Cesty - Dra doup - Hobiti

Hobiti

Jsou trochu jako ei trochu do sebe zahledn, ponkud malichern, velkm slovm a inm nevc, konzervativn, podezrav, ufrflan, ale neekan odoln, pekvapiv pizpsobiv. Pevalilo se pes n kde-co a oni to peili. V ppad poteby velmi ikovn na jakkoli emesla nkdy trochu hraikov. Zdobiv. Taky maj trochu patent na rozum u jdla vye rzom tri vechny problmy svta a pr zhad vesmru navc.

Pvod

Hobiti jsou blzc pbuzn lid a maj s nimi spolen pvod. Zda se jedn o kdysi lidsk kmeny, kter uritou izolac a specifickm zpsobem ivota zskaly svj typick vzhled, nebo maj s lidmi jen spolen pedky, nelze zjistit. Hobiti sami svj pvod neznaj a v jejich legendch se mluv jen o zakladatelch hlavnch rod. (Pravda existuje jist nedoloen hypotza o jejich vzniku v dsledku dlouhodob snahy o nenpadnost, dky n se tak dlouho pikrovali, a ponkud zakrnli.)

Ke spolenmu pvodu s lidmi se hobiti znaj, velk lidi povauj za jaksi vzdlen (mn schopn a snad i trochu zbyten) bratrance.

Vzhled

Postava hobita na prvn pohled pipomn desetilet dt, m ale proporce dosplho lovka. Nejnpadnjm rozdlem mezi nimi a lidmi (mimo velikost) jsou velk nohy s dlouhmi lapkami, porostl vraznmi chlupy. (Tady jde ovem o sveep tradovan a zcela myln mtus. Ve skutenosti jde o tradin hobit obuv itou z k dekorovanch zbytky koein. Jak u jsou tak hobit emeslnci hrav, ij botky ne s jednoduchou pikou, ale s jednotlivmi prstky. Okoln rasy to nechpou, a tak si pro zjednoduen vytvoili pedstavu ponkud perostlch bosch nohou, kter se lavinovit rozila. Upmn eeno hobiti sami se tm docela dobe bav a nesna se to nikomu vyvracet.)

ast tendence postavy k zakulacovn mon souvis s jejich snahou pipravit se na hubenj ron, denn i ivotn obdob. Pekvapiv dlouho pevaj i nouzov a nuzn zpsob ivota. (Kulatost ostatn preferuj i jako estetick vzor nap. nebuclat hobitka by spoleensky obstla jen velmi problematicky.)

Protoe ij v mrnm a vtinou vlhkm prosted, projevily se tyto podmnky podporujc bujn rst ehokoli zejmna na jejich porostu vlasovm. Tradin stapat hobit rozcuch je naprosto nenapodobiteln.

Biotop

Krajina, ve kter ij, pipomn trochu krajinu z modelov eleznice PIKO. pravn (a peupraven), peliv obdlan, dokonale kultivovan proda. Nic divokho, drsnho, neladnho, nebo nevypoitatelnho tam nenajdete, na kadm kameni lze tuit, e byl mnohokrt pevrcen. Divoej sti krajiny psob dojmem jednoho velkho (pochopiteln anglickho) parku. Mrn podneb i krajinn relif, nejsou vak prosty jist malebnosti. Mlokterho hobita pokud by ovem pstovali takovou poetilost jako krajinomalbu by vzruily obrazy divokch hor i zvichench moskch hladin. Ideln krajina zahrnuje pole, louky a pastviny, nco mlo parkov dekorativnch les a semo-tamo upraven rybnek. Vlny tvoen vtrem na lnu obil dokou pravovrnmu hobitovi vehnat do o i slzu dojet.

Oblkn

Hobit krej jsou ikovn, ale dr se tradinch solidnch vzor. Zkladem muskho odvu jsou kalhoty ke kotnkm, koile a vesta, v chladnjm poas kabt. Ve aspo trochu vyzdoben vivkami a vraznch barev. Slavnostn odv (a slavnosti hobiti miluj) je vyzdoben nivkami ppadn krajkou. Na lidsk vkus je to trochu npadn a kovit, vzneenmu elfovi se dl nevolno oklivost.

Hobitky nos zpravidla aty veselch barev a bohat vyzdoben stukami, vyvnm, ppadn krajekou i krejzlky. Zdobnost (a nezdrenliv) je vbec pro n velmi pznan. idle maj sv pehozy, kvtine zdoben potahy, okna nkolik vrstev zclonek.

ivotosprva

Sprvn hobit j sedmkrt denn. Sndan, pesndvka, obd, svaina, druh svaina, veee a druh veee. Co neznamen, e by mezi tm nic nejedl! Pi pohledu na mnostv spodanho jdla (za kter by se ani hladov barbar nemusel stydt) se jeden nejen nediv obvyklmu sklonu k obezit, ale sp se div, e hobitm do idelnho tvaru koule peci jen nco jet schz. Na druh stran, ono nejde jen o jdlo samo, nbr o vychutnn pokrmu i toho procesu jeden samho. Jdlo pedstavuje ritul i spoleensk ivot. Jdlo je obad i potvrzen existence. Jdlo je filozofie nad jin. Jdlo je pro hobity nm jako specifick asoprostor.

Jejich jdelnek se hodn podob lidskmu. Hobitky zpravidla rdy (a dobe) va, chutn jdlo dok vyarovat skoro z ehokoliv. A vzhledem k tomu, e vtina hobit jsou sedlci, nemaj o suroviny nouzi. Na druh stran dobr jdlo je vc natolik ven a uznvan, e se vaen rozhodn nevyhbaj ani hobit muov. Dob kuchai jsou veni a ctni. Hobit kuchyn me bt pro rafinovan labunky mezi jinmi rasami spe jednotvrn, pro zastnce stravy prodn ponkud tk, ale vidt hobita jst, vidt jeho nepochybn poitek z toho, to pekonv vechny pedsudky.

Profese

Nejastji jsou zemdlci, emeslnci, pokud vynlezcov, pak vc prostch kadodennch a pohodl zvyujcch (nap. cestovn poltek, vychzkov keslo-hlka, skldac rendlk kombinovan s omnkem atp.). Jako sedlci dvaj pednost tradinm plodinm i postupm, maj vrozen cit pro pdu, jsou peliv a podn, take zpravidla se jim da dobe.

emeslnci jsou neobyejn obratn a peliv v detailech, podobn mohou uspt i jako zlodji. No, zlodji sp zlodjci. Sousted se toti hlavn na krtkodob prospch a drobn vylepen pohodl ivota tuzemskho, ne e by usilovali o mocn krlovsk artefakty a podobn.

Hobiti maj i sv obchodnky, vesms vychytral a vypeen, nicmn nikdy nepekraujc rmec drobnho obchodovn. Do velkch obchod nebo novch aktivit nejdou, dr se svho kopyta. Pod jet u nich pevauje spe obchod v podob naturln smny nad abstraktnm pennictvm.

Na druh stran jsou ale hobiti neobyejn uenliv a schopn poradit si s mlem. Jejich vhlasu emeslnickmu brn spe jejich vrozen nedvra k novotm, jsou pak pro velk obchod ponkud neatraktivn. Jako vojci prosluli zejmna v oboru psobnosti proviantnch sloek armdy (nelze jim vak upt pekvapivou odolnost a houevnatost, a paliatost v nepznivch situacch). Jako mgov by se neuivili ani nhodou, ale mezi putujcmi vesnickmi kouzelnky soustednmi na vci vezdej, nejsou tak vzcn. Jako kovi a zpracovatel kov nejsou pli skvl (proti teba trpaslkm psob sp jako zatenci a nedouci), zahradnci jsou vak naden a bytostn.

Jist, poetn mal, ale vznamem nezanedbateln st hobit ije v lidskch mstech, kde vak tvo uzaven komunity nebo tvrt. Tito mstt hobit jsou pevn obchodnci a dost asto drobn zlodji. Jsou trochu zkaen dennm kontaktem s lidmi, a proto nemaj tak pevnou morlku, jako jejich vesnit pbuzn. Venkovt hobiti je povauj za odrodilce, mstt ty venkovsk za balky. Ob komunity okat pohrdaj jedna druhou, ale potebuj se mstt mus mt pro sv obchody dostatek zemdlskch produkt z venkova, vesnit se neobejdou bez novch informac a vrobk z mst.

Umn

Hobit ntura je pzemn a tak velk umn pli nepstuj, pestoe jeho monumentalitu dok obas ocenit. Sami miluj prost formy psniky, povdaky a pohdky. Jejich legendy a povsti jsou zpravidla zameny na pvod a vvoj jednotlivch rod, v podstat vyprvn rodokmeny a pbuzensk jemnstky a phody, pro nezastnn naprosto nezivn a vtinou dokonale nepochopiteln. Bylo by vak nedorozumnm povaovat je za povrchn jejich jemn pbuzensko pamtnick vypravstv m pesn, by pevn nesdliteln d a systm.

Jejich zliba ve zdobnosti se promt do kadodennho uitho umn malovan hrnky a dbnky, vivky a krajky, ezby a ozdobn detaily na nbytku, nad i teba dvech a oknech jejich staven. Pro nkter jin obyvatele jsou ponkud kovit, ale jde o pouhou vrnost prosted, v nm ij.

Ovem specifick je pro n nenapodobiteln umn jst (slyte sprvn: ne vait, ale jst).

Spoleensk struktura

Ponkud archaick je u nich spoleensk dlba prac i rol (remcaj na to sp eny a mlad jedinci, kter trp princip seniority, hojn uplatovan jak v pracovnm postaven, tak i v mstn samosprv, v prostoru k proslovm atd.) Mui rozhoduj formln dleit vci, ale jak je to doopravdy, vd spe jejich eny

Spoleensk zzen pipomn volnou zemdlskou pospolitost, ale na rozdl nap. od lesnch elf jsou usedl a mnohem vce lp na majetku, s oblibou o nj vedou sousedsk spory, kter se thnou i po nkolik generac.

Hobiti si potrp na pbuzensk vztahy, rodiny dr pohromad a i vzdlen pbuzn spolu udruj ast kontakty. Rady nejstarch pbuznch se zpravidla (alespo navenek) dsledn db.

Spoleenskou hierarchii navenek tvo starosta vesnice, kter je formln volen, fakticky ale vybrn z obecn vench osobnost. Starostov tvo shromdn, kter ze svho stedu vybr zpravidla toho nejstarho jako vladyku. Jeho pravomoci nejsou pli rozshl, ostatn hobiti se staraj o sv zleitosti vesms sami a njakou vldu pli nepotebuj. (Pokud u se jim njak vldy zven dostane, vtinou se j stejn nepoda proniknout splet jejich malichernch i podstatnch zleitost. A taky ji dn hobit nepijme a nebude brt vn. Je ovem nebezpe, e ta vnj moc si to pitom ani nedoke uvdomit.)

Vojsko

Pravidelnou armdu hobiti nemaj, pli neuznvaj bojovnky ani jako profesi. Maj podkovou str, kter se vnuje bnm sousedskm tahanicm a zatoulanmu dobytku. Pat k tradici, e star kluci se trochu cvi ve zbrani a v ppad poteby se svolvaj mui do domobrany. V zsad jsou ale hobiti mrumilovn a vojenskou slubu nevyhledvaj.

Nedoporuuje se vak podceovat je, nebo rozzuen hobit brnc svj majeteek (nato natvan hobitka pi ochran svho domova!) je nebezpenj ltho medvda. I v tomto ppad doke ve zbra s vrozenou schopnost bytostn improvizace promnit kdeco zemdlskm nadm ponaje a kedlubnami kone.

Gender aspekty

Mui jsou hlavou veho. Mui maj vdy pravdu. Mui maj vechna prva (prakticky pedevm prvo na vann v hospod), eny dn. Ve skutenosti je to samozejm trochu jinak, ale dn mu by to kvli sv jeitnosti nepiznal a hobitkm sta, e v podstat maj ve pod kontrolou ony a nepotebuj svou kadodenn nadvldu demonstrovat navenek. (V podstat jde o dobe maskovan matriarcht s rdoby patriarchlnmi kulisami.)

Vztahy

Vztahy a emoce projevuj hobit umen a ostchav, asto citlivost maskuj humorem, nkdy ernm. Nicmn nap. pokud po jistm obdob vhavosti a rozpaitosti vstoup do vztahu, u v nm vydr a do smrti (partnerovy ppadn). Jen zvistiv pomlouvai zlolajn , e to nen ani tak ze zsadovosti a vrnosti, jako sp z pohodlnosti. Je ovem tradic, e satky asto domlouvaj pro sv dti rodie a dbaj pitom i majetkovch pomr, nen vak doloeno, e by takto vznik manelstv byla vrazn neastnj ne kterkoli jin.

Vchova

Tradin hobit vchova je pomrn psn a autoritativn. cta ke starm a k tradicm tvo jej zkladn pil. Dti si toho mnoho dovolit nemohou, a to ani v dosplosti, kdy jsou nicmn stle povinovny poslunost rodim i ir rodin.

Puberta je proto u nkterch z nich obas bouliv, le zpravidla krtk. Nkdy se pravda projev i tak odsouzenhodnmi projevy jako je nezakotven potloukn se svtem v roli jakhosi dobrodruha. Tm ale na sv hobit pbuzn jet nikdo nikdy dojem neudlal. (Dokonce by se dalo ci, e je pro hobity asto snaz prosadit se ve svt, ne v rodn vesnici.)

Vuka

Zpravidla umj st a pst, a to nejen ve mstech. Venkovsk psmctv pat v hobit spolenosti k dobrmu tnu. Oblbenou formou je kronikaen i rodopisectv v zjmu objektivity vak musme poznamenat, e hobit psmci jsou ponkud sobstedn a do sebe zahledn, take vyut jejich pramen k hlubmu pochopen historie svta je dosti zavdjc.

Specifickou logiku (a topologii) trnuj a rozvjej zejmna na bzi zpracovn tradinch rodokmen. Nen to snadn obor s ohledem na pbuzenstv vykazovan do ntho kolene a komplikaci danou adopcemi (nebo o osamlho jedince se zpravidla postar ir rodina).

Ve mstech a vtch vsch existuj jaksi sousedsk koly, na samotch u dti rodie. Vtina emesel se u pmou zkuenost. Dti jsou do prce zapojovny podle svch fyzickch i psychickch sil u v ranm vku.

Nboenstv

Ono je tak trochu otzka, jestli vlastn njak hobit nboenstv existuje. Pravda je, e nkter jejich knony slunho a spodanho ivota maj skoro platnost a zvaznost nboenskch pedpis a norem. Rovn nelze pehldnout, e v jistm umenm rozsahu neobyejn rdi slav kdeco a koneckonc i njak to nboenstv me slouit jako vhodn zminka k oslav.

V praxi je jejich vra spe orientovna na vci mal a kadodenn a splv s nkolika zkladnmi etickmi principy (nepodvede blinho svho pehnan, pome trochu druhmu v nouzi, nebude pehnan dvovat novotm a cizm vbec atp.).

Mstsk komunity se obas (zpravidla jen navenek aby mly pokoj) hls k njakmu z lidskch nboenstv. Ze dnho hobita ale svat mu nebo jurodiv nikdy nebude, na to maj pli pozemsk zdrav zklad.

Obady

Hobiti miluj slavnosti a slavnost bez obadu to je slavnosti pl. Nejsou ln peliv pipravit a vyzdobit mstnosti, oblci se do svch nejlepch at, tak hostina je naprosto nezbytnou zkladn st.

Velkmi slavnostmi jsou svatby, ktiny (to slovo m trochu jin vznam, ne pro kesana, znamen jen oficiln pojmenovn a pijet dtka komunitou), narozeniny a dal podobn pleitosti. Velkou slavnost bvaj tak donky, vron trhy, vinobran, nov rok

Hodnoty a etika

Vtinou jsou velmi pragmatit a obma nohama pevn na zemi. Vznamn je pro n spoleenstv, hobit individualista je jakmsi paradoxem u sm o sob.

Vdy

Hobiti pstuj vdy praktick a aplikan (nap. ovocnstv, lechtitelstv, psmctv). Jejich pojet vdy je trochu jin, ne lidsk - prvoadm clem nen nco novho objevit, z novot m kad hobit hrzu, sp systematicky a co nejplnji zdokumnetovat to znm. Hobot pojet systematiky je tak svojsk a nejlpe jej ilustruj jejich dla rodopisn - nehobit se v tom nevyzn a povauje takov dlo za pernou zamotanici.

Postoj k magii

Pokud je vbec zajm, pak spe jej uitn i uiten strnka. Pro magino an sich, pro mystickou magii atp. pevn nemaj vlohy a ani pochopen. (K emu ta magie vlastn je? Pole to nepohnoj, jdlo nevyaruje Snad jen ty ohostroje.)

Konky

Sbratelstv nejrznjch nepotebnost, podn velkolepch oslav. Za konka pevn muskho lze povaovat posedvn v hospdce, rozumovn o vem monm a pronen moudrch proslov oblben jsou zejmna reformtorsk nvrhy na pravu svta a vesmru vbec. Hobitky rdy vyvaj, hkuj ppadn palikuj a pstuj ozdobn kvtiny.

Velkou zlibou hobit jsou rodokmeny. Prmrn hobit zn sv pedky v 5 generacch dozadu, vzdlan hobit alespo v 10. Rodokmeny do jist mry nahrazuj djiny a historick legendy, v hobit kultue jsou nezastupiteln. (Jinak vak historie pedstavuje hlavn historii ptomnho dne.)

Jistou formou musk zliby je umn eovn kdykoli, kdekoli, na jakkoli tma a po libovolnou dobu. Neznamen to, e by ho snad druz poslouchali, ale oceovn je, to ano.

Frfln t jako projev zdrav a vztahu k pomlouvanmu pedmtu i osob.

Zdrobnliny (pesn prokomponovan systm, le naprosto nepopsateln zvenku) dohn k lenstv ty jazykov skupiny, kter jich nepouvaj.

Vztah k jinm rasm

Kad a si ije, jak chce, pokud je tm ovem neomezuje, nenut je, aby se mnili a in tak pokud mono daleko od jejich domov. Nejsou vak alespo v uritm pechodnm ivotnm obdob prosti zvdavosti a hladu po exotice vzdlench kraj i odlinch ras. Obvykle si tak stejn jenom potvrzuj, e ten jejich zpsob ivota je nejlep. (Takov divnosti jako magie? Pch!)

Cestovn

Normln hobit cestuje dvakrt do roka na vron trh do nejbliho msteka. Dl nikdy nebyl a je na to hrd. Uritou vjimkou jsou samozejm obchodnci, ale ani ti nejsou velkmi svtobnky.

Navc hobiti nejsou samoti, mlokdy se vydvaj nkam sami, mimo svou komunitu. Osaml hobit na cestch to je velk vjimka. Obvykle je to nkdo, kdo se nepohodl se svm okolm, napklad mladk, co se do krve pohdal s rodii, nebo ktermu se mil provdala za jinho

Mlokter hobit, pokud u se dal na drhu dobrodruha, na n zstane dlouhodob. Pokud peije, vrt se ke svmu spoleenstv, dlouho bez nj nevydr, (dokonce i na tch cestch se rd dru a kdy u nem sob rovnho hobita, vezme za elem druen se v nejhorm za vdk i takovm barbarem, elfem i jinm individuem)

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005