Farmářské a Takyfarmářské trhy

Farmářské trhy se v posledních několika měsících staly ve větších městech docela šlágrem. (Mimochodem, minulá doba nám vnucovala zemědělce případně družstevníky, ta současná zase zná jen farmáře, akorát ten poctivý domácí sedlák je tak nějak na vymření.)

Také jsme několik z nich prošli. Některé trhy měly docela atmosféru. Trh na Kulaťáku (alias Vítězném náměstí) – ten má opravdu nezaměnitelného ducha. Také je nejstarší a ta tradice je poznat. Mix blešího a potravinového trhu na náplavce u Palackého mostu také má své kouzlo. Jiné trhy si někdo pletl s předvolební agitací momentálně vládnoucí strany či starosty usilujícího o znovuzvolení – a to už od července (Karlínské náměstí, galerie Fénix).

To kouzlo dělají samozřejmě nejvíce prodejci a to co prodávají, prostředí a kupující až v druhé řadě. Uváznul nám v paměti jeden z prodavačů, který vychvaloval své zboží (opravdu skvělé uzeniny) slovy: „Není to EKO ani BIO, je to jen domácí a dobrý!“

Nejoriginálnější trh jsme našli doslova pod vlastními okny. Chodí tam stará paní (asi kdysi někde také prodávala). Je vybavená mechanickou váhou, starou kalkulačkou a několika přepravkami se zahrádkářskými přebytky. Prodává někdy pár kytiček, nějakou tu cibuli, rajčata, okurky, natě nejrůznějších bylinek a kořeníček, na podzim pár ořechů, někdy med. Nemá nad sebou firmu rodinné farmy XY, nerozdává letáčky, ani její zelenina není tak výtvarná, ale chutná a je zaručeně zdejší. Docela už patří ke zdejší tradici, alespoň dokud je venku jakžtakž teplo. Chci věřit, že to dělá i pro radost (nejen aby přežila z důchodu) a že ji baví si s lidmi povykládat.

Tak dobrou chuť.

 Nahoru     Zavřít okno