Poesie pro cestující
Internetem

Iva

Porodniční

Porodniční básničky

(Znovuobjeveny v domácím archivu a zveřejněny na paměť jedné porodnice, kterou krátce po Ivčině narození zrušili, aby na jejím místě mohla vzniknout soukromá klinika estetické chirurgie.)

Před vizitou

V šedavém světle rána, jež přichází z biblických pouští.
Ženy jako sochy klenuté se džbány antických tvarů.

Přicházejí
odložit
na pojízdné stolky
vzorky
sebe sama…

* * *

Kursorem přebíhám v základním menu.
Lampičkou pozornosti prosvěcuji náhodná setkání:
     zdravotní problémy
     protivná tchýně
     problémy se sestrou
     obavy o děti
     . . .

A tiše si předstírám,
že já
k tomuhle programu nepatřím

jsem přeci externí uživatel.

* * *

V bělavých hodinách poledne
Na bílých lůžkách
V bělostných šatech
V řadách
Spí
Desítky Šípkových Růženek
     - - -
Čekají
Na toho
Který je - jediný -
probudí polibkem doteku
pro svět tam venku
     - - -
Copak dnes nepřijdou
hodiny návštěv?

Dary

Dal jsi mi, lásko
     Dar dlaní,
     jež přivádějí do života

Dal jsi mi, lásko
     Dar slz,
     jež muž smí
          jednou
               uronit

Dal jsi mi, lásko
     Dar sebe
     - - -

Co mohu, lásko
     dát ti
          já?

V noci po porodu

Viděl jsem Sněhurku!

Černé plameny vlasů
V bělostné rakvi prostěradel
Skleněné víko ticha nadevším

Jaro se zrodilo
a ona
snad spí s duší odlétavou
A její princ se zatím králem stal.

Dítě

Bráníme se
   genetikou
Utíkáme se
   k vědění
Halíme se
   ironií
Obouváme se
   do nadhledu
Abychom se
   nevydali na pospas
tím jediným vševysvětlujícím slovem
ZÁZRAK!

Jaro (nejen v Londýnské ulici)

Stromy obsypané
bíle voňavými květy
Domy naplněné
bílým tichem žen
Ty i ony čekají
až sluncem zrozený
květ dá uzrát
plodu

Med času
   jen zvolna
      uplývá…
Zpět   Zpět na Poezie - Iva