznamen njak zvltn postaven, ale zase spe vzanost k mstu i spoleenstv, kter je obv. Jmno dv jak okol, tak ho po njakm ase me pro sebe zvolit i nositel sm (me ovem akceptovat tek jmno druhmi pidlen).

Osloven jmnem znamen jistou blzkost vztahu a uv se i mezi pbuznmi. Pieta jej vak nedovoluje pout po smrti danho jedince (vjimkou je vyprvn pbh). Osloven obecn (matko, star atp.) nemus znamenat pbuzensk pomr, je spe vymezenm uctivho vztahu, tm spe, e i generan odlin jedinci se neodliuj podle vku vnjm vzhledem.

Vztahy

Elfov (lesn) jsou ve vztazch neuspchan (z hlediska lid nechutn pomal, viz nap. slov A se za njakch deset dvacet let lpe poznaj, pak se uke). Pomal postup ve vztazch se tk vztah ptelskch i partnerskch. S vjimkou mimodnch situac je pro ostatn rasy sblen s elfy nron na trplivost a vdr. K partnerskmu souit pat i as hledn, proto se mlokdy rozhoduj k trvalmu svazku ped prvn velkou cestou. Jejich spoleenstv by to vnmalo jako ponkud extrmistick rozhodnut. Pokud vak do veejn prohlenho trvalho svazku vstoup, bere se to jako trval vztah a poruen tohoto zvazku je nahleno ostatnmi leny spoleenstv znan netolerantn.

Krom pokrevn pbuznosti uznvaj i nkter zvltn zpsoby spznnosti. Existuje nap. gwador nco jako pijet za sourozence i pokrevnho pbuznho (zpravidla se praktikuje vi blzkmu pteli, nkdy t v mezn situaci, jedn se o vraz cty a ocenn druhho). Ti kdo podstoup gwador se pak potaj za pbuzn a jsou vzni vzjemnou pomoc a podporou (a to nejen oni, ale nap. i jejich rodina nebo spoleenstv, do nho nle).

Specifickou formou spznn je pijet do rodiny, kdy lze pijmout za vlastn (z nejrznjch dvod) jin nepokrevn pbuzn dospl i dti, bez ohledu na to, zda jejich pbuzn ij nebo ne. (Existuje nedoloen vaha, e tak spoleenstv chrnilo sv leny v dob, kdy bylo ohroeno diskontinuitou pbuzenstv v nebezpench asech.)

T se traduje polozapomenut a dohady hojn opeden legenda o spojen krve. Ti, kdo podstoup takov ritul, pak pr sdl sv povahy, mylenky a do jist mry i osud. Jaksi zlomek tto tradice se formln praktikuje jako ritul t pi slibu spolen cesty, ale nikdo u o pvodnm pesnm vznamu nic konkrtnho nev.

Pokud pijmou druh za leny i krtkodobho spoleenstv, ct se k nim z pohledu okolnho svta extrmn vzni. To nezvis na nap. nmezdnm vztahu (a nen jm garantovno), dleit je vnitn pijet tohoto zvazku.

Uvnit sv kultury jsou pomrn kontaktnm spoleenstvm (dotyk a hojn uvan ritualizovan gesta i pro dokreslen vznamu slov), ale mimo svt vnitnho kruhu jsou zdrenliv. Resp. vd nap. o lidech, e je to u nich jinak, ale nejsou si jisti mrou ani formou t bariry a neriskuj jej nevhodn pekroen.

Mui a eny

Mui a eny u lesnch elf zastvaj pomrn rovnocenn a dobe komplementrn role. Uznvaj rovnost v rozhodovn, ale t inspirujc pnos jinakosti pohledu. eny jsou trochu pospolitj v prci i kontaktech, mui spe o nco soutivj. V profesch plat stejn monosti pro ob strany, nap. hlasatelem se tak me stt mu i ena. Trochu odlin aspekty preferuj pi obtnch rozhodnutch eny vyuvaj vce intuitivnho pohledu na problmy (nco jako celostn splynut se situac, vdom souvislost), mui praktikuj spe vizi (mon dosah a dopad rozhodnut, analza). Podobn jsou dl rozdly mezi nimi pi praktikovn magie aj.

Uspodn spolenosti

Jde o rodov spoleenstv na rove postavench jedinc. Spolenost je veden tradicemi pospolitosti, ne konkrtnmi jedinci.

Spoleensk hierarchie

Sami nco takovho neznaj. Systm vnjho svta, kter ji praktikuje, je pro n dosti nesrozumiteln, pipad jim smn, nepochopiteln, nesolidrn (tedy proti zkladnm principm lidskosti resp. elfskosti), event. jsou vi n a lehce agresivn zaujati. lechticov to u nich maj dost tk.

Sankce

Vyhotn ze spoleenstv (pouvno jen velmi vzcn pi zsadnm poruen pravidel a navc pi naprost shod nzoru celho spoleenstv: vichni ijc lenov spoleenstv se pak rituln s odchzejcm lou dotykem a vtou, kter m pro n hroziv zavazujc charakter: zapomenu tv jmno ) nemus bt vdy trval. Nen to jen trest pro jedince, stejn tm ztrc i spoleenstv. Lesn elfov jsou hodn empatit uvnit sv kultury, a tak si moc neubliuj, protoe to pak ct skrze druhho i ten, kdo ublil. Zvenku jsou ale asto vnmni jako neiteln, odtait a nerozhodn.

V mezn situaci jestlie vid njak mon ohroen svho spoleenstv me libovoln jedinec vyzvat cel spoleenstv k rozhodnut o njak vci, problmu, zmn ivota apod. Jde o tzv. prvo sudby. Tento proces je sputn tm, e jedinec ped svdky tikrt nahlas vyslov dm prvo sudby. Pot pedlo svou dost, nvrh nebo problm a spust tak proces Rozhodovn. Pokud spoleenstv nepijme jeho verzi, me se bu pizpsobit on a pak u se k dan vci vce nelze vrtit nebo me setrvat v odlinosti, ale pak zpravidla opout spoleenstv, aby je neohrooval nejednotou.

Zajmav je i sankce pro dti, kdy hodn vn poru pravidla - tzv. neviditeln. Maj vevzan zvltn barevn psek ve vlasech a druz je jakoby nevid. Dostanou tak den asu na to, aby si znovu naly cestu k ostatnm, nechaly si vci znovu projt hlavou a pestaly bt nap. clouman zlobou.

Vztah k prod

Ve vztahu k prod je patrn cta k n i urit zvislost. Maj pevn za to, e prod je teba naslouchat, neteba vak v n nechvat po sob zbyten npadnou stopu. (Mon tu hraje roli i plaveck minulost moskho nroda zrcadlc se v jejich filozofii ve vod po lodch tak nezstvaj stopy.) Hodn z prody erpaj slu, vdn i moudrost. Jsou vi n podle druhch ras a zbyten senzitivn. V tom jsou si blzc s libovolnmi druidy. Dok nap. vnmat a rozeznat vchod a zpad slunce, i kdy ho nemohou pmo vidt. Na druh stran jen velmi tko snej dlouhodob pobyt bez kontaktu s prodou nebo v uzavenm prostoru. Tko dok pet dlouhodob uvznn.

Zvat si velmi v. Projevuj jistou ctu i k lovenm zvatm (ovem lov jen velmi vjimen). Zvec pomocnci (kon, psi, ptci aj.) jsou rovnocennmi partnery a pteli. Sv cti dbal lesn elf jich nevyuv zbyten asto nebo zbyten riskantn. V ppad nouze ale pak oekv absolutn nasazen (a vice versa). Tradice zvecch pomocnk se postupn roziovala a vzkvtala. (Existuj prastar pbhy o vodnch pomocncch e by delfnech?)

Zvltn schopnosti

Respektuj je u druhch, vnmaj jako rozvjen specifickho talentu, kterm me jedinec obohatit prosted nebo spoleenstv. Mrn zdrenlivost k magii alchymistick (asi jim pipad, e alchymist chtj produ moc ovldat a mlo ji ct). Jako zvltn schopnost vnmaj ale i mimodn dobe zvldan emeslo nebo umleckou i kupeckou dovednost. Problm vznik tam, kde se to emeslo dostv do konfliktu s jejich hodnotovm systmem (zlodji nap.).

Vztah ke svtlm (vzneenm) elfm

Pevauje zavazujc pocit pbuzenstv, ale i dl odstup (snad i proto, e mezi lesnmi nen moc kouzelnk a arodj). Lesn elfov se sp sna s okolm a prodou splynout a souznt, svtl (podle lesnch) vce svt ovlivuj. Na jejich vkus jej pli vlastn. Ve svt mimo vlastn spoleenstv Kruhu jsou ale provni jako mnohem bli ne kterkoli jin rasa (u kvli jazyku).

Pojet tla

Tlo je pijmno jako soust prody, jako o takov by se o n mlo peovat a usilovat v dostupn me o jeho funknost i vzhlednost. Mj. je chpou jako dar a nen jim pln jasn, jak je mon najmout i koupit si druhou bytost na prci do placenho vztahu. Pokud se takovmu svtu dokou pizpsobit, pak jen jaksi navenek. Maj systm neho jako kondinho cvien s tancem (podoba s kombinaci dnen jgy a taj-i), kter pomh udrovat kondici i v omezench podmnkch - viz nap. prakticky denn praktikovan mal a velk tanec rann hvzdy.

Zdoben a estetika

Pednost maj prodn materily. Devo, ke, kmen. Odmtaj nevratn zsahy do tla (nenos nunice nebo tetovn). Ze perk maj svbytn vznam ty s tvarem kruhu. Preferuj kvalitu prce a prodn motivy. Pokud se pi uritch pleitostech zdob malovnm, pak jde pouze o jemn zvraznn barevnmi hlinkami.

Hygiena

Oistu vodou praktikuj asto a rdi. (Nap. obad oisty v potn chi.) Oblben jsou i prodn zdroje tepl vody. Potrp si na upraven vlasy (pedstavuj pro n nco jako prodn a pirozenou ozdobu oblibuj velijak spltan esy, dost mon i ustlen typick forma pravy vlas k uritm slavnostnm pleitostem). Maj dosti rozvinut ich, ale vi prodnm pachm nejsou pedpojat.

Pohyb a sport

Oblben je bh, tanec, vytrvalostn chze, plavn, stelba naslepo na zvukov cl. Existuje systm tance, kter slou k udren kondice tla i ducha (viz ve). Nkde na pomez sportu a umn se nalz zvltn performance tanec Vidl jsem. Jde o cosi jako pohybovou bse nebo vyprvn pbhu tancem.

Jdlo

Prakticky pevauje rostlinn strava. Maso pozou jet tak omylem, pokud nevd, e ho jedli nebo jde-li o zkladn peit (ani jim nedl moc dobe). Potraviny si opatuj spolen i samozsobitelsky. Pevauje syrov stav potravin, obas vvary a bylinn odvary.

Vra

Nen pro n pznan specifick institucionalizovan nboenstv, spe zvykov intuitivn vra, v n hraje roli proda, pesah, ivly atd. Jsou ve srovnn nap. s lidmi relativn tolerantn vi jinm druhm vr.

Vzdlvn

Vzdlvn praktikuje zejmna rodina a dtti blzc jedinci. Preferuje se neformlnost a pm zkuenost. Existuje pouze jedna formln instituce, resp. osoba systematicky rozvjejc vzdln tzv. hlasatel (t se jist ct, nap. se podle nho , tj. jeho jmnem, nazvaj obdob roky(asi 1-3 roky lidsk)). kolem hlasatele je vyprvt pbhy a touto formou pedvat kontinuitu historickou a hodnotovou, uit tak i jist etice. Tak formln vyhlauje (uruje) vznamn pleitosti, slavnosti, obady i setkn.

Vznam zpvu v kultue i vzdlvn je tak nezamniteln (je to sp duevn a duchovn stav ne pouh forma). Zpv (rytmizovan bsnictv s voklnm, event. jednoduchm strunnm i perkusnm doprovodem) vyjaduje emotivn pesahy, pedv kontinuitu pamti, zachycuje jedinenost chvle. ast je i forma dlouhch melodicky nenronch popvk (pozstatek doprovodnch psn k dlouhmu pmu a kdysi vodnmu putovn?).

Jazyky

Dky pomrn dobrmu hudebnmu sluchu a dlouhodob rozvjen pamti (viz trnink stn tradice vdn) se u jazyky pomrn snadno. Vtinou vichni vldnou krom svho jazyka a zdvoil, resp. bsnick a obadn hr-en-sindarin (oplv obraznm a metaforickm jazykem a pouv se pi zvltnch pleitostech, v psnch nebo jako vraz cty vi venm jedincm) i obecnou e, u kvli dorozumvn s vtinou okolnho svta, by ji mon nedoceuj a pijde jim trochu hrub a zjednoduujc. Quenija m trochu zvltn postaven ritualizovanho ozvltujcho jazyka viz nap. v souasnm svt latina pi promoci, ale lesn elfov quenijtin rozum. Jen je pro n jej sten cizorodost ozvltujcm prvkem a tak ji ct hudebnji. Nkte se pak na studium jazyk i dlouhodob zamuj, ale asto je to sp otzka vztahu a motivace k jazyku i kultue ne jen dovednosti.

Bydlen a stavby

Oblben jsou visut stavby ve stromovch rozsochch. asto pevauj kruhov tvary a pdorysy doplnn vnjmi terasami a vypltanmi stnami. Vstup umouj hlavn provazov ebky. Mlokdy bydl vce ne nkolik let na jednom mst. Krom vlastn ponkud svbytn stromov architektury maj t cit pro architekturu kamennou (snad vliv zapomenutch tradic pedk), ale i tady preferuj jednoduchost a lehkost lini.

emesla

Ovldaj zejmna prci s prodninami, v technologich jsou pro druh velmi konzervativn a zptenit (mon to vykvn slou jako pojistka chybnho vvoje, mon souvis s jejich pohledem dlouhovkch na ostatn svt). Na druh stran je pravda, e krtk luitnick me s obsidinovm ostm nen zrovna vkik techniky poslednch pr set let. I kompozitn luky pijmaj stle jet s mrnou nedvrou. Jsou docela dob v ezbstv, zpracovn prodnch vlken a specifick variant kokstv i v prci s krou. Smysl pro krsno a specifick estetika se tak pleitostn uplatuj ve perkastv.

Odvn

Je hodn vzno na pleitost. Nkdy t funguje barva a stih jako sociln signl (zelen znamen cestu, modr truchlm, erven mohu ti poskytnout pomoc aj.). Slavnostn obleen se zvykov pouv pro dny konce a zatku obdob osobnho vvoje i pro slavnosti spoleenstv.

Litelstv

Nebvaj pli nemocn (v tomto smyslu jsou spe odolnj ne jin rasy). Len provozuj prostednictvm bylinek i magie vdy vak skrze prodn sly. Relativn mnoho z nich je obdaeno litelskmi dovednostmi (mluv se o vidouc ruce, rukch s darem zen atp.), kter umouj petvoit prodn sly do liv formy. Litel pak skrze sebe zprostedkuje uzdraven nebo vylen zrann druhho. Doke se specificky vctit do porann, nemoci i bolesti a touto cestou diagnostikovat i lit. Lba pro litele samotnho nen jen pjemn, zvl᚝ pi len sebe je patrn intenzivn pocit rekonstrukce tla. Specializovan litele vysloven nemaj, ale pi vtm problmu mohou vyhledat nkoho s vt mrou zkuenosti.

Vdy

Z matematiky by jim asi byly blzk fuzzy oblasti a fraktlov teorie (jedinec jako st opakujcch se celk), o teorii chaosu nemluv. Z ostatnho pouvaj sp jen bn denn ivotn poty. Zato jsou dob v intuitivn aplikovan fyzice aj. Specifick filozofie (viz tm kanov slov: Mus se ztratit, aby se nalezl. Piblit se v dlce. V samot porozum spoleenstv atp.) je hodn postaven na dialogu a rozpravch. Naprosto selhvaj v ekonomice, makro a obas i mikro. Maj pirozen netalent k obchodovn. Co tak naprosto nechpou je, jak me jedinec bojovat proti stejnmu jedinci (druhu), nemaj rdi ani silov a pli kompetitivn soute. Je jim ciz vlastnit mnoho pedmt (vlastnictv zdruje a komplikuje ivot na cest). Vbec nechpou vlastnictv zem (jak me ivouc zem nkomu patit ???).

Obady a rituly

V jejich ivot pedstavuj obady nepehldnutelnou kapitolu. Mezi nejvznamnj pat Kruh. Jde o jaksi ritul pijmn jedince do spoleenstv. Kon se jen nkolikrt za ivot tj. za njakch 1100 let (pi narozen, pi nvratu z cesty, pi mrt, event. po doasnm vyhotn ze spoleenstv).

Ritul cest je pravdpodobn pozstatkem putovn po pvodn mosk (ostrovn) pravlasti a pot po krajin, kde zpotku jin rasy existovaly jen v nevznamnch meninch. Po dlm uzaven se lesnho spoleenstv do sebe udruj cesty do znan mry kontinuitu s vnjm svtem skrze individuln zkuenost konkrtnho jedince. Zrove pln i vnjkov funkci pechodovho ritulu mezi jednotlivmi ivotnmi (vvojovmi) fzemi. Zvl᚝ pprava na prvn cestu v obdob vyjden dosplosti je sloit, me trvat a nkolik msc (zpravidla 1-3). Adept v t dob ije oddlen od svch blzkch ve skupin pipravujc se na cestu, zdokonaluje v t dob tlo i mysl i nco jako profesionln dovednosti. Hodn se pracuje s rozvjenm viz. Pak se na krtko vrac k rodin a odchod na cestu je dvodem spolen oslavy, pi n dostv od svch blzkch (tedy od svho spoleenstv) dary na cestu.

Dar ivota je nco jako kulat narozeniny (a na to, e se neslav vdy pesn po stu letech). Oslavujc se odebr do samoty a pokou se o jakousi ivotn bilanci a podkovn za to, eho se mu dosud v ivot dostalo.

Slib spolen cesty je relativn blzk svatebnm obadm jinch kultur. Je to slavnost nov kvality pro spoleenstv hojn doprovzen hudebnmi a tanenmi produkcemi. Bhem t doby ostatn spoleenstv pro dvojici stav spolen dm na osamlm, le pjemnm mst. Pak je ostatn opoutj a dvaj jim nkolik tdn a msc asu na to, aby se lpe sili a vzjemn poznali.

Pokud se spoleenstv dozv o smrti svho pslunka, ani by se setkalo s jeho tlesnou schrnkou, kon se Obad Velkho Kruhu - pijmn jedince zpt do spoleenstv (nebude tak zapomenut zplna ani on ani jeho pbh a spoleenstv se tak neochud). Jinak tot probh i s navrtilcem z cesty ivm i se zemelm. V tom druhm ppad pak nsleduje slavnostn obleen a uloen do symbolick loky z kry (namsto rakve snad vzpomnka na dobu, kdy sv mrtv poutli po vod k moi). Nad srdce mrtvho je pak zasazen strom, aby mla jeho due kam odejt. Nkde se v, e skrze takov strom se mohou zemel lenov vracet ke svm blzkm, rozmlouvat s nimi, varovat je nebo jim radit.

Pomrn dleit je slavnost Vtn svtla (nco jako zimn slunovrat). Za zmnku stoj pi t pleitosti podan oblben pochodov tanec (jinak lesn elfov s ohnm moc neertuj a jsou pi zachzen s nm vdy opatrn).

Jistm protiplem jsou slavnosti Vysokho slunce (letn slunovrat). Tyto dva body tak vyznauj zkladn dlen elfho roku.

Vedle toho existuj tak pleitostn mal slavnosti, vbec se zd, e jim pleitosti ke vzjemnmu setkvn in poten, a tak si k nim leckdy doslova vyhledvaj dvody. Tanen a pveck (ono je to sp nco jako dramaticko recitan) kln veho druhu oproti nkterm jinm rasm ale postrdaj vraznj soutiv moment. Lesn elfov si tak sp uvaj cel ten proces n vsledky nebo poad v njak souti.

Vznamn v ivot jedince jsou tak rzn oistn obady (a to doslovn i v penesenm smyslu). Napklad danwedh, nco jako obad odputn (omluvy nebo vkupnho). Lze pout (ale ne moc asto), kdy dolo k njakmu naruen pijatch pravidel i konvenc (nap. i pi zabit zvete s vjimkou obrany apod.). Vtinou jde o uritou formu meditace doplnnou symbolickm oitnm vodou, pskem, kouem z bylin aj. T lze pout jako vyjden obadn formln omluvy pi nechtn nespravedlnosti i ublen druhmu jedinci.

Nkter zvyky jsou zdrojem vcemn zbavnch nedorozumn pi kontaktu s jinou rasou. K elfskmu bontonu nap. pat pohostit pchozho dobrm slovem, ale spolen jdlo (a na urit vjimky vnmaj spe jako nezdvoil a odporn atd.).

Vznamn je pro n tak obad Rozhodovn (trv a ti dny), pi nm pinej rzn skupiny i jedinci sv pohledy na mon varianty een njakho zvanho problmu, s nm se mus jejich spoleenstv vyrovnat. Praktikuje se ale jen velmi vzcn pi nejednoznanch rozhodnutch, kter se tkaj budoucnosti vech apod.

Je teba zmnit i Zpv Cesty, co je zvltn ke konkrtn pleitosti vytven a neopakovateln forma zpvu, kterm se vyprovz na cestu (i na tu posledn).

Cesty

Viz t rituly. Elf ivot se zpravidla dl na ti ivotn obdob: 1) hledn a rstu (dtstv otvrn monost), 2) dosplost (j o sob - vlastn realizace sebe jako osoby a jejch talent), 3) plnoletost (plnost let je vyjdena zamenm j pro druh, jedinec ve slubch spoleenstv jde nejuznvanj a nejzaslouilej obdob ivota elfa). Nkte lid se domnvaj, e u cest jde vlastn o pozstatek zvyklost z asu, kdy lesn elfov putovali po cel zemi, ne se poslze uzaveli do svho izolovanho spoleenstv, kdy zemi ovldly jin rasy. Ze svch cest pinej Dar to je nco jako poznn, osobn poselstv z cesty, kter dotv svt jejich spoleenstv.

I jejich styl ivota odpovd cestovn. Obvykle nikdy neij mnoho let na jednom mst. Po ase vymn obvanou oblast, vytvo nov dm nechaj zemi, aby si od nich odpoinula.

Umn

Preferuj z hlediska jinch kultur vci pevn pomjiv psen a vodn obrazy, tanec a hudbu. Psn se zsadn nezapisuj, pouze stn traduj. I kdy psmo znaj a mohou je pouvat, vnmaj to jako mn dokonalou formu komunikace (Zapisovn krade pam읅). Pokud tvo plastiky, pak prakticky vhradn jen ze deva. Pomrn rozvinut je dekorativn ezbstv ornamentlnho typu.

Tolerance k jinakosti

ij jako spoleenstv dosti uzaveni do sebe, zejmna poslednch pr tisc let. Je otzkou, zda je to spe obrana ped okolnm, pro n nesmrn rychle se mncm svtem, nebo keovit snaha o udren jaks tak kontinuity a vlastn kultury a identity?

Pojet asu

as pro n neplyne linern (post hc non est propter hc), ale spe v jakchsi cyklech, nnosech i vlnch nebo vrstvch (vzpomnka na pvodn ivot moskho nroda?). Proto jim je zcela ciz obvykl linern pojet historickch souvislost lidskch kronik. Tak proto m nkdy subjektivn pbh v souvislostech vidn pro n vt poznvac hodnotu ne objektivn historick daje bez vnitnho smyslu. Proto pro n nen nepedstaviteln cestovat v ase (mentln) do alternativ budoucnosti i minulosti. Mj. i proto pro n pedstavuj velmi dleit informace, vzvy a varovn sny. Sny a znamen berou vbec hodn vn (nap. i svou cestu kon, ev. se na ni vydvaj na zklad neho jako osobnho vnuknut - v, e poznaj, kdy je ten sprvn as). Vnitn hlas (t Prvodce, Ten druh) je nco, co jim pi dlouh osamlosti me zastupovat moudrost reprezentovanou v normlnch podmnkch rozhovory s ostatnmi svho lidu. A mj. i pro toto domlen souvislost je tak tk a dlouhotrvajc jejich rozhodovn.

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005