Cesty - Dra doup - Draci

Draci

Draci jsou rasa prastar a nejsp mimozemskho (mon i mimovesmrnho?) pvodu. Co dokazuje ohotvorn stroj jako rudiment po reaktivnm raketovm motoru. Ve skutenosti se ale dok pohybovat specifickm zpsobem jistou transformac asoprostoru, kter je vpoetn sloit a jen tko jim umon nvrat do pvodnho msta. Lze ci, e draci zde se vyskytnuv jsou v podstat trosenci a ztroskotan zachrnci, kte se v nouzi obas navzjem rozmnouj.
drak

Pvod

Pvod drak je obesten tajemstvm, zd se, e do naeho asoprostoru dobloudili z jakhosi vzdlenho jinovesmru, kam se nemohou vrtit. Jsou tedy trvalmi vyhnanci a Ahasvery naich svt. Tento osud se stal leitmotivem jejich provn a psychiky vbec, vznan ovlivnil jejich samotskou povahu a nechu k pehnan ptelskm kontaktm s kmkoliv mimo vlastn druh. Ono je tk udrovat komunikaci s lovkem, kdy je k drakovi (s ohledem na jeho sloit multidimenzionln vnmn i provn svta) piblin v pozici lkovce k homo sapiens.

Jejich peduren k osamlosti z nich tak in tvory na prvn pohled nerudn, ve skutenosti se ovem jedn pouze o lehkou formu dra deprese a hlubokho smutku z oddlen od prapvodnho spoleenstv. Nic na tom nemn ani to, e kontakt s pvodnmi draky u by pro n nebyl bez komplikac, mj. z dvodu jinch a odlinch ivotnch podmnek a zkuenost, s nimi se v mezidob setkali.

Vzhled

Vzhled je typicky dra tj. vzneen, cize psobc a nepopsateln. Draci a draice vypadaj alespo pro lidsk pozorovatele stejn, nikdo to nerozli a drak sm to na sebe neekne. (Tedy, vypadaj stejn pro lidi, kte jsou s to je vnmat s bdou ve 3 4D.)Tlem zpravidla pipomnaj velk plazy (upinat ke, dlouh krk a ocas), je to vak podobnost pouze vnj, dan nroky aerodynamiky a trochu tak potebou odliit se od tvor v danm svt obvyklch, skuten biologick pbuznost tady nen.

Draci tak zpravidla maj blanit kdla a dok ltat. Vzhledem ke sv velikosti a vze nejsou pli obratnmi letci, jsou ale velmi vytrval a dok pekonat obrovsk vzdlenosti. Navc mohou vyuvat i mn obvyklch fyzikln-magickch zkonitost.

Rzn formy drak erven, ern, zelen a dal neznamenaj druhovou odlinost, nbr jen odlin stdia periodick (cyklick) dra ontogeneze. Drak se bhem svho velmi dlouhho ivota nkolikrt uchl do skrytho msta, kde svlkne ki a zrove pijme novou vvojov vy formu. Kad vy vvojov stdium draka je mn zvisl na fyzick realit a m dokonalej magick schopnosti. Podle naich omezench znalost je nejvy formou i stdiem vvoje drak zlat, kter dovede mnit podobu svho tla. Je mon, e existuj i vy formy, kter se vymykaj naemu vnmn, a proto o nich nevme.

Nezbytnou podmnkou procesu pemny je ptomnost dostatenho mnostv katalyzanho prostedku. Optimln materil (nestabiln transuran 333) sice na zemi dostupn vtinou nen, ale draci nouzov pouvaj magicky sycen zlato i drah kameny (odtud dra poklady a zcela neadekvtn povsti o nich). Vzhledem k velikosti draka a neprostupnosti dra ke se t mus ve zlat doslova vlet a to po nkolik destek a stovek let, aby dolo k spn transformaci.

Nedostupnost potebnho katalyztoru na Zemi m za nsledek neplnost dra transformace a ztrtu schopnosti zamit se clen na dal msto pesunu asoprostorem, vlastn pvodnm dram plemenm. Lze ci, e draci zde se vyskytnuv jsou v podstat trosenci a ztroskotan zachrnci, kte se v nouzi obas navzjem rozmnouj.

Je tak nutno doplnit nkolik poznmek k dramu plameni v zsad se jedn o ohotvorn stroj, zachovan jako rudiment po reaktivnm bionickm raketovm motoru. Draci se ovem tak dok pohybovat specifickm zpsobem jistou transformac asoprostoru, kter je ale vpoetn sloit a jen tko jim umon nvrat do pvodnho msta, navc draci s vkem tuto schopnost postupn ztrcej.

Pro plnost doplujeme, e podle nkterch teoretik je drak v podstat ve svch och a ve sv domovsk dimenzi stabiln, jen nedostatenmu lidskmu vnmn se to jev jako rzn stdia a odlin vnj podoby, dan rznm prmtem mnohadimenzionlnho objektu draka do naeho jednoduchho trozmrnho prostoru.

Strava

Jako magit tvorov draci magi ij zcela pirozen, potebuj ji stejn (mon vc) ne potravu. Jejich metabolismus je toti vzn na existenci ve vcensobnm (od sedm dimenze ve) prostoru, kde je ovem tzv. magie dokonale vysvtliteln primrnmi dimenzionlnmi zkony.

V podstat se mohou ivit tm mkoli, jsou-li tomu pzniv naklonny okolnosti, zejmna monost sycen magi. To je snad jedin dvod, pro kter by snad mohli strvit i ty proklamovan princezny. Nejastji se ovem iv specifickmi nerosty a horninami, v nouzi mkoli, co je. V nkterch stdich vvoje potebuj i organickou stravu a pak se nkdy stvaj pleniteli std. Draky zpsoben kody se ale neuviteln pehnj. Jednak si pasti kryj manko, jednak majitel std vyuvaj dra psychzy k pojiovacm podvodm, takto pstovan nenvist k drakm tak slou jako zminka k lovu na vzcn trofeje a dra zlato.

Biotop

Drak je jeden z mla tvor, fyzicky schopnch t tm kdekoliv, mezihvzdn prostor nevyjmaje (jak je ve uvedeno, dle nkterch teori je dra plamen pvodn specifick vbava pro pohyb kosmem). V nm znmm svt dvaj draci pednost pustinm, pedevm proto, e tam maj klid a dostatek prostoru. Do hust obydlench zem se vydvaj jen vjimen.

Vzhledem k rozpnavosti humanoid (pedevm lid), je dostaten rozlehlch pustin stle mn a mn. I to jeden z dvod, pro je drak tak mlo a dle jich ubv. Navc se lid (z ne zcela jasnch dvod) s draky nesnesou a pod nejrznjmi falenmi zminkami se pokouej o jejich vyhuben.

Jazyk

Draci pravdpodobn njak svj jazyk maj, je vak pro lidi neuchopiteln. Nem toti klasickou zvukovou podobu, draci se dorozumvaj telepaticky. Zdrazujeme slovo pravdpodobn vzhledem k jejich velmi dkmu vskytu se zejm nikomu z humanoid nepodailo zastihnout skupinu drak v drun debat, jejich rozhovor vyslechnout a v neposledn ad pet a podat o tom zprvu.

Profese

Bt drakem je profese sama o sob. Ostatn, umte si pedstavit draka jako zlodje, svee, alchymistu? No, jet snad bojovnka

Sami sebe ovem povauj za vytben tanenky a bardy.

Mon se obas mezi nimi najde i pr filozof, mimo dra svt vak zstvaj nepochopeni. Obvme se, e jejich hel pohledu a zpsob uchopen problmu je mimo dra druh prost nezprostedkovateln.

Umn

V psnm utajen pstuj draci tak malovn plamenem druh drak to me vnmat jako hudebn, literrn, tanen svtelnou kompozici. Umouje to hlub formu vzjemnho draho komunikovn, sdlen a snad to m i njak specifick vznam pi namlouvacch ritulech a oslavch dra dosplosti.

Spoleensk struktura

Draci jsou samoti a individualist. Nemaj organizaci, neuznvaj dn vdce. Vzjemn o sob vd, jsou propojeni telepatickmi kontakty, ale setkvaj se jen velmi vjimen. Maj ostatn na vbr mnoho jinch zpsob setkvn, nejen pzemn variantu setkn fyzickho.

Pro nemou bt aspo trochu spoleentj, napad jist mnoh tene. Ve skutenosti ovem spoleent v jistm smyslu docela jsou s ohledem na svou sdlenou druhovou pam, cokoli se stane komukoli z drak, sdlej s nimi i vichni ostatn. Jen k tomu nepotebuj bt nutn v tomt mst a koneckonc ani v tomt ase.

Vztahy

Jejich vzjemn vztahy jsou nepopsateln, nebo jsou natolik jin, e se lidem neda jejich vztahovost pochopit, ani popsat. Do jist mry by se dalo ci, e kad drak je svtem sm o sob. Dl dra vztahovost zpsobuje sdlen druhov pam a multidimenzionln pojet ivota integrujc mimovesmrn dra zklad s individuln a neopakovatelnou kvalitou specificky draho proitku.

Vchova

Pokud dojde k t vzcn udlosti a z vejce se proklube dra mld, mus elit svtu samo. Vkem mal dre ovem vbec nen mal velikost a silou a od prvnch okamik doke pouvat mozek, o jeho vkonu by se Einsteinovi ani nesnilo. Navc doke sdlet uritou zkuenostn bzi ostatnch drak (nco jako druhov pam), tko ct, zda ji dostane do vnku od rodi nebo se na ni doke napojit telepaticky.

Lze vbec hovoit o njak vchov? Rodie jsou v nedohlednu, o jinch dracch nemluv. Pesto, pokud se mladmu drakovi poda najt (a u fyzicky, nebo telepaticky) starho draka, tak za platek (vtinou v podob zlata) je star drak ochoten na krat dobu mladho draka vst a pedat mu st vdomost jinak ne obvyklm zpsobem tj. sdlenou druhovou pamt.

V kadm ppad drak v obdob promny prochz vtinou jakousi kriz identity (nezamovat s dra pubertou), v jejm prbhu opravdu, ale opravdu nen radno na draka narazit. A to ani tehdy pokud jste pslunkem stejnho druhu!

Dra puberta nastv nkdy po mnoha stech letech (7001100). Podobn jako u lid se v jejm prbhu mn dra zdnliv tlesn podoba i psychika. Drak se ct sm, je nervzn, agresivn, obas to na ir okol. Tak se u pln vyvj jeho ohov stroj.

Vuka

Draci jsou povaovni za moudr a vevdouc. Pitom odmalika ij sami, jsou tedy zsadn samouci. Jejich nadlidsk inteligence a pam, pozorovac schopnost a vzhledem k dlouhmu ivotu i dostatek asu jim dvaj monost nauit se cokoliv, o co maj zjem.

Pro draka nen problm nauit se jakkoliv lidsk nebo ne-lidsk jazyk. Pst v lidskm psmu nemohou fyzicky, sami psmo nepotebuj (maj absolutn pam). st by mohli, zpravidla vak o to nestoj. Lidsk vdomosti, skryt v knihch, jsou pro n banln a nezajmav.

Proslaven dra moudrost nen ani tak moudrost, jako zkuenost. Drak za svj ivot vidl (a mohl promyslet) skoro vechno, navc draci dok sv zkuenosti sdlet. Na svt humanoid se dvaj s nadhledem, a to, co lid povauj za novinku, oni u dvno vd.

Vzhledem ke svmu druhu z lidskho hlediska moud nejsou nemno se, neposiluj sv postaven ve svt, neobsazuj dal prostory. A to pestoe na to ve maj dostatek sil a moci. I v tom je zkrtka dra moudrost odlin zjednoduen eeno, kdy draci ztratili kontakt se svm pvodnm spoleenstvm, nemaj zjem na vybudovn novho.

Nboenstv

Navenek psob draci zpravidla ateisticky (pokud se sami z njakho dvodu za bostvo neprohls). Jejich nboensk pedstavy jsou pravdpodobn velmi abstraktn a pro lidi neuchopiteln. Pro nzornost se pokuste pedstavit si dogma trojjedinho deuteria (a filozofick dopady z toho plynouc).

Pohebn obady

Smrt je chpna jako smutn udlost, kdy jeden z nich odchz a nikdo nev (dra mudrci o tom vedou spory) kam, respektive co se dje s jeho du po smrti. Pohebn obad (pokud je mono ho uskutenit) by se dal popsat jako slavnostn seehnut tla, piem se shromd nejbli draci (aspo virtuln). Kdy je zemel njak vznamn, nebo svou smrt nkoho zachrnil, me se stt, e se stane soust njak dra sgy, kter se zpv a je doprovzena nleitmi ohovmi efekty.

Hodnoty a etika

Ve vztahu k vlastnmu druhu jsou draci pmo pkladem snenlivosti nevedou spory, nevl, nezitn spolupracuj (aspo na rovni sdlen ivotnch zkuenost). Neusiluj o vldu nebo zotroen jinch, neokrdaj se ani nezvid.

Ostatn tvorov nejsou v drach och dleit, proto napklad usmrcen lovka nen povaovno za vradu ani za krutost. Shromaovn zlata nen haminost, ale prost ivotn nutnost, ostatn zlato pro draky m zcela jin vznam ne pro lidi nebo trpaslky.

Vdy

Vda to jsou draci sami o sob. Nejble maj snad k emusi jako propojen teoretick fyziky s aplikovanou psychologi a jemnou formou filozofujc chemie.

Postoj k magii

Magi ij zcela pirozen, potebuj ji stejn (mon vc) ne potravu. Jejich metabolismus je toti vzn na existenci ve vcensobnm (od sedm dimenze ve) prostoru, kde je ovem tzv. magie dokonale vysvtliteln primrnmi dimenzionlnmi zkony. Pesto m i u nich magie vce rovn, tj. kad drak m jinak silnou magii a jinak zamenou (nap.: ohe, maskovn apod.).

Vztah k jinm rasm

Jak bylo u ve naznaeno, draci nepovauj humanoidy za sob rovn, ale za zbavnou, le primitivn ivotn formu. K jejich spoleenstvm maj vztah, asi jako lovk, pozorujc mravenit. To tak lze pozorovat se zjmem i s lhostejnost, ppadn mravencm pomhat i kodit. Nelze ale stt se mravencem a t jeho starostmi.

Jakous-takous ctu u nich maj pouze vzneen elfov pro svj vztah k magii a trochu podobn pohled na svt. Elfov jsou tak dlouhovc a tm drakm do jist mry blzc.

Pokud se drak vbec s lidmi bav, pak zpravidla s povenm nadhledem. A pokud se snad zapoj do njak mocensk hry mezi panovnky nebo vojevdci, pak jen pro svj rozmar a krtkodobou (z hlediska draho rozmru asu) zbavu. Jinak si draci zpravidla lid nevmaj a jsou nejradji, kdy si lid nevmaj jich. To ovem bohuel lid asto nerespektuj.

Lid draky uctvaj pro jejich slu a moudrost, zrove je mnohdy vnmaj jako ohroen a ze strachu je nenvid. Tak pedstava draho zlata drd lidskou touhu po bohatstv. Profesionln drakobijci jsou tm jen mezi lidmi. Kultury, kter draky znaj u jen z legend, drakobijce asto povauj za hrdiny (svat Ji), ty kter maj s draky pmou zkuenost, je maj za profesi sice obtnou a uitenou, ale ponkud pochybnou, asi jako krysae a katy.

Tma draho zlata je dleit tak pro trpaslky. Draci as od asu, kdy pijde doba jejich pemny, nepohrdnou trpasli prac a obsad jejich podzemn prostory i s nashromdnm zlatem. Pak zpravidla vypukne krut boj, ve kterm maj trpaslci jen mlo anc. Proto tak draky upmn nenvid. Sami je ale nevyhledvaj a nelov.

Z humanoidnch ras maj k drakm neju vztah elfov, a u je to vztah a ptelsk nebo neptelsk. Tu (ob strany) njakou pbuznost. Elfov tak jako jedin dok aspo sten pochopit dra moudrost a pohled na svt.

Zpt Zpt na Dra doup/Rasy
Jirka a Iva, 2004 a 2005