Cesty - Dra doup - Krollov

Krollov

Zatrolen... pravil u asi kad z ns, kdy se mu nco nepovedlo. A vbec si pitom neuvdomil, e v hloubi sv historick pamti vzpomn na patnou zkuenost s obvanmi niiteli a kaziteli - krolly.

Kdy byla Zem pust a neslin, byli krollov jejmi jedinmi pny. Skonen posledn doby ledov je oividn zaskoilo a od t doby to s nimi jde s kopce. dajn pevaj v nepstupnch oblastech velehor, jak aspo svd povsti o tajemnch snnch much.

Vzhled

Mohutn postava krolla by psobila velmi impozantn obvykle m pes dva metry, kdyby v n nebylo zrove nco neohrabanho. Silueta trochu pipomn gorilu krtk nohy, dlouh pae a lehce sehnut chze i ta vzhledem k ramenm pomrn mal hlava. Tv vynik mohutnmi elistmi se silnmi zuby a velkm plochm nosem. Mal oi jsou zapadl pod vraznmi nadonicovmi oblouky a nzkm elem. Krolov maj velk ui, dky nim i vynikajc sluch.

Mui maj obvykle jen krtk a dk vousy (ne e by se holili, prost jim nerostou) a na vtin tla tmav ochlupen, trochu hust ne m hust zarostl lovk. Mui i eny nos dlouh vlasy, s jejich pravou neztrcej pli mnoho asu.

Oblkn

Nejastji se krollov oblkaj do k a koein, s jejich pravou si pli nelmou hlavu. kat tomu odv je snad a pli nadnesen. Chod bosi (i po snhu a ledu) nebo v jednoduchch ovinovakch. Ti z nich, kte se astji stkaj s lidmi, pejali i nkter prvky z lidskho odvn, tj. nkomu seberou kabtec a natrhnou ho, aby se do nj veli.

Mui i eny se zdob drobnmi trofejemi, navleenmi na rkch kolem krku. Mohou to bt zuby a drpy zvat, ale tak njak tpytiv tretka nebo zlat ozdoba.

Strava

Cokoli je jedl, me krollovi poslouit jako strava. Protoe zpravidla ij ve velmi nepznivch prodnch podmnkch, nemohou si vybrat. Ponaje mechy, liejnky a mladmi vhonky zakrslch vrb, pes drobn ivoichy a k masu velkch zvat. S vaenm se pli nenamhaj, rostlinou potravu jed syrovou, maso asto tak, nkdy (zejmna maso velkch bloravc, kter je tuh) peou nad ohnm nebo v popelu. Lidskm jdlem tak nepohrdnou, nijak zvl᚝ je ale nemiluj.

Krollov neznaj systematick zemdlstv, jsou to vcemn nhodn lovci a sbrai.

Biotop

Ty nejnehostinnj pustiny jsou jejich domovem  velehory nad arou les, seversk tundry, oblasti blzk plm. Krollov snej krut mrazy a dlouh zimy, nepjemn se ct v horkm podneb (pravda, spe kvli mnostv tam se vyskytujcch lid, ne e by jim vadilo teplotn v tomto smru jsou neobyejn odoln Vel gejzry, kter by lovka chutn povaily, jim napklad ani moc neubl).

ivotn podmnky nauily krolly mnoha dovednostem, napklad dok urazit bez odpoinku dlouh vzdlenosti v nronm velehorskm ternu, um pekonvat skly i ledovcov pole, dok kdykoliv naj kryt ped snhovou bou nebo se prost nechaj zapadat snhem v njak prohlubni mezi skalami, upadnou do stavu podobnho hlubokmu spnku a peij tam.

Profese

Tko u nich mluvit o profesi, kdy nen vbr. Krollov neprovozuj dn emesla ani zemdlstv, neznaj specializaci ve vlastnm smyslu toho slova. Jsou lovci a bojovnky dky svmu ivotnmu stylu, ale nerozum dn organizaci, a tak nejsou pli pouiteln napklad ve vojsku. Tak nechpou nmezdn vztah. Kdy je chcete platit, cokoliv si vezmou, ale nect se tm zavzni njakou prci i slubu poskytnout.

Pokud nhodou dlaj nco jinho ne bojovnka nebo lovce, jde:
a) o omyl toho, kdo vm to popisuje nebo
b) o tajnho kence krolla s jinou rasou
   (oni krollov v tomto ohledu nejsou zase a tak vybrav, ale nesnej, kdy se jim to pipomn).

Mohou se nkdy vyskytnout v roli, kterou okol vnm jako zlodje, ale pro n je to normln morln pijateln sebrn koisti druhmu (poraenmu). Nkdy se takto da krolla zneut ikovn lapkovsk band.

Jejich styl boje je zaloen hlavn na sle, mn u na technickch finesch, pesto jsou velmi nebezpenmi bojovnky. Pirozenou zbran je pro krolla tk kyj nebo kamenn palice. Dobe si bude rozumt tak se sekerou. Technickmi zbranmi, jako je teba luk nebo kue, hluboce pohrdaj. Dostane-li kroll do ruky me, bude s nm zachzet v podstat jako s kyjem a ermsk technika ho nezajm vzhledem k jeho velikosti a sle nakonec ani nemus. Dokonce by se dalo uvaovat i o tom, e velmi innou zbran (asto dokonce zbran hromadnho nien) je i kroll an sich neboli kroll jako jev sm o sob.

Krollov jsou v boji bezmezn odvn, nezatuj se taktikou ani strategi a jdou vped, mvaje zbran. Proto v pmm stetu mue proti mui tm nemaj rovnocennho soupee, snad krom barbar. Snadno ale sednou na lep njak vlen lsti a nechaj se vmanvrovat do nevhodnho postaven. Povauj ovem podobn postupy za zbabl a skutenho bojovnka nehodn.

Umn

1) Boj.

2) Umn mlet v mnoha jazycch a dialektech a trefn tak komentovat dn (jakkoli).

3) Jednoduch vyrvan motivy, ktermi si zdob sv zbran a nstroje.

Spoleensk struktura

Zpravidla ij v malch tlupch, v podstat irch rodinch. Nelnkem je zpravidla ten nejsilnj a je jm jen tak dlouho, dokud si doke sv msto obhjit. Tlupa nem stl sdlo a kouje po pomrn velkm zem, asto se pesunuje o destky kilometr. Potkaj-li se dv tlupy, dojde vdy k nemilosrdnmu boji. Vzhledem k trvalmu nedostatku potravy v jejich biotopu dn tlupa nesnese konkurenci.

Tlupy nemaj dnho vyho nelnka a pli se nedok domluvit, proto krollov nejsou schopni koordinovan brnit svj prostor proti jinm rasm. Dalo by se ci, e skoro kad vl smeka je lpe a rafinovanji organizovna.

Gender aspekty

Mui respektuj eny, pokud jsou thotn nebo matkami malch dt pak jim dokonce pomhaj. Jinak jsou si vichni dospl v tlup konkurenty a vzjemn hierarchie se udruje neustlmi drobnmi arvtkami.

Vztahy

Neij ve stlejch prech i rodinch, jako vtina humanoid. O momentln volnou enu (tj. takovou, kter nen thotn nebo nem pln mal dt) se mui zpravidla poperou a pot se j pokouej zmocnit. Navenek to vypad, e ena nem na vbr, prakticky si ale partnera vybr ona (nkomu utee, nkomu ne). Mimochodem pro ten ppad je nutno dodat, e krollky se bh u jako jednu z prvnch sportovnch discipln.

Vchova

O mal dti peuj matky a zrove jim poskytnou i zklad vchovy. Odrostlej dti se dr pohromad v dtsk tlup, kterou dospl sp toleruj, ne e by se o dti starali. Vrostci se pak mus o msto na slunci doslova poprat. Oekv se, e budou schopni se o sebe postarat mnohem dve, ne je to obvykl u jinch ras.

Vuka

Pro dti kroll existuje jedin vuka - npodobou. Mal krollci jsou dob pozorovatel a dok hodn odkoukat, leccos jim tak napov instinkty, na kter se spolhaj vce, ne ostatn humanoidi. To plat zejmna v kontaktu s prodou jen mlokdy vleze kroll na lavinov svah, prost to pozn a nikdo ho to nemus uit.

Tato nepoteba uen je zrove jejich prokletm nect pli potebu se uit, a proto se jen obtn pizpsobuj novm podmnkm. Pokud mus kroll t mimo sv pirozen prosted, nkde v civilizaci, nikdy ji nepochop a nepijme za svou (ona jeho ostatn vtinou tak ne).

Nboenstv

Zpravidla v v duchy. V jejich pojet je proda ponkud antropomorfn (nebo sp krollomorfn) a za vechny dje v n mohou duchov. Kad strom nebo kmen m svho ducha, asto neptelsky a konkurenn naladnho. Krollov s duchy vdy potaj, ale zachzej s nimi podle oekvan sly a dleitosti. Nkterm pinej obti (vtinou trochu potravy), chtj-li si zskat jejich pze. To in pedevm, kdy se vydvaj na cestu nebo njakou bojovou vpravu.

Vra v prodn duchy se dopluje s krollm neanalytickm pohledem na svt neteba zkoumat piny a souvislosti jev, za ve pece mohou duchov a ti maj vlastn rozum.

Obady

Kroll rituly nemaj jasn a vemi respektovan pravidla, zpravidla jsou provozovny neuvdomle a hodn se li tlupa od tlupy. Nejdleitj v ivot krolla je jeho pijet mezi dospl, kter si mus zaslouit a zpravidla se proto mus vydat na samostatnou vpravu. Ta me trvat nkolik tdn a let. Pinese-li dostatenou koist, stv se plnoprvnm lenem tlupy. asto toto pijet vypad tak, e se s nm ostatn poperou a svj majetek si mus obhjit.

Vtina horskch tlup se vydv vcemn pravideln na cestu (s pchodem zimy sestupuj do nich poloh, na jae se sthuj do ve poloench dol). Zatek tohoto sthovn je obvykle spojen s obadem usmen duch skal, kter provd nelnk ped celou tlupou.

Znan ritualizovan jsou tak kadodenn drobn potyky, kter udruj hierarchii v tlup. Maj toti zvykov pravidla a pokud je nkdo poru, dok se minimln citelnho vprasku. Mezi zkladn zsady pat: Bojuje vdy jeden proti jednomu, beze zbran, boj kon okamit, jakmile jedna strana d najevo podzenost. Neto se bez varovn a napaden se me boji vyhnout gestem podzenosti nebo tkem. Nen elem (ani zvykem) protivnka vn zranit i zabt.

Pohebn obady

Zesnut selost vkem krollm opravdu nehroz. Pokud neskon svj ivot pod lavinou, pdem do propasti nebo podobnm zpsobem, zahynou v boji. Pozstal si rozeberou, co zstalo a jinak plat sejde z o sejde z mysli.

Na velk pohebn obady si krollov nepotrp. Mrtv tlo ostatn zaval nkolika balvany (pokud to msto a as dovol) a jdou dl. Nev v posmrtn ivot ani mrtv neuctvaj.

Hodnoty a etika

Krollov jsou velc individualist. S vjimkou ochrany vlastnch en s malmi dtmi preferuj pouze vlastn prospch, a to vemi prostedky. Mnoz je povauj za zl, nemorln, nevrn nebo nevdn. Nen to pesn, krollov prost dn zvazky k jinm nepociuj, proto nen proti jejich etice, kdy je zachrnte z njak lamastyky a oni vs v zpt oberou nebo na vs zato. Krollovi jsou vichni ostatn okolo protivnky (to plat i pro vztahy odrostlejch dt a jejich rodi).

Zvltn je jejich vztah k majetku. Miluj zlato a drahocennosti, nechpou ale jejich cenu v trnm smyslu, jsou pro n jakmsi fetiem. Sbraj je, jako straka leskl kamnky. Ostatn majetek je jim lhostejn. Pedstava krolla o rji by byla velmi jednoduch kout za vtrem, dost jdla a njak to zlato na hran.

Vdy

Vdu v obvyklm smyslu neprovozuj a ani nechpou. Jejich zpsob mylen je mn analytick, ne teba u lid. Berou vci tak, jak jsou, a nezkoumaj piny, pro takov jsou.

Krollov mluv vlastnm pomrn jednoduchm jazykem. Mnoz se trochu nau obecnou e, ale mluv j patn, protoe taje gramatiky jsou jim uzaveny. Tak nikdy nepochop jinotaje nebo skryt vznamy. Chtj-li nco ct, pouij nesp nesouvisl shluk podstatnch jmen a sloves, kter ale dostaten pesn vystihuje jejich mylenku.

Vnmavost, skvl sluch a pozorovac schopnosti krollm umouj dlat leccos, co by se pslunci jinch ras museli sloit uit, napklad odhadovat vvoj poas, hledat vodu a nco k sndku ve zcela neznmm ternu, orientovat se i v mlze a snhov boui. Bohuel, jejich skvl vybaven pro ivot v drsn prod zcela selhv v civilizaci a dospl krollov nejsou ochotn (a moc ani schopni) se uit.

Kroll cesty na zkuenou

Mlad kroll, kter u nen vnmn jako dt a jet nen zkuenm bojovnkem, aby si zskal msto mezi dosplmi, mus na cesty. Primrnm clem takov cesty je zskat zlato tj. doklad vlastnho postaven se na vlastn dospl nohy, sekundrnm pinst tlup zkuenosti a znalosti z jinho svta. Zlato toti mohou krollov zskat pouze v civilizaci dolovat nebo rovat neumj. Kroll na zkuen zpravidla brzy na zklad intuice i zkuenosti pochop, e pratit kadho, koho potk, kyjem po hlav je sice jednoduch, ale s ohledem na mizivou hotovost vtiny osamlch pocestnch pomrn neefektivn. Je tedy nucen vstoupit do bliho kontaktu s ostatnmi rasami a aspo sten pijmout jejich styl ivota, pochopit nco z jazyka a ekonomickch vazeb. Nen to pro n jednoduch (zpravidla pro ob strany), natst kroll mladc jsou jet k uen jaktak ochotn. Mete je pak potkat napklad ve vojenskch oddlech nebo lupiskch bandch, ostatn oni to od sebe moc nerozeznvaj.

Postoj k magii

Jejich postoj k magii je velmi zdrav v tom, e si zpravidla vbec neuvdomuj, e o njakou magii jde. Sami ji uvdomle nepouvaj, jej projevy u jinch povauj za normln (ppadn stejn nenormln jako psan, hudbu aj.).

Konky

Sbrn (nikoli tba) zlata, nejen voln lecho.

Vztah k jinm rasm

Sami sebe krollov povauj za vrchol tvorstva. Pak u to lo jen k hormu. Na ostatn humanoidy shlej svrchu (doslova) jako na vvojov omyl a padkovou slepou uliku a pro jejich men fyzickou slu a civilizovanj ivotn styl je povauj za mncenn a zmkil. Hodnoty jako jsou znalosti, vzdln apod. jim nic nekaj.

Nejble jsou jim hort pastevci (zpravidla barbai nebo lid), kterm krollov as od asu seberou zatoulan kus dobytka. To ob strany povauj za pijateln. Pokud se jednou za adu let pokus trollov o vt krdee dobytka nebo vydrancuj horskou osadu, povolaj horal posily a krolly vyenou opt do vych poloh.

Nebt cest na zkuenou, povaovali by krollov nejspe jin rasy jen za lovn tvory a do dn spoluprce by se nepoutli.

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005